Rittersberk 1825 / 322a | Padly vody veliký

2 words

Smutný 04/012 | Okolo ty Velkej teče voda kolej (100%)
Okolo ty Velkej teče voda, kolej Veličtí mládenci

Erben 5/218 | Káče Kačenko! (100%)
Káče, Kačenko! kde jsou naše husy? „Naše husy nejsou doma, přišla na ně velká voda, vony se tam točí.“

Galko 3/085 | Dobre moja kosa na holi kosila (100%)
Dobre moja kosa na holi kosila, [: keď mi moja milá vodičku nosila. :] Ešte by mi bola lepšej jukášala, [: keby mi hu bola vyšej podnášala. :] A veru hrabala, hrabličiek nemala, od velkej chytrosti šecke dolámala. Veruže len hrabaj, pán boh ti pomáhaj; keď my pohrabeme, tebe pomôžeme.

Galko 1/322 | Pod Muráňom v tej dohne (100%)
Pod Muráňom v tej doline [: čierny havran :] vodu pije. Pije si ju veľkým žiaľom; [: plače dievča :] za šuhajom.

Sušil 0912 | Teče voda velká voda (100%)
[: Teče voda, velká voda :] kolem dokola jabora. Všecky lavičky pobrala, jenom tam jednu nechala. Po kerej Honzíček chodí, Marjánku za ruku vodí. Byl jest tam jeden stromeček, na něm bylo moc jabliček. Utrh Honzíček, utrh dvě, jedno je pustil po vodě. Kam, jablíčko, kampak kráčíš, že se ani nevotáčíš? Kráčím já, kráčím po dolu až k mej Marynce do domu. Když připlynulo k okýnku, zaklepalo na Marynku. Vyjdi, Marynko, vyjdi ven, Honzíček stojí před domem. Pročpak bych já ven chodila? Dyť já nejsem jeho milá. Pročpak bys milá nebyla, dyťs mi dávno slibovala! Slibovalas mně o duši, že se ta láska nezruší.

Galko 1/284 | Veľká sa mi škoda stala (100%)
Veľká sa mi škoda stala, milého mi voda vzala; keď ho vzala, [: nech ho nesie, :] zastaví sa na kolese.

Sušil 1430 | Přes potok skákala (100%)
Přes potok skákala, kačeny lapala, kačeny divoké, děvče modrooké. Přes potok neskákej a kačen nelapej, šak jich nedostaneš, je velká voda dnes.

Černík 1908 / 154 | Za našima humny (100%)
Za našima humny velká hubočina, utopil sa Janko s čiernýma očima. Bolo ci, Janíčko, v nedzelu někúpac, němal ťa milý Bóh tak tuze něztreslac. Já som sa někúpal, len som koně brodzil, a tak mňa milý Bóh do tej vody hodzil. Janíčkova hlava plyně do Dunaji. a za tú hlavenkú tri chlupaje krvi. A za tú kravenkú širáček s pantlami, a za tým širáčkom botky s ostrohami. A za tymi botky truhélka s pokrovcom, buzdeš, milá, plakac, stoja nad mým hrobom.

Sušil 2086 | Kuchařka sa bojí (100%)
Kuchařka sa bojí, škopíček ju honí, putenky ju pomúvajú, že nenosí vody. Vařeje, užice berú svoje rance, poďme, sestry roztomilé, nechť si míchá čím chce. Pec chlebová praví: Daj vám Pán Bůh zdraví; a vy, kamna nemazané, nebudu vám tady. Ohnisko sa pukuo, tak to hrozně buchuo, pýření ven vyskočiuo, všecko sa potlukuo. Ta křenová chasa na poli sa pasua, redekva, jak tam doběhua, zabiua jí prasa. Doběhua tam kvačka, hned sa strhua rvačka, co ste mně prasa zabili, mojeho kmocháčka? Doběhu tam špenát, počau jim hubovat: cože ste vy za junáci, já vás chcu sprubovat. Ta gulatá řepa, ta křičí ze sklepa, že jak na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá. Mrkua na hanýza, ešče ho pobízá: Chytni mrkvu a zatáhni nekde do vývoza.1) Ta panská lebeda, ta křičí: přeběda, co bych radši mohua utéct od teho oběda. Oharek a dyňa sú velká rodina, tykva do sklepa běžaua, donesua jim vína. Jak víno vypili, s tykvú sa pobili, a ono poharečesko na huavu si dali. Tykva byua chytrá, dyňu přeškobrtua a na břuch jí naskočiua, až sa dyňa pukua. Píseň sa zavírá, už je všemu konec, kočka s masem utěkaua, ostau prázný hrnec.

Sušil 2224 | Kampak povandruješ (100%)
Kampak povandruješ, kozle můj? Do Drážďan, do mlejna, pane můj. Co tam dělat budeš? Násypky přenášet. Copak tam jest budeš? Vopišky s plevama. Copak tam pit budeš? Vodičku z vantroka. Kdepak líhat budeš? V kuchyni u pece. Čímpak se přikryješ? Pometlem od pece. Kdy se ženit budeš? Za štyry neděle. Kerou si brat budeš? Kozičku Vavrovu. Jaky dáš koláče? Co vlezou do pece. Pročpak tak veliké? Taky dám kozičce. Jak budeš tancovat? Hup hup hup, šupšupšup. Jakpak budeš zpívat? Bebebe, mememe.

Bartoš 1901 / 0128 | (100%)
1. Za našíma humny veľiká kotľina, utopił sa šohaj, s čérnyma očima. Ponajprv sa topił, vyšeł nad vodičku; podaj ně, má miłá, podaj ně ručičku. Jak mu ju podała, žałostně płakała, kebych ťa, šohajku, nebyła poznala. Košuľenka z ľenu, viseła na brehu: Měł sas ty, šohajku, nekúpat v neděľu. Já sem sa nekúpał, já sem koně brodił, snád ňa miłý Pambů, do téj vody hodił. Do téj vody, do téj, do téj hubočiny, že sem si nevšímał, chudobnéj děvčiny. 2. Chudobná děvčina, v chudobě chovaná; ľudé povídajú že sem čarovaná. Čarů sem neznała, ani má mamička, ľež ně čarovały mé černé očička. Čarů sem neznała, ani můj tatíček lež ně počarovał švárný šohajíček. Nemá můj tatíček, takových sedmiček, co by on kupovał barvu do mých ľíček. Nemá má mamička takových dukátů, co by ňa strójiła do hedbávných šatů. Maľovał ňa maľér z vysokého neba, dał ně on barvičky koľéj było treba.