Bartók III 1085 | Ťečie voda od tábora mutná

5 words

Bartók III 1085 | Ťečie voda od tábora mutná (100%)
Ťečie voda od tábora mutná

Bartók III 1082a | Cez Osrblia tečie voda mutná (59%)
Cez Osrblia tečie voda mutná

Bartók III 1138b | Ťečie voda kalná mútna (59%)
Ťečie voda kalná, mútna

Černík 1908 / 155 | Od záhorá (57%)
Od záhora ceše voda mutná, [: čo si, moja milá, taká smutná? :] Či ci škodzí ta záhorská voda, [: lebo chlapci, kterí k tebe chodzja? :] Mí něškodzí ta záhorská voda, [: ani chlapci, kerí ke mně chodzja. :] Leš mi škodzja moje čierné oči, [: že něspaly sedemdesjac nocí. :] Móžeš sa ty, moja milá, vyspac, [: něprídzem ci na okénko klopkac. :] Mal-li bych ísc pod vaše okénko, [: radšéj si dám kameň na srdénko. :] Sviecí mesjac pod naším huménkom, [: stojí šohaj pod naším okénkom. :] Stojí, stojí, prežalostne volá, [: otvór mi len, frajárenko moja. :] A já bych ci ráda otvórila, [: keby mi to mamka dovolila :] Ale mi to mamka nědovolí, [: k nám žjádný šohaj chodzievac něsmí. :] Keď já umrem, pochovac mňa dajce, [: moju milú na pohreb volajce. :] Něch mňa ona až tam vyprovodzí, [: šak jéj to Bóh šetko vynahradzí. :]

Bartók III 1283a | Či ťi dieuča mútna voda škodí (57%)
Či ťi dieuča mútna voda škodí

Erben 7/005 | Teče voda od Tábora (44%)
Teče voda od Tábora, 1) teče okolo javora; všecky lávky pobrala, jen jedinkou nechala. Kudy mysliveček chodil, děvčátko za ruku vodil. Utrh‘ jabko s jabloně, a pustil je po vodě: „Plyn, jablíčko, kam ty ráčíš, jen ať se mně nepomáčiš; plyň, jablíčko, plyň dolů, tam pod javor do mlýnu.“ Jak jablíčko připlynulo, čtyry kola zastavilo; točit se jim nedalo, vodu na břeh vyhnalo. „Proč se, kola, netočíte, mé srdéčko netěšíte, tak jako jste těšily, dokud jste se točily?“ Byl myslivec na Táboře, procházel se po oboře; pásal on tam jeleny, měl klobouček zelený. S jeleny se obírával, hezké holky milovával; poslal svého jelena tam pod javor do mlýna. „Běž, jelínku, po potoku, nic nelituj svého skoku, běž tam dolů do mlýna, kde se javor zelená. Tam na břehu pod javorem najdeš děvčátko státi, mou panenku rozmilou smutně hořekovati. Čtyry mlýnské kola stojí, neštěstí se v mlýně rodí! před ní sehni parohy, a skoč s lávky do vody. Tam kde první je kolečko, přijdeš a najdeš jablíčko; to vbodni na parohy, a pospěš do obory.“ Noc se blíží – jelen běží, a pod ním se země třese; na parůžku jablíčko pěkné červené nese. Vzal myslivec, vzal jablíčko, rozkrojil je v polovičko: vyletělo ptačátko, bělounké holoubátko. Nevěř, nevěř myslivečku, že to bylo ptačátko: bylo, bylo zaklené jedno krásné děvčátko. 1) Teče voda od Štukravy, teče okolo Jihlavy atd.

Erben 2/349 | Jedna je cestička k Táboru (41%)
Jedna je cestička k Táboru, druhá je od Tábora: já tam tou cestičkou nepudu, já bych tam zabloudila. Já tam tou cestičkou nepudu, já bych tam zabloudila: pase tam můj milej koníčky, já bych ho zarmoutila.

Galko 3/084 | A ty, ďouča, luteránča (41%)
A ty, ďouča, luteránča, či mi budeš za frajerča, či ozaj, naozaj? Či ti budem, či nebudem, luterána lúbeť budem, či ozaj, naozaj! A tá moja mladá žena nahrabala kopu sena, či ozaj, naozaj? Nahrabala na kopečko, prišou víchor, zau jej šecko, či ozaj, naozaj! Keď som išou od Aničky, štrngali mi ostrožičky, či ozaj, naozaj? Štrngali mi, brngali mi, čierne očká plakali mi, či ozaj, naozaj! Čierne očká, čo plačete, však vy moje nebudete, či ozaj, naozaj? Nebudete, aj nesmiete, darmo na mňa si myslíte, či ozaj, naozaj! Ach, bože môj, čo mám robeť, či vandruvať, či sa ženeť, či ozaj, naozaj? Vandruvať ma nožky bolia, ženeť sa mi nedovolia, či ozaj, naozaj! Cisár, cisár, daj mi koňa, odnesiem sa do tábora, či ozaj, naozaj ? Tábor, tábor, otváraj sa, idú chlapci zverbuvať sa, či ozaj, naozaj!

Černík 1908 / 286 | Ej bola láska (40%)
Bola láska, už jej nění, rozněsla sa po kamení. Po kamení, po širokém, po políčku po hrozenském. Čo to, milá, za lásku máš, keď k vám prídzem, ty sa hněváš? Čo že bych sa nehněvala, obudzil's mňa, keď som spala. Vyspi sa len, moja milá, a já pójdzem do tábora. Kam ty pójdzeš, pójdzem aj já, pójdzem spolu, duša moja. Malého my koňa máme, jako si naň posedáme? On je malý, ale tustý, preněse nás pres háj hustý.

Erben 5/363 | Což pak se ti stalo (40%)
Což pak se ti stalo, moje milá? že jsi se tak celá proměnila; že jsi smutná, celá bledá: zdali tě hlavička rozbolela? Kterak by mě hlava nebolela? vokolo Tábora velká vojna: vezmou-li tě, můj holečku, budu mít zármutek na srdéčku.

Bartoš 1901 / 1180 | Na líšenským zámko (40%)
Na líšenským zámko honili cegánko a ja ju ja; nebela cegánka, bela má galánka, — moja milá. Chceš-li moja býti mosíš se mnó híti — do tábora; tam se sezdat dáme, roke si podáme, — bodeš moja.