Sušil 2221 | Na záhumňú

26 words

Sušil 2221 | Na záhumňú (100%)
[: Na záhumňú :] [: straky, vrany orú, :] liška pluží,1) zajáček jí tuží.2) Veverka žne, nedvěd snopy váže. Baran skáče, snopy na vóz hádže. Kuna leze, do stodoly veze.

Sušil 2022 | Kterak bys ty synečku vyšel (23%)
Kterak bys ty, synečku, vyšel, kdyby na tě pan rychtář přišel? Udělám si z okénka dvérka, vyskočím jako veverka.

Sušil 2058 | Na tej lúce zelenej (23%)
Na tej lúce zelenej pasú sa tam jeleně, zajíc s liškú tanec vede a srna jim gajduje. Hájný se psem počúvá, co to za muzika hrá, a sám začne poskakovať, pes sa naňho ohlídá. A liška skok na jedli: Uteč, zajíc, můžeš-li, číhá na ťa mysliveček, on ťa, myslím, zastřelí. Ten zajíc sa polekal, gatě sobě oblekal, chyťa pálené s lavicú, hore kopcem pospíchal. A přiběhňa na kopec, sedl si pod jalovec, zavdal srně páleného, aby gajdovala věc. Srna gajdovala dál, jeleň při tom husle hrál, vlk na píščelky tudlikal a nedvěď hrál na cimbál. Přišel tam jež s veverkú, dal si zahrát štajerku, vlk mu nechtěl po notě hrát a jež naňho s sekerkú. Vlk sa po zemi válí, že jeho hlavu bolí: Zajděte mně pro nedvěďa, ať mi hlavu zahojí. Už sa medvěď šuchoce, přivléká mu tři ovce; vlk je zdravý jako prvý, ešče lepši fukoce. Sysel s laskú do díry, myslivcůj pes za nimi, sysel se naňho obořil, že mu poláme nohy.*) Myslivcůj pes do domu, myslivec protiv němu : Už, pantáto, věc nepůjdu na tu lúku zelenú. Byli tam dvá zbojníci, obá v jednej světnici, chtěli mně nohy polámat, že proč chodím s myslivci.

Sušil 2148 | Vlk s kozú tancuje nedvěd jim (20%)
Vlk s kozú tancuje, nedvěd jim gajduje, baran pivo vaří, kocúr hospodaří v komoře.

Sušil 1562 | Ach žito zelené jak tráva (19%)
Ach, žito zelené jak tráva, je na něm žencou vejše práva. Ach, vejše práva, vejše kopy, váže syneček, váže snopy. Ach, váže, váže, povazuje, za ním milenka poskakuje.

Galko 1/398 | Boli by ma ubili (16%)
Boli by ma ubili pre dva snopy jariny, ale som jim utiekou do zelenej jedliny. Boli by ma za rána pre dva snopy ječmeňa, boli by ma motykou, ale som jim utiekou.

Sušil 2222 | Dva kapuni (14%)
Dva kapuni, [: dva kapuni :] v stodole mlatěji,1) koleda, hej.2) Kokot věje, [: kokot věje, :] kura se mu směje. Koleda, hej. Kocur měři, kočka mišek drži. Baran veze do mlyna na voze. Koza mele, ovca muku seje. Kůň pec pali, kobyla mu chvali. Komar misi, muška vodu nosi. Huska bila, pecenečky vala. Hus sedlata,3) křidlem pec vymetá. Liška saže, zajic ji to maže. Vlk vybira, chleba něpřebyva. Vrana liči a na vilka křiči,4) počkej, vilku, na maličku chvilku. Vilk něčeka, do lesa utěka.

Bartoš 1901 / 0002a | Vdávała matka (9%)
Vdávała matka, vdávała céru, nedaľeko přes poľe, přikázała jí, zakázała jí: Nechoď, céro, víc ke mě. Uděłám se vtáčkem, vtáčkem, jeřábkem, a poľetím přes poľe, do naší zahrádky, na ty małý hřádky, na ty modrý ľeľuje. Má maměnka miłá, okýnkem se dívá, to na vtáčka jeřábka, jak on na nich sedí, na ňu smuťně hľedí, maminka se naň dívá. Aj vtáčku, vtáčku, vtáčku jeřábku, nełámé nám ľeľuje, jak nám jich połámeš, a ony mě zvadnó, kdo pak mě jich zaľeje. Dyž mě muž budí, palicó mě tuží: Stává, mrcho ľenivá! Dýž mě maměnka doma budívała: Stávé, ceruško milá! Céra si stěžuje, matka při ní płáče: Ach, ceruško, céro má, dybych tě radš, ditě, vychovała krytě, až do nynější chvíľe.

Galko 1/002 | Zaspievalo vtáča na kosodrevine (9%)
Zaspievalo vtáča na kosodrevine; ej, čo komu súdené, ej, veru ho neminie. Zaspieval si slávik pod oknom na ruži, ej, že moja milenka, ej, za mnou ešte túži. Preleť, slávik, preleť za dolhorské hory, ej, povedz jej, že i mňa, ej, za ňou láska morí. Ťažko je, jaj ťažko, dvom sa zabudnúti, ej, z ktorých sŕdc nemôže, ej, láska vyhasnúti. Z našich nevyhasne, kým žijeme letá, ej, ba ani do konca, ej, i po konci sveta.

Erben 2/198 | Na tom mostě (9%)
Na tom mostě travička zelená, na tom našem mostě tráva roste: žala ji má dívčka, je eště maličká; a já na ni počkám, až doroste. V tom našem sádečku[23] tra vička zelená, v tom našem sádečku tráva roste; žne ji tam Ančička, je ještě maličká: já si na ni počkám, až doroste. Proč pak bych nečekal, když je moje milá? proč pak bych nečekal, když je moje? kdo mně za ni pude, dobře mu nebude: jest-li ho dostanu, zle mu bude!

Sušil 0505 | Vinku vinku polejovy (9%)
[: Vinku, vinku polejovy, :] jak mne pod nim hlava boli! Hlava boli, srdce tuži, že můj mily jinši služi. JinŠi služi, ba i budě, ež mne zaňho haňba budě. Sednul za stůl a zaplakal: Vrať mi, mila, co sem ti dal. Vrať mi, mila, co je meho, ja ti vratim, co je tveho. Vrať mi, mily, můj věneček, ja ti vratim prsteneček.