Poloczek IV 232 | Dal sorti jej na čižmički

Text: 
Dal sorti jej na čižmički
3 words

Podobné písně

Bartoš 1901 / 0064 | (100%)
1. [: Kúpíł sem si roľí :] [: v tom Holickém poli, :] [: dáł sem si ho zorat :] [: dvanásti bivoły. :] [: Dáł sem si ho zorat, :] [: aj sem si ho zaséł, :] [: hneď skoro z večera :] [: ľež měsíček zašéł. :] [: Aj sem si ho zaséł :] [: grajcary, patáky :] [: a ony mě zešły :] [: toraľe, dukáty. :] 2. [: Stavajú, stavajú, ;] [: šibeničky dvoje, :] [: vyber si, Janoško, :] [: keré budú tvoje :] [: Na keré ňa dajú, :] [: na tych budu visat, :] [: bude ně z hlavičky :] [: tuľipán vykvětat. :] [: Tuľipán, tuľipán, :] [: kedy ta trhat mám? :] [: Dočkaj do neděľe, :] [: až sa rozeleňám. :]

Sušil 0073 | Postil se tě Pán Bůh (100%)
[: Postil se tě Pán Bůh štyrydceti dní,:] štyrydcet dní, štyrydcet nocí. A přišel tě k němu pokušitel zlý, přišel k němu ďábel šeredný. Zkoušel Pána Krista, zkoušel po první, vyvedl ho k hromadě kamení.1) Jsi-li, Jesu Kriste, jsi-li syn Boží, udělej mně chleba z kamení. Není jenom člověk samým chlebem živ, je živ také tím slovem Božím. Zkoušel Krista Pána, zkoušel po druhý, vynesl tě ho na chrám vysoký. Aj, jsi-li ty, Kriste, jsi-li syn Boží, spusť se dolů a staň na nohy, zadrží tě andělé tvoji. Netřeba mě, ďáble, dolů spouštěti, mám své nohy, možu choditi. Zkoušel Pána Krista, zkoušel po třetí, vynesl ho na hora vysoký. A z té milé hory mnoho viděti, mnoho světa, drahého květa. Chceš-li se mně, Kriste, chceš-li klaněti, volím tobě to všecko dati. Všecko je to, ďáble, všecko je to mý, i tady to drahé kamení.2) Kopnul3) Pán Bůh ďábla pravým kolenem, hleď, ďáble, hleď do propasti,4) nemáš ty mě v ničem podvesti.

Sušil 0866 | Synečku synečku (85%)
Synečku, synečku, kams poděl voničku, co tobě milá dala, dyž s tebó večír stála? Dyž sem šel na hody, spadla mně do vody, do vody do Dunaja, voděnka mně ju vzala.

Sušil 0963 | Za naším před naším (82%)
Za naším, před naším bramorové schody, nechoď tam, šohajku, polámú ti nohy. Keď mně jich polámú, budú mně ich hojit, bude mně má milá na zelinky chodit. Dá milá zelinky, mamička šátečku, bude polahčeno mojemu srdečku.

Sušil 0238 | Kdo chodí po mém hrobě (82%)
[: Kdo chodí po mém hrobě, :] [: bílú rosičku stírá? :] Já to chodím, kmotře můj, můj kmocháčku rozmilý. Kdo tam chová mé děti, mé ubohé sirotky? Já jich chovám, kmotře můj, můj kmocháčku rozmilý. Dvakrát za deň chleba dám a po třetí vyšlahám. Zle jich chováš, kmotře můj, můj kmocháčku rozmilý. Třikrát za deň chleba daj a po štvrté vyšlahaj. Zkažte tam mojí ženě, nech mně šije košule. Nech jich šije ve středu, při slunéčku východu. 1) Nech jich nese v sobotu, při slunéčku západu. 2) Jak na krchov kročila, žalostně zaplakala. Ach, kde jsi, můj manžele? Nech se mně hrob otevře. 3) Nový hrob sa otevřel, sivý holub vyletěl. Sedl si na kostele, zaspíval si vesele. 4) Podívaj sa, ženo má, jak je košula mokrá. Od tvých dítek plakání a tvého naříkání. Budeš v nebi ty a já, i s našima dětima.

Bartoš 1901 / 0557 | Z toho si nedělej milenko mnoho (67%)
Z toho si nedělej, milenko, mnoho, že sem tě políbil, co je již z toho. Dy by se matinka snad na to ptala, jestli mně dceruška hubinku dala, Nepozná matinka, nepozná mnoho, že sem tě políbil, co je již z toho. Pozná-li, řekni jí: rozmilá máti, proč byste nepřála hubinku dáti? K tomu se, matinko, důvěrně smějte, nevinné líbání dcerušce přejte.

Bartoš 1901 / 0124c | Štyry koně ve dvoře (67%)
Štyry koně ve dvoře, žádné něma neoře. Oře něma syneček, červené jak hřebíček. Zahnáł koně do poľe, zaorávať kókoľe. Jak tu kókoľ zaoráł, na svó miłó zavołáł. Poď, má miłá, poď ke mě, já ti povím, co je mě. Ja, boľí mě hłavěnka, pobiła mě maměnka. Pobiła mě pro tebe, nedajó mi chtěť tebe. Dyž mi tě chtěť nedajó, možeš chodíť za inó. Já za inó nepudu, radši se dám na vojnu. Na vojnu se nedávé, truc rodičom neděłé. Na vojnu se přece dám, truc rodičom uděłám. Dyž mu vłasy střihaľi, otec, matka płakaľi. Dyž mu šaty dávaľi, bratr, sestra plakaľi. Dyž mu koně sedłaľi, kamarádi płakaľi.

Sušil 1367 | Poctivosť poctivosť (67%)
Poctivosť, poctivosť, co ona panuje! Kerá panna švárná, nech si jí šanuje. Nech si jí šanuje, do papírka sková, nech si jí mládencom opatrovat nedá. Ona by ju každá panna zachovala, dyby se synečkem v noci nesedala. Poctivost, poctivost, co je to pěkná cnosť! Kdo si ju zachová, trvá mu na věčnosť. Kdyby sa poctivosť na skale1) rodila, nejedna panenka by na ňu chodila.2) Ale sa poctivost na skale nerodí, nejedna panenka bez věnečka chodí.

Sušil 0311 | Byla jedna vdova (67%)
Byla jedna vdova, patnast dcerek měla. Všecky povdavala, Verunku něchala. Turek se dověděl, hned pro Verušku jel. 1) Za humny seděla, zlatém vyšivala. Slyšela tam hrati, bubny bubnovati. Komu to, maměnko, komu to bubnuju? Tobě to, Verunko, Turci pro tě jedu. Ma mila maměnko, hdě bych se skovala? Skryj se do komory, jsu tam troje dveři. Jak Turci přijeli, všeci je vitali, jenom Verunka ni. Kaj je ma Veruška, ona mne něvita? Jak byla neděla, Veruška umřela. Turek na to nědal, jen Verunky hledal. Šli do prvnich dveři, tam Verunky něni. Šli do druhych dveři, tam Verunky něni. Šli do třetich dveři, tam Verunka leži. Mlada cisarovna, vypravuj se s nami. A Verunku vzali, na kočar ju dali. Jak byla za vraty, volala na braty: Bratřicci rozmili, zůstaňtě tu s Bohem. Ujela půl cesty, volala na sestry: Sestřičky me mile, buďtě vy tu s Bohem. 2) Jak přijeli k dubu: Staň, kočarku, se mnu. A choji lamala, pod kočar chybala. Ma mila Verunko, na co ty to lameš? A to na znameni, že tu Turci jeli. Jak přijeli k mořu: Staň, kočarku, se mnu. Abych se napila z bystreho Dunaja. Něpij to, Verunko, lepši u Turků vinko. Než bych měla vinko piť, volim se utopiť. 3) Do vody skočila, hned se utopila.

Sušil 1009 | Zabolela mě hlavička (67%)
Zabolela mě hlavička, ba i boleć budzě, obmuvil mě můj kochanek mezi ludžma všudzě. Matka jeho jemu laje a tacik mu něda, žech ja je dla něho dzěvucha chudobna. Něch že un mě něobmava, něch un patři sebě, neb Pan Ježiš je na nebě, ma bohactvo dla mě. Ma bohactvo i ubozstvo dla mě i dla tebe, rozlučme se, můj kochanku, něstojim o tebe.

Sušil 1010 | A v tym našim Pjišču jest (67%)
A v tym našim Pjišču, jest tam šumně, ale že jene v jednym domě; jest tam dzěvucha, chodzil sem ku ni štyry nědzěle. Oj, štyry nědzěle ve dně v noci jako rybička na potoce, ješče půjdu raz ji se opytać, mam-li chodzić zas. O, něchudź, něchudź, ty Janičku, boć mi laju ma macička. Macička laje, taciček něda, že jsem chudobna. O, choć ty, dzěvucho, statkův němaš, dy se mi jene pěkně chovaš, Pan Buh statky ma, un nam jeden da, a ty budzěš ma.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu