Rittersberk 1825 / 304 | Spala bych spala

3 words

Bartoš 1901 / 0560 | Dyž sem šéł około vrát (100%)
Dyž sem šéł około vrát, słyšél sem muziku hrát, na harfy, na trúby, kdo mú miłú ľúbí, ten mosí jít domu spat. Přišéł sem do světnice, seďéł sem na łavice, seďéł sem u kamen, płakał sem jak błázen; má miłá nevdávaj se! Proč bych se nevdávała, tři ľeta sem čekała, tři ľeta čekati; ešče se nevdati; si voják, podvedeš ňa. Ešče k vám jednú přijdu, rodiče prost budu: matinko złatinká, poproste tatínka, by ně dáł vašu céru. Než bych ti céru dała, rač bych ju połámała, ruce po ramena, nohy po koľena, tak bych jí uděłała. Dyž ně jí nechcete dat, dám si ju vymaľovat, dám si já ju za skło, až ně bude teskno budu se na ňu dívat.

Bartoš 1901 / 0106 | U našého jezera (100%)
U našého jezera stojí ľipka zeľená, ja ľipka, ľipka pěkně zeľená, na ní ptáčkové seďá. Nebyľi to ptáčkové byľi gavaľírové, ja smłúvali sa o jednu dívku, že kerý ju dostane. Jeden praví, bude má, druhý praví, až Bůh dá, ja a ten třetí, srdenko moje, proč jsi tak zarmúcená? Kerak nemám smutná byť, dyž mám za starého íť, rozžeľelo se ve mně srdenko, nemožu há uskroviť. A v téj naší komoře pěkné zeľené łože, ja łože, łože pěkné zeľené, kdo v tem łůžku spať bude. A dyby v něm starý spáł, bodaj rána nedočkał, a dyby mładý, sľičnéj úrody, by mu Pambů zdraví dáł.

Galko 3/026 | Dolina, cez nu je chodníček (100%)
[: Dolina, dolina, cez nu je chodníček; :] [: dzeže sa mi podzel :] ten moj milovniček? [: Dzeže sa mi podzel, voda mi ho vzala; :] [: škoda ho nastokrát, švarného šuhaja! [: Škoda ta, šuhajko, že za vodu bývaš; :] [: voda lávky bere, :] ty k nám nechodzievaš. [: Ked som k vám chodzieval, vždycky si plakala, :] [: červeným ručníčkem :] suzy*) ucierala. [: Nebanuj, Kačenko, že som si ta nezal, :] [: lebo by ta pánbo :] riedku plachtu odzal. [: S jakú by ma odzal, pod takú bych spala, :] [: nech bych len, šuhajko, :] tvoja žena bola.

Galko 3/069 | Do tej našej zahradečky (100%)
Do tej našej zahradečky jasne slnce svieti, [: zasiala si moja milá :] šelijaké kvety. Keď zasiala, zahrabala, biela ruža zišla; [: počože si, moja milá, :] sama za mnou prišla? Keď si prišla, sadniže si na moju postielku. [: Poď ma, milý, odprevadiť' :] k zeleniemu hájku. Čo by ťa mau odprevádzať, môžeš tu nocovať, [: máme novie postelečky, :] jednu nôcku pospať. Jako ľahla, tak zaspala, spala až do rána, [: ráno stala, zaplakala, :] že ju bolí hlava. Keď ťa mala hlava bolieť, mohla si poviedať, [: bol by ti šiel po doktora, :] doktoríka dohnať'. A keď už ten doktor prišieu, zaraz hej uhádou: [: počkajte len do večera, :] bude chlapec, lebo céra.

Bartók III 1585 | Spala bi ja isce (100%)
Spala bi ja isce

Sušil 0822 | Prvej by z kamenja (100%)
Prvej by z kamenja iskerky padaly, lež by mé očenka za tebú plakaly.1) Prvej by z kamenja bystrá voda tjékla, lež by moja milá ke mně slovo řekla.

Bartoš 1901 / 0140 | Na horách na dołách (100%)
Na horách, na dołách, níže Nových Zámků, pase Janko koně v drobném maryjánku. Pase on jich, pase, až sa cełý trase, že mu jeho miłá pachoľátko nese. Nenes ně ho, nenes, pro Boha živého! Nesváďaj to na mňa, sveď to na jiného. Nesvedu, nesvedu, Pámbů by ňa strestał, ne jednú, ne dvakrát, ty sas u nás vyspał. Dyby povídało, to naše okolí, kolikrát zavołałs: Spiš-li potěšení? Dyby povídało to naše okénko, koľikrát zavołałs: Otevri, miľenko! Dyby povídała, tá naša łavečka, koľik rázů ľíbałs, mé červené ľíčka.

Bartók III 1568 | Spim spala bi (100%)
Spim, spala bi

Bartoš 1901 / 0116c | U Viškova rovina (100%)
[: U Viškova rovina, je tam pěkná hospoda. :] [: Přijeľi tam pánové, dva přešvarní hudcové. :] [: A vy paní šenkýřko, naľéte nám vínečko. :] [: Počkéte jen chviľenku já zavołám Kačenku. :] [: Kačenka víno nese až se jí ruka třese. :] [: To od saméch prsteňů, złata, drahéch kameňů. :] [: A vy pani šenkýřko, je-ľi to céra vaša? :] [: A to néni céra má to je céra kópená. :] [: Za devět porcí sena, a za štyry toľary.:] [: Co bych já jí sľíbił dať, esľi se mnó pude spať? :] [: Sľíbím já jí na šaty štyry złaté dukáty. :] [: Běž, Kačenko, łůžko stłať, ten pán pude s tebó spať: :] [: Kačenka přes prah kročí ten pán hneď za ňo skočí. :] [: Ne tak, ne tak, rajtaru, já su z hrubýho rodu. :] [: Si-ľi z rodu hrubýho, menuj nám otce svýho! [: Můj otec je Bávorské, ménem Moravan české. :] [: Ten má dům mramorové, a zlatém pokrévané. [: Di, šenkýřko, na stranu, já ti zapłatím stravu. :] [: De šenkýřka na stranu, husár jí zeťáł hłavu. :]

Sušil 0355 | Uliana krásná panna (100%)
Uliana, krásná panna, také-li by si mě vzala? 1) Ráda bych si tebe vzala, dybych pro bratříčka směla. Umoř bratra, vezmi si mě, budeš míti ščestí ze mně. Jak bych já ho umořila? Dyť sem se to neučila. 2) Di do lesa višňovýho, najdeš hada jedovýho. 3) Uvař mu ho v sladkým mlíce, on ti skoná po hodince. 4) Už bratříček z lesa jede, přeneščasný dříví veze. 5) Hned mu vrata otvírala a koničky odpříhala. Poď, bratřičku, poď k snídaní, máš rybičky přichystaný. 6) Co pak só to za rybičky? Žádná nemá své hlavičky. Hlavičky sem zutínala, sama sem jich posnídala. A dyž první kósek snědl, hnedka jako stěna zbledl. 7) Di, sestřičko, dones vína, už mně mé srdce zemdlívá. 8) Sestřička hned nemeškala, z luže vody mu nabrala. 9) Pi, bratřičku, šak je dobrý, z plnýho sudu nabraný. 10) Dé mně, sestro, dé peřinko, ať položím svó hlavěnko. Donesla mu tvrdé kameň: Spi, bratřičku, tade na něm. 11) Už sem bratra votrávila, tvé srdečko zaslóžila. Dones, milá, tvrdé kameň, já rozdělím srdce na něm. Bratřička sem votrávila, a tebe sem nedostala. 12) Bratřičkovi už zvonijó, Uliánku podpalujó. Bratříčkovi odzvonili, Uliánku podpálili.

Bartoš 1901 / 0433 | Zazpívál kohútek (100%)
Zazpívál kohútek v zeleném hájíčku, obudíl milého s jeho galánečku. Staň, děvečko, hore, už je ráno bílé, podoj si kravičky a vyžeň na pole. Ráda bych já stala, ale su ospalá, dyž sem s mojím milým dlúho večér stála.