Smutný 32/058b | Tobě bratře tobě

3 words

Sušil 0048 | Ležel Lazar v nemoci (100%)
[: Ležel Lazar v nemoci, :] [: žádal od Boha pomoci. :] Přišeltě k boháčovi, žádal kus chleba ubohý. Boháč mu ho nechtěl dat, kázal ho psami ven vyštvat. Psíčkové ho litovali, rány jeho mu lízali. Odstup, Lazare, stolu, nečiň mi tu nic na mzdoru. Lazar stolu odstoupil, převelice se zarmoutil. Neminula hodina, přišla k Lazaru novina. Stroj se, Lazare, máš čas, jde pro tebe s nebe hlas,1) po té velké úzkosti dojdeš nebeské radosti. Přiletěli andělé a vzali ho na křídla. Na křídla ho pojali, do nebe se s ním brali. Otvírejte nám vrata, nesem milého brata. Posaďte ho na lůně, Pánu Bohu na klíně. Přineste mu stolici a vínečka sklenici. Nech se Lazar napije a nechať si odpočine. Neminula hodina, došla boháče novina: Stroj se, boháči, máš čas, jde pro tebe z pekla hlas. Jdou pro tebe ďáblové, luciperovi poslové. Boháč na to nic nedbal, nejdražší šaty na se bral. Pí a hoduj , duše má, šak máš dost na leta mnohá. Ďábli dva přiletěli a vzali ho na rohy. Na rohy ho ujali, do pekla s ním pospíchali. Když před peklo přijeli, na ně hlukem udeřili. Otevřte, tovaryši, nesem vám tělo i duši. Dejte pánu stolici, nalejte vína sklenici, čiré smoly konvici. Boháč vína okusil, plamen modrý z úst vypustil. Ach, přeběda, nastojte, co jest víno to nechutné! Chtěl-lis dobré víno pít, měl ses s chudými dělit a na světě lépe činit. Hledí boháč na stranu, zří Lazara v Božím lůnu. O, Lazare, bratře můj, omoč prst, ovlaž jazyk můj. Ať mne tak prudce nepálí, bratře Lazare rozmilý. Teprva mě bratrem zveš, kdy v ohni věčném bytuješ, byl jsi mi horší nežli pes. Skličila tě moc Boží, nespomáhá ti tvé zboží. Mám tam ještě dva bratry, rač jim po někom zkázati, aby lépe činili a s chudými se zdělili. Netřeba jim zkazovat, ví každý, jak se spravovat.

Bartoš 1901 / 0561 | Pred nami je stromeček zeľený (100%)
[: Pred nami je stromeček zeľený, :] [: na nom zpyévá słávyček vesełý; :] počuj, myłá, jak ten słávyk zpyévá, od ľubosci šetek svet rozľiéhá. [: Čo si, myłá, čo si taká smutná? :] [: či ty škodý vodenka studená? :] Neškodzí my vodenka studená, ľež ty chłapci, čo to za mnú chodá. [: Ked já budem ve vojne bojuvat, :] [: chto my bude na dome gazduvat? :] Mám já brata mładšího od sebe, nech gazduje mne aji pre tebe. [: O, mamyčko ved my on sľubuje :] [: že my veru za ným dobre bude; :] never, dcero, never słovám płaným, sľubujeć on dokaľs nenye za ným. [: A ked ta ráz do ruky dostane, :] [: bude ta byt dokaľ neustane, :] aj též vás tatýčko tak býjali, aľe ste jich preca rády maľi. [: O mamyčko, ved ma pekne vołá, :] [: ved som mu aj pérenko uviła :] tak mu svečí to pérenko ve dne, jako jeho byéłé ľíčko ke mne.

Sušil 0234 | Zakázali na vojnu (100%)
Zakázali na vojnu sedláčkovi do domu. 1) Sedláček se zastaral, sedňa za stůl zaplakal. Nemám syna žádného, ani bratra vlastního. Ty, děvečko najstarší, jdi za mne bojovati. Oj, tatíčku, nepůjdu, já bojovat nebudu. Já sem srdca měkkého, já se leknu každého. Ty, dceruško prostřední, jdi za mne bojovati. Oj, tatíčku, nepůjdu, ja bojovat nebudu. Ja sem srdca měkkého, ja se bojím každého. Poslal pro tu najmladší: Tebe já mám najradší. Poď, děvečko, poď domů, pojeď za mne na vojnu. Já, tatíčku, já půjdu, za vás bojovat budu. Já sem srdca tvrdého, nebojím se žádného. A když ju oblékali, obě sestry plakaly. Když jí vlasy splétali, všecky panny plakaly. Když na koňa sedala, otec, máti plakala. Jeď, dceruško, jeď s Bohem, daj ti Pan Bůh dobrý den. 2) Jak do vojny přijela, třikrát vojsko objela. Jak ponajprem střelila, tři sta Turků zranila. Jak po druhé střelila, celý tábor zranila. Jak po třetí střelila, všecky Turky zahnala. Podivil se císař pán: A co je to za husar? Jenom jednu dcerku mám, tu tomu vojáčku dám. A nejsem já vojáček, a sem ja ti Anička chudobného tatíčka. »A jedneho syna mám, tobě, Aničko, ho dám.« Hned se vojna skončila a svadba se strojila.

Sušil 0209 | Ti lhotcí pacholci (100%)
Ti lhotcí pacholci na formanku jeli a lhotské děvčátko na cestě přejeli. Kamarádi, bratři, co sme udělali, že sme to děvčátko na cestě přejeli. Její starý otec naprotiv ní běžel: Kerý ťa, dceruško, kerý ťa to přejel? Přejel mě, tatičku, přejel mia můj galán, už ho odeslali na panský kancelár. Tam ho odeslali, patnást ran mu dali, jeho galanečku včerá pochovali. Ti lhotcí pacholci šesti řady stáli a tak naříkali, jak by hudci hráli. A ten její galán na samém kraji stál, červeným šátečkem očka si utíral. A ty lhotské zvony pěkně vyzváňajú, moju galanečku do hrobu dávajú.

Bartoš 1901 / 1361 | Dež sem šíl vod milé (100%)
Dež sem šíl vod milé, klekání zvonile, žežulka na dubě zakukala; žežulka kukala, panenka plakala : Kýž sem ti, synečko, nepoznala! Dež sem šíl po rynko, slešél sem novinko, že bodó děvčata na vojno brat; jak sem to hoslešél, tak sem bél potěšen, že bodo s mó miló mašírovat.

Bartoš 1901 / 1035 | Vždycky se ten sedláček diví (100%)
Vždycky se ten sedláček diví, kterak se ten chudobný živí, počkaj, sedláči, však ti vyskáčí z komury koláči. Když přijde o svaté Anně, již si ten sedláček nažne, on sobě břaňká, na křivo baňka, že má koláče. Když přijde s velké noci, jde sedlák na hofera v noci, tluče na dveři: Bratře, otevři, založ mne penízi!

Černík 1908 / 094 | Kamaráde brate (100%)
Kamaráde, brat mój, čo tak na mňa brojíš, pre to švarné dzievča zabic sa mňa strojíš. Kamaráde, brat mój, šak ty na mňa něbroj, pre to švarné dzievča zabíc sa mňa něstroj. Už som si, kamarád, obušek nabrúsil, veru ťa, kamarád, doohavic mosím.

Černík 1908 / 110 | Keď som já mal (100%)
Keď som já mal dvanásc, trinásc roky, něvedzel som, ak je svet široký, ale, keď mám jeden ráz osemnásc, už já mosím do vojny rukovac. Budze plakac mój starší bratříček, budze plakac aj starý tacíček, ó bratříčku, ó synu mój verný, povedz ly nám, kedy prídzeš z vojny. A já něviem, či sa já navrácím, ja, či tam já svój život něztrácím, dobrú noc vám, tacíčku, vinšujem a s vami sa smutne rozlučujem. Budze plakac má mladšja sestrička, budze plakac aj stará mamička, ó bratríčku, ó synu mój verný, povedz ty nám, kedy prídzeš z vojny. A já něviem, či sa já navrácím, ja, či tam já svój život něztrácím, dobrú noc vám, mamičko, vinšujem a s vami sa smutne rozlučujem. Budze plakac nejsaršja sestrička, budze plakac aj má galánečka, ó bratríčku, ó galán mój verný, povedz ty nám, kedy prídzeš z vojny. A já něviem, či sa já navrácím, ja, či tam já svój život něztracím, dobrú noc ci, má milá, vinšujem a s tebú sa smutne rozlučujem.

Bartoš 1901 / 0904 | Kamarádko moja (100%)
Kamarádko moja, už sa’s ně vydała; ej, daj ti Pámbů ščestí v tem tvojém manžełství. Kamarádko moja, ej, už sa’s ně vydała, už ti nepomože cełá tvá rodina. Už ti ňepomožú bratrové i sestry, ej, už ty mosíš znášat ščeští i neščestí. V súsedovém dvoře veľké stádo husí; ej, tá jejich Anička od mamičky musí. Od svojí mamičky, také od tatíčka, ej, už jí včiľ pomine tá její zvůľička. V súsedovém dvoře veľké stádo kačen, ej, tá jejich Anička rozcházá sa s płačem. U mojéj mamičky dycky chľéb na stoľe, ej, u tvojéj, šohajku, néni ho v komoře. U mojéj mamičky pečené jeřábky, ej, u tvojéj mamičky hotové pohłavky.

Bartoš 1901 / 0003b | Vychádzało súnečko (100%)
Vychádzało súnečko, ej, vychádzało súnečko ej, v nedzeľu v čas ranyčko. [: Opreło sa na stenu :] na zahrádku tŕnenú. [: Rychtárova Kačena :] z kosteła sa vrátyła. [: Do zahrady kročiła :] tri růžičky odtrhła. [: Tri růžičky odtrhła :] tri pérečka uviła. [: Daj Bôh ščastý dziévenko :] uviješ my pérenko. [: Daj Bôh ščastý młádenec :] nenye pérko ľež venec. [: Stan ty myłá na kamen :] a s kamena na stremen. [: Ze stremena na kona :] zanesem ta do poľa. [: Dze si jakživ neboła :] any tvoja rodyna. [: Any otec any mat :] any sestra any brat.

Černík 1908 / 171 | Keď sa Slovák (100%)
Keď sa Slovák preč do sveta ubjéral, pri vesnici na kopečku zavolal, zavolal on na kopečku po dvakrát: Sbohom, otec, sbohom, máci, sestra, brat! Povedz mně ty, mój kopečku vysoký, či ťa uzrím za dva lebo tri roky, či já budzem ešče vidzec moju mác, či mňa budze moja milá milovac?