Kolberg 04 / K0225

4 words

Galko 1/383 | Ej, z tamtej strany hája (100%)
Ej, z tamtej strany hája, ej, milá na mna volá, [: eštech u nej nebol, :] ej, už jú ludie haná. Ej, nehante, nehante, ej, zebrat sa nám dajte; [: my sa dva lúbíme, :] ej, zebrat sa mosíme. Ej, ked sa nám, má milá, ej, zebrati nedajú, [: sloboda vandrovat, :] ej, k šíremu Dunaju. Ej, pri tichém Dunaji, ej, tam je knazov sedem, [: dá to milý pán boh, :] ej, sobáší nás jeden. Ej, dunajský hnilý klát, ej, to bude starý svat; [: dunajské rybičky, :] ej, to budú družičky. Ej, z nebe anjelové, ej, to budú družbové; [: a tá smrt vysoká, :] ej, to bude široká. Ej, a tá smrt vysoká, ej, to bude široká; [: tie krajnanské zvony, :] ej, to bude muzika.

Galko 1/263 | Z tamtej strany hája (100%)
Z tamtej strany hája šuhaj sa mi klania, ešte nebol u nás, už ho ludia hania. Nehaňte, nehaňte, zobrať sa nám dajte; radi sa vidíme, zobrať sa musíme. Neráňaj, neráňaj, zelenie padajú; takô si dievča ber, akô ti dávajú, A ja som neráňal, sami mi padali, takô som dievča vzal, akô mi dávali.

Galko 3/013 | Dobrú noc tamtej materi (100%)
Dobru noc tamtej materi, [: kerá chová synov, céry. :] Poďme domov z toho domu, [: de sme mali dobru vôľu. :] Dobrú noc tamtej materi, [: kerá chová synov, céry. :]

Bartók III 1310b | Takí sa mi tamtej noci sňívau (100%)
Takí sa mi tamtej noci sňívau sen

Bartoš 1901 / 1346 | Na Viškovci zakázaľi (0%)
[: Na Viškovci zakázaľi :] aby vínko nědávaľi. [: Že je vínko hrubě kysłé, :] že sú z něho dzjévky pyšné. [: A tá jedna najpyšnější, :] protože je najpeknější. [: Dzěvadzěsac ľetnic mała :] a ešče sa něvydała. [: A já som ľen jednu mała, :] pýtaľi ma až do Viédňa. [: Pýtali ma do Lemberku, :] abych išła za masárku. [: Něpójdzěm já za masára, :] veru bych sa porezała. [: Rači pójdzěm za mynára :] za dobrého hospodára. [: Mynár sedzí na lamfešcě* :] vodzěnka mu žitko něse. [: A mynárka ve młýnici :] meľe žitko po měřici.

Bartoš 1901 / 0827 | Ty hutisky zvony ony pěkně zvoňá (0%)
Ty hutisky zvony, ony pěkně zvoňá, již tobě, nevěsto, vínek z hlavy roňá. Budeš ty plakati a i naříkati, však se ti, děvečko, vínek nenavrátí.

Bartoš 1901 / 0839 | U Tebe je darů dosti (0%)
U Tebe je darů dosti, Pane, hojnosť nad hojnosti. Tys ze dvou ryb, pěti chlebů nasytils pět tisíc židů, totiž to z Tvé moci božské. Neopustils Daniele v jámě lvové v Babyloně; poslals mu oběd z daleka skrz proroka Habakuka, totiž to z té země Judské. Kterýžto oběd Habakuk nesl jísti svým dělníkům. Poslal sis k němu anděla, by jej nes do Babylona, totiž to z té země Judské. I řek’ Habakuk andělu: Dyť já nevím k Babylonu, aniž také k jámě lvové, do níž vsadil toho muže, to proroka Daniele. Uchopil ho anděl Páně, ujal ho za vlasy jeho, postavil ho v Babyloně v rychlosti ducha prudkého, toho muže pobožného. Řekl Habakuk k Daňhelu: Daniele, sluho Boží, přijmi ten oběd ode mne, kterýžto Bůh poslal tobě, totiž to z té země Judské. I řekl Daniel zase : Pane, rozpomenuls Ty se, na mně služebníka svého, neopustil jsi žádného kdo v Tebe doufajícího. Mladý sem byl, už sem staral, mnoho lidí už sem přečkal, nikdy jsem spravedlivého neviděl opuštěného od Boha všemohoucího. Ani, když semeno jeho chleba žádostivo bylo. Nejsou chudí ani nuzní, kdo se Tebe, Boha, bojí, totiž to z Tvé moci Božské. Již bojme se Pána Boha, děkujme mu z darů jeho, kerý sme od něho přijali a z milosti jeho brali nerozdílně obě spolu.

Bartoš 1901 / 0841a | Mesiáš přišel na svět pravdivý (0%)
Mesiáš přišel na svět pravdivý, a prorok vzácný s velkými dary; mezi jinými zázraky dělal z vody víno taky v Káni Galilejské.

Bartoš 1901 / 0842 | Za onoho času svatba se stala (0%)
Za onoho času svatba se stala a převzácných na se hostí sezvala: Krista Spasitele ctného s učeníky, matkou jeho v Káni Galilejské. Ženichovi zle jest se přihodilo, neb nedostatek vína v domě bylo; Maria se slitovala, u Syna orodovala v Káni Galilejské. Cokoli vám řekne Syn můj rozmilý, rychle vykonejte, zrovna v tu chvíli, tak Maria poručila, služebníkům nařídila v Káni Galilejské. Kamenných tam štoudví šest postaveno, k očistě židovské ustanoveno; Pán je kázal naplniti, vody do vrchu naliti v Káni Galilejské. Jak dle slova Páně jsou učinili, z vody vína dobrého okusili, divěji se velcí, malí, správce svatby víno chválí v Káni Gálilejské. Pán velikým divém moc svou dokázal a na počest matky spolu ukázal, že na její přimlouvání u něho jest smilování v Káni Galilejské. Rač, Ježíši, s námi též hodovati a manželům novým rač požehnati; zažeň od nich nedostatky, jako na přímluvu Matky v Káni Galilejské.

Bartoš 1901 / 0875 | Ty Pavlovsky zvony (0%)
Ty Pavlovsky zvony, ony pěkně zvoní, [: už tobě, dceruško, vínek z hlavy zhodí. :] Zlomí ti ho, zlomí, devítima koni, [: nemáš ty sedávať s mládenci jinými. :] Darmo ti plakati, darmo naříkati, [: už se ti věneček víckrát nenavrátí. :] Že máš ty, synečku, máš: široký klobouk, [: nemožu já na tě, synku, zapomenout. :] Ide rok po roce a i po desíti, [: nemožu já na tě, synku, zapoměti. :] Proč ty se’s, děvečko, vdávala tak mladá? [: bude z tebe hospodyň, ospalá, nedbalá. :] Jedeme, jedeme, chodníčka nemáme, [: milé roztobože, kde my pobloudíme? :] Jedeme, jedeme, přes hory zeleny, budem si tam trhať maleny červeny. :] Maleny červeny, jahodečky zraly, [: už my si vezeme, to děvčátko švarny. :]

Bartoš 1901 / 0877 | Dołů dołů mé špendľíčky skľeněné (0%)
Dołů, dołů, mé špendľíčky skľeněné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój víneček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Dołů, dołů, mé pantľičky hedbávné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, má šatečka bjéľená, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, má paretko pérová, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, mé podvazky bjéľené, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój vrkoček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Z jednéj strany vetérečok povjévá, z druhéj strany mój tacíček pozjérá. Ešče sa já méj maměnky opýtám, s vámi-ľi já, vy maměnko, bývac mám? Ně, ceruško, ně céro má, ně se mnú, keho si si vyvoľiła, ten s tebú. A já som si vyvoľiła z růže kvet, ľepší je ten, mój Janoško, ľež ten svet. Čo ty baby na mně majú hojdanom? Ze mňa strašidło spraviły, Bože mój! Po zaplétání. Hore, hore, má kontuľka bjéľená, už ty budzěš na méj hłavě nosená. Hore, hore, mé šnórečky bjéľené, už budzěcě na méj hłavě nosené. Hore, hore, muój ručníček červený, už ty budzěš na méj hłavě nosený. Hore, hore, mé foremky červené, už budzěcě na méj hłavě nosené.