Smutný 41/011 | Kačička divoká letěla z vysoka

5 words

Smutný 41/011 | Kačička divoká letěla z vysoka (100%)
Kačička divoká, letěla z vysoka

Galko 1/166 | Kačička divoká letela zvysoka (98%)
Kačička divoká letela zvysoka, priletela k oráčovi: orteže zhlboka. Orteže zhlboka, neďaleko plota, ide moja najmilejšia, pekná čiernooká. A to tak, a to tak, ako na hore vták; keď sa dvaja zamilujú, musia sa nahať tak.

Bartoš 1901 / 0628 | Janko z Bánovéc (82%)
Janko z Bánovéc, švárný młádźěnec, [: hľadało cja tu :] dvoje dzieučenéc. Jedna Ančička, druhá Kačička, [: že’s ím zaniésoł :] prsćěn z maľíčka. Prsćěn scriébrný, sedzom kamení, [: každý ten kameň :] za sto toraľí.

Erben 2/065 | Husička divoká (18%)
Husička divoká letěla s vysoká, vypila vodičku z našeho potoka. Tu čistou vypila, kalnou nám nechala: což je po panence, jest-li je nekalá!

Sušil 1479 | Husička divoká (18%)
Husička divoká letěla z vysoka, zavolala na synečka, nevoř tak z hluboka. Já vořu, jak možu, už déle nemožu, koníčky mně ustávajó1) a já sám nemožu.

Sušil 1480 | Kačena divoká (18%)
Kačena divoká letěla z vysoka, [: šohaj, dobrý střelec, :] střelil jí do boka. Do boka levého, pod pravú noženku, ona zaplakala, sedňa na voděnku. Hořko zaplakala, na Boha volala, ach, Bože, rozbože, už jsem dolétala. Co bys ani nežil, ani neokříval, na tvoje střelení dycky si zpomínal. Ubohá kačica už sem dolétala, už sem své káčátka už sem dochovala. Vy drobné káčátka, poleťe vy za mnú, šak my poletíme k suchému Dunaju. Moje dobré děti nedělajú škody, sednú na Dunaju, napijú sa vody. Vody sa napijú, nažerú sa písku, otřepú ďubáčky o zelenú lísku. Moje drobné děti u potůčka seďá, kalnú vodu pijú, tvrdý písek jeďá.

Erben 5/156 | Kačena divoká (18%)
Kačena divoká přiletěla s vysoka, zavolala na voráče, aby voral z hlyboka. Von vorá, co může v tom zeleným příloze; koníčky mu vyvstávají, a von nikam nemůže.

Sušil 1485 | Koničku bělavý (18%)
Koničku bělavý, vyvez mě z Moravy esli nevyvezeš, střelím ti do hlavy. Vyvezu, vyvezu na tureckú mezu, tam odtuď uvidíš tu brněnskú vežu. Ta brněnská veža velice vysoká, nemohla přeletět kačena divoká. Ne tak ta divoká, ta nedělá škody, přiletí k rybníčku, napije se vody. Přeletěla přes ňu jenom jednú v roce, vypila voděnku všecku na potoce. Voděnku vypila, kalíska nechala, po tobě, synečku, památka zůstala.

Erben 2/700 | Ta zdejší hospoda (18%)
Ta zdejší hospoda z drobného kamení: kdo nemá peníze, ať do ní nechodí. Já sic peněz nemám, přece do ní pudu, černooké děvče namlouvat si budu. Ta zdejší hospoda je velmi vysoká, přeletěla přes ni husička divoká. Nebyla to husa, byly to housátka: že z vysoka hrajou ty zdejší děvčátka.

Erben 5/071 | Husička divoká! (18%)
Husička divoká![73] letěla s vysoka, přisel na ni střelec, střelil ji do boka. Urazil jí křídlo a pravou nožičku, smutně zaplakala, spadla na vodičku. „Ach Bože můj milý! už jsem dolítala, už jsem těch svých dětí tady zanechala! Moje drobné děti nedělají škody: plovou po potoce,[74] napijou se vody.“

Galko 1/494 | Tá zvolenská brána pekná vysoká (18%)
Tá zvolenská brána pekná vysoká, [: preletela cez ňu :] húska divoká. Nebola to húska, boli húsatá; bohu vás porúčam, s vami sa rozlúčam, švarnie dieučatá. Za bránu kročiu, šablu otočiu: Vráť mi to milá, holubička sivá, čo som ti nosiu. A ja ti nevrátim, nie som povinná; nakže ti vráti tvé srdiečko verné v Komárne iná. Já v Komárne nesmiem panny milovať; tam sa já musím, mé srdiečko verné, execírovať. Kto execírku vie, tomu je dobre; ten môže milovať, aj execírovať panenky hodnie. Já execírku viem, mne je už dobre; já môžem milovať, aj execírovať panenky hodnie.