Smutný 43/023 | Stáváj hore Kubo bratku povedám ti

6 words

Smutný 43/023 | Stáváj hore Kubo bratku povedám ti (100%)
Stáváj hore, Kubo, bratku, povedám ti

Smutný 43/008 | Stávaj hore Kubo Bradkuj povedám ti (63%)
Stávaj hore, Kubo Bradkuj, povedám ti

Smutný 27/2/007 | Kamaratku bratku vezmi si tu Katku (37%)
Kamaratku, bratku, vezmi si tu Katku

Galko 1/374 | Z jednej strany chvojka (25%)
Z jednej strany chvojka a z druhej borievka, tam pasú (pasú tam) pastuškové, jedia kašu, zrnká. A prišiel k nim anjel a tak ím povedel, že sa Kristus narodil, aby každý vedel. Kubo, vezmi rohu, zahraj pánu bohu: halleluja, halleluja, chvála pánu bohu!

Bartoš 1901 / 0078 | Veža veža maľovaná (1%)
[: Veža, veža maľovaná,:] [: ej złatom striébľom vybijaná.:] [: Chto tú vežu vymaľovał,:] [: ej złata striébľa nešanoval.:] [: Pod tú vežú císar ľeží,:] [: ej jeho vojsko zbroje drží.:] [: Stan ty císar, stan ty hore :] [: ej počítaj si vojsko svoje. :] [: Já mám vojsko počítané :] [: do štyr gľídou roztavané.:] [: Na téj łúce na zeľenéj,:] [: pri studyénce priskľepenéj,:] [: ľeží Janko dorúbaný:] [: pri nom stojí konýk vraný.:] [: Chto ta, Janko, chto ta rúbał,:} [: tvojéj krvy nešanovał.:] [: Rúbaľi mu dva vojáci:] [: od večera do půł noci. :]

Sušil 1345 | Když ja si zpomenu (1%)
Když ja si zpomenu na svého tatíčka, slzy mě poleju, nevidím chodníčka. Když já si zpomenu na svoju maměnku, slzy mě polejú iďa na travěnku. Zhůru ke krchovu cestička dlážená, tam je má mamička na něm pochovaná. Zhůru ke krchovu dlážený chodníček, tam je pochovaný můj dobrý tatíček. Krchove, krchove, ohrado zelená, už sem na tě vsela své drahé semena. Už sem si nasela mamulku, tatíčka, ešče si naseju sestřičku, bratříčka. Hrobaři, hrobaři, hluboko sázíte, předrahé semena, nikdá nezcházíte. Mamulko, mamulko, hluboko ste lehly, své ubohé dcery k místu nepřivedly. Tatíčku, tatíčku, v hrobě jako v kleci, mně ubohé dceři ubližujú všecí.1) Ubližuj, ubližuj, máš-li ubližovat, moja těžká křivda bude k Bohu volat.2) Vy buchlovské zvony, na dva hlasy zvoňte, vy moji rodiči, vy mně hore vstaňte!

Sušil 1482 | Hý koníčku hý můj vraný (1%)
[: Hý, koníčku, hý, můj vraný, :] vynes ty mě ven z Moravy. Dám ti ovsa mláceného a senečka sečeného. Teprův mně chceš ovsa dávat, když nemožu hore stávat. Měls galánku o tři míle, jezdívals k ní pořád na mně. Dvě, tři míle na mně běžíš, div mě párú neudusíš! Vyvedeš mě na trávníček, smekneš se mne kantárýček. Nech mě snijú straky, vrany, nebudeš mět žádné hany.

Sušil 1518 | Stojí hruška v sadě (1%)
Stojí hruška v sadě, vrch sa jí zelená, pod ňú sa Janíček s Andulkú v karty hrá. Tak sa oni hráli, až sa rozehráli, od velikej lásky obá dvá zaspali. Andulka zaspala na červeném líčku, zaspal Janíček na bílém fěrtošku. Zaspíval slavíček v zeleném hájíčku, probudil Janička, Janošek Aničku.1) Staň, Andulko, hore dojit krávy svoje, než si jich podojíš, kravač ťa užene. Dočkaj mia, kravačku, pod zeleným hájem, zaspala sem krávy se švarným šohajem. Dočkaj mia, kravačku, za tu našú stěnú a já ti vyženu krávu nedojenú. Dočkaj mia, kravačku, v zeleném háječku a já ti uviju k neděli voničku.

Sušil 1975 | Běží psota přes hory (1%)
Běží psota přes hory, až jí nožky brněly; a tak sobě zaspívala, až ty hory zahřměly. Potkala ju povaha:*) Kdes ty, sestro, kdes byla? U takého hospodářa, co do poledňa léhá. Staň, sedláče, staň hore, už je psota na dvoře. Než sedláček s lůžka slezl, psota byla v komoře.

Sušil 2293 | Od východu k západu (1%)
Od východu k západu hore zelenají, ščepanovčí mládenci panen si hledají. Ten Jozefek ten ju má, ten ju sobě našil, u tech Vítků na sadě bílý den ho zašil. Vítková ho budijó: Staň, Jozefku, domů, klekaničko zvonijó, řezat sekaninu. A nechť zvoní, jak zvoní, já domů nepudu, sekaničky dosti mám, sekati nebudu. Ešče se k ní obrátil, a dal jí hubičku: Jakpak tě mám opustit, červený hřebíčku. Ten červený hřebíček květe jak ten bílé, jakpak tě mám opustit, můj synečku milé.

Sušil 1672 | Na onej hoře (1%)
Na onej hoře stoja verbiře. Buch na okenečko, stavaj, galanečko, daj koňům vody. Kerak ja mam vstať, koňom vody dať. Je tam zimna rosa a ja sem včil bosa, budu ozabať. Vem ty cukličky na sve nožičky;1) jak mi Bůh pomůže, ja ti kupim nove pěkne střevičky. Byť bys ich kupil, chodiť něbudu. Mamka zakazala, bych v nich něchodila, že by mne bila. Mamky se něbůj, sedaj na můj kůň, pojedem v cizi kraje, tam su inši obyčeje, malovany dvůr.