Rittersberk 1825 / 263 | Jed sem polívku v Praze.xml

4 words

Sušil 1306 | Polívečka hovězí (100%)
Polívečka hovězí, šuhajičku, nejez jí; dala sem do ní jedu, já s tebó nepojedu. Polívečka hovězí, ŠuhajÍčku, nejez jí; dala jsem do ní žluti, že k tobě nemám chuti.

Sušil 2098 | Moja panimamo galani jedu (99%)
Moja panimamo, galani jedu. Moja panno dcero, na čim se vezu? Moravec na voze a Němec na koze a můj nejmilejši v zlatym kočaře. Moja panimamo, co jim dame jest? Moja panno dcero, ty musiš věděc. Moravcovi masíčko a Němcovi polevku a nejmilejšimu dobru pečenku. Moja panimamo, kaj budu ležec? Moja panno dcero, ty musiš věděc. Moravcovi na lavu a Němcovi pod lavu, memu nejmilejšimu v pěknym lůžečku.

Sušil 0205 | Co sa stalo za horama? (97%)
[: Co sa stalo za horama? :] Zabila tam paní pána. Do zahrady zakopala, ešče po něm pošlapala. Přijeli tam třé pánové, to byli jeho bratrové. Má paničko, má švagrová, kdes poděla svého pána? Nevím, smutná, kde sa poděl, dnes třetí deň kdesi odjel; živa po něm nezůstanu. Šli pánové do stodoly, našli jeho kočár nový. Má paničko, má švagrová, kdes poděla svého pána? Nevím, smutná, kde sa poděl, dnes třetí deň kdesi odjel, živa po něm nezůstanu! Šli pánové do maštale, našli jeho koně vrané. Má paničko, má švagrová, kdes poděla svého pána? Nevím, smutná, kde sa poděl, dnes třetí deň kdesi odjel; živa po něm nezůstanu. Šli pánové do komory, našli jeho kabát nový. Má paničko, má švagrová, kdes poděla svého pána? Nevím, smutná, kde sa poděl, dnes třetí deň kdesi odjel; živa po něm nezůstanu. Šli pánové do pivnice, našli krvi dvě sklenice. Má paničko, má švagrová, co je toto za krev nová? Zabila sem holubičku, mému pánu k snídaníčku. Šli pánové do zahrady, našli jeho hrobek nový. Má paničko, má švagrová, co je to tam za zem nová? Zasela sem petržalku, mému pánu pod polévku. Zrádná paní ty, švagrová, tys pána zamordovala a v tom hrobě zakopala. Zetnite mi už tu hlavu, živa po něm nezůstanu.

Erben 3/012 | Když jsem já pod okny stál (97%)
Když jsem já pod okny stál, nesměl jsem vejíti dál: jak pěkně troubili, mou milou loudili, já nesměl do světnice – což jsem měl těžký srdce! Když jsem šel okolo vrat, slyšel jsem muziku hrát: trubači troubili, mou milou loudili, já musil pod okny stát.

Sušil 0762 | Pod tú černú horú (97%)
Pod tú černú horú [: husičky se perú. :] Poďme, moja milá, zabijem některú. Ty budeš mět maso, já budu mět peří; nech žádná panenka mládencům nevěří. Nevěřte, děvčátka, nevěřte synkovi, co on vám slibuje, dyž za vama chodí. Ty synkovy sliby jak na vodě ryby; ony jsú tak stálé, jak ty hrušky plané. Hrušky dyž uzrajú, na zem popadajú: Ty synkovy sliby děvče oklamajú. Letěla husička, letěla bez pera; proč si mě, má milá, proč si mě nechtěla? Já sem tě nechtěla, že za jinú chodíš a se mnú se vodíš.

Sušil 1318 | Už sem se já naučila (97%)
Už sem se já naučila, jak mužovi vařit, polívečku votrubovó, plevama ju zasmažit. Už sem se já naučila, jak mám muža trestat, tři dni na ňé provaz močit, a štvrté deň jé mrskat.

Sušil 1974 | A už sem se naučila (97%)
A už sem se naučila, jak mám mužovi vařit, polivečku s otrubama, plevama ju zasmažit.1) A už sem se naučila, jak mám mužovi hovět, křemelíček na randlíček: Tu máš, mužičku, oběd. A už sem se naučila, jak mám já muža trestat, tři dni provaz namočené, štvrté deň ho s ňém mrskat.

Sušil 1287 | Dobře je mně dobře (96%)
Dobře je mně, dobře u tatíčka mého, bude-li mně také, synečku, u tvého? U mého tatíčka chlebíček na stole, u tvého, synečku, není ho v komoře. Dobře je mně, dobře u maměnky mojej, bude-li mně také, synečku, u tvojej? U mojej maměnky dobrá polivečka, u tvojej, synečku, falešná slovečka.

Bartoš 1901 / 1004b | Otvíraj gazděnko (96%)
Otvíraj, gazděnko, otvíraj tý vrata, nesem ti věneček ze samého złata. Ze samého z łata, ze samého kvítí, podívajte vy sa, jak sa on nám svítí. Otvíraj, gazděnko, otvíraj tý dveři, až si nepołámem na věnečku péří. Otvíraj, gazděnko, otvíraj tý dveři, až sa podíváme, co máme k večeři. Máme-i k večeři kysełů poľévku, tož my ti utečem půjdeme do šeňku. Ty gazděnko mładá, stroj večeřu ráda, stroj ty nám ju směľe, žały sme veseľe. Gazděnko v rubáčku, napeč nám kołáčků, jakových takových, třeba zemňákových. Gazdo náš, gazdo náš, chystaj nám ałdamáš, chystaj nám ho z łásky, zbírały sme kłásky. Ani ne do skľepa, ani do světničky, abys ty neuctił svoje piľné žničky! Gazdo náš, gazdo náš, chystaj nám ałdamáš, v́éru sa před námi do skľepa neskováš

Erben 3/192 | Náš táta si mámu chválí (95%)
Náš táta si mámu chválí, že mu málo dříví spálí: při maličkým polínku uvaří mu polívku. Náš táta má hodnou máma, já takovou nedostanu: a bych dost daleko šel, snad bych ji přec nenašel. Náš mlynář si ženu chválí, že mu málo dříví spálí: postavila na úkrop, spálila mu novej plot!