Smutný 18/016 | Maléru maléru vymaluj ňa bílú torzo

6 words

Smutný 18/016 | Maléru maléru vymaluj ňa bílú torzo (100%)
Maléru, maléru, vymaluj ňa bílú (torzo)

Sušil 0739 | Pře můj milý maliřečku (99%)
Pře můj milý maliřečku, zač já tebe prosím! Vymaluj mně ten obrázek, kerý já v srdci nosím! Vymaluj mně svató Annu a svátého Jána, aby mně dal na památku švárného galána.

Bartoš 1901 / 0231 | Šla děvečka do hájíčka (99%)
Šla děvečka do hájíčka do zeleného, potkala tam malíříčka černookého. Malíříčku černooký, o to tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co v srdci nosím. Nemaluj mně svaté Anny, svatého Jána, vymaluj mně, malíříčku, mého galána.

Sušil 1859 | Šla Anička s Marijankou přes zelené (99%)
Šla Anička s Marijankou přes zelené lesy,1) potkala tam obrazníčka, co obrázky nosí.2) O to já tě, obrazníčku, o to já tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co pod srdcem nosím.

Sušil 0621 | Dyž půjdu na trávu (2%)
Dyž půjdu na trávu za ten bílý kameň, uvážu si pantlu červenú jak plameň. Červenú jak plameň s bílýma krajama, aby nepravili, že nemám galána. A já mám galána do svatého Jána, a po svatém Jáně, dobrú noc, galáne. Helelo, helelo, ztratil šohaj péro, a já sem ho našla, jak sem husy pásla.

Bartók III 1214b | V mosceničkom kostole biela ruža (2%)
V mosceničkom kostole, biela ruža

Černík 1908 / 119 | Kerá panna (1%)
Kerá panna stává z lože, červená je jako růže, červená je taková, kerá vienka zachová. A já som ho zachovala od večera až do rána, od večera tmavého až do rána bielého. A keď prišlo bielé ránko, prišla mamka pod okénko, staň, Janoško, staň vzhůru, verbujů ťa na vojnu. Bežce domů, má mamička, osedlajce mi koníčka, sedlajce mi vraného, budzem sadac na něho. Keď som na koníčka sadal, tatko na mňa takto volal: » S Pánom Bohom, synu mój, ťažko som ťa vychoval. « Choval som ťa z růže kvetom, včilej idzeš cudzím svetom, choval som ťa laliju, a včilej ťa zabijú. S Pánom Bohom , má mamička, s Pánom Bohom, mój tacíček, s Pánom Bohom, mamička, aj moja frajérečka.

Bartók III 1355 | Na visokom Sitne biela ruža kvitne (1%)
Na visokom Sitne biela ruža kvitne

Černík 1908 / 149 | Ani teho (1%)
Ani teho něbanujem, jako mi je lúto, že som já k vám chodzievával, to něvedzel nihdo. Len ten pekný mesjáček, ten sa na nás dzieval, čo som sa já se svú milú často ráz objímal. Ej, ten pekný mesjáček. ten je smlčenlivý, ten tu našu vernú lasku pred nikým nězjaví. Dobre sa maj, moja milá, tvé pekné pozrenie, že som já k vám chodzievával skoro na zblázněnie. Dobre sa maj, moja milá, tvé červené liečka, že som já k vám chodzievával z verného srdečka. Dobre sa maj, moja milá, tvoje bielé ruce, keré mňa objímávaly na zelenéj lúce.

Černík 1908 / 164 | Prevez (1%)
Prevez, prevez, prevozníčku, mám galánečku za vodzičkú, duša moja. Něprevezem, němám vesla, šetko mi to voda zněsla, duša moja. Máš ty čunek, máš aj veslo, len to robí tvoje pestvo, duša moja. A jak prišli na kraj voda, stúpil on jej do slobody, duša moja. Nohy, ruce jéj orúbal, očenka čierné jéj vylúpal, duša moja. Janko, Janko, srdco moje, tam sú tvoje bielé nohy, duša moja. Pri Dunajku, u téj hory, tam sú tvoje bielé nohy, duša moja. Janko, Janko, srdco moje, hdze si podzel ručenky moje, duša moja? Pri Dunajku, na téj lúce, tam sú tvoje bielé ruce, duša moja. Janko, Janko, srdco moje, hdze si podzel očičky moje, duša moja? Na Dunajku, v téj huboči, tam sú tvoje čierné oči, duša moja.

Černík 1908 / 227 | Zaspala Hanička (1%)
Zaspala Hanička na zeleném kríčku, a Janoško zaspal na jéj bielém líčku. Staň, Hanička, hore, už sú bielé zore, krávy nědojené vyháňaj na pole. A keď hore stala, žalostně plakala, krávy nědojené za kraváry hnala. Čakajce, kravári, v tom zeleném háji, doženěm za vami nědojené krávy. Čakajce, kravári, v tom zeleném háji, něsem vám rozmarýn ve zlatém pohári.