Sušil 0267 | Na tej lúce na zelenej

9 words

Sušil 0267 | Na tej lúce na zelenej (100%)
[: Na tej lúce, na zelenej, :] [: při voděnce, při studenej. :]

Sušil 1560 | Žaly děvčatka žaly (100%)
Žaly děvčatka, žaly na luce zelenej, při vodě studenej. Nadejel jim recepan na vranem koni sam. Bůh pomahaj, děvčatka, na luce zelenej, při vodě studenej. Kera se mi rozsměje, ta se mnu pojede. Nejmladší se rozsmiala, tať se mnu musela, nejšvarnějši byla.

Sušil 0268 | Na tej lúce na zelenej (100%)
[: Na tej lúce, na zelenej, :] [: při voděnce, při studenej, :] stojí tam koníček vraný, na něm Janko porúbaný. Přišla k němu jeho máti, počala ho litovati. 1) Di, matičko, di ode mně, rozpučí sa srdce ve mně. Rozpučí sa na dva kusy, že ta vojna býti musí. Že ta vojna býti musí, že sa Janko sekat musí. Jide šavla za šavlama, krév sa leje kolajama. 2) Jedú voze s vojákama, krév sa leje kolajama.

Černík 1908 / 065 | Na téj lúce (94%)
[: Na téj lúce, na zelenéj, :] [: u studánky, u studenéj, :] [: je tam koník sivovraný, :] [: pri něm Janko dorúbaný. :] [: Pri něm stójí jeho mamka, :] [: narieká na svého Janka. :] [: Nenariekaj, mamko, pri mně, :] [: rozpukne sa srdco ve mně. :] [: Rozpukne sa na dva kusy, :] [: hněc sa vojna začac mosí. :] [: Na téj vojně je tam hojně, :] [: je tam někaždému dobre. :] [: Lecí gula za gulámi, :] [: krv sa leje kolajámi. :]

Galko 1/148 | Na rováš, mamičko, na rováš (94%)
Na rováš, mamičko, na rováš, komu to dievčatko vychováš? Tebe to, Ďuríčko, tebe to, ak pánboh dá zdravia, na leto. Na leto, na leto horúce, budem sa prechádzať po lúce; po lúce, po lúčke zelenej, pri studni, studničke studenej. Krajšia som, Ďuríčko, ako ty, lebo mám záponu z tafaty. Keď ty máš záponu z tafaty, ja mám zas vo vačku dukáty.

Sušil 1589 | Křepelila malá křepelenka (80%)
Křepelila malá křepelenka, křepelila překrásná panenka. Křepelil s ňú1) malý krahulíček, křepelil s ňú2) překrásný Janíček. Co tu děláš, malá křepelenko, co tu děláš, překrásná panenko? Viju vínky, malý krahulíčku, viju vínky, překrásný synečku. Dej mně jeden, malá křepelenko, dej mně jeden, překrásná panenko. Já ti nesmím mého vínka dáti, láli by mně otec a ji máti. Dyž ti bude otec, máti láti, přijdi ke mně křivdu žalovali. Já tě budu věrně litovati,3) až se budú hory zelenati.4) Křepelila nad lúkú zelenú, zobala tam jetelinku drobnú. Ešče se jí dosti nenajedla, pravú nožkú si ju pomrvila. Křepelila nad studňú studenú, popíjela5) voděnku studenú. Ešče se jí dosti nenapila, levú nožkú si ju zakalila.

Sušil 0230 | Jede jede vývoda (76%)
Jede, jede vývoda po tej lúce zelenej, po rosence studenej. Jede, jede k hájičku, nadešel tam Aničku, ona žala travičku. Ach, Andulko, Andulko, pojď ty ke mně slúžiti, chceš-li muža nabyti. A ty, starý vývodo, co ty mně za službu dáš, dyž ty mia slúžit voláš? Štyry krávy ve dvoře, bílé lože v komoře. Dyž do dvora přijeli, ničeho neviděli, jenom holé kamení. Do komory vkročili, bílé lože nalezli. Ach, Andulko, Andulko, běž ty bílé lože stlat, půjdem na ně spolem spat. Počkaj, starý vývodo, až světelko zahasím, sukničku si zavěsím. Světelko zahasila, oknem ven vyskočila. Utěkala k hájičku, zpívala si písničku. Ach, hajíčku, hajíčku, jak jsi ty tak zelený, jak rozmarýn saděný!

Galko 1/498b | Ouvej Jána Zimého (76%)
[: Ouvej Jána Zimého! :] Koho oženíme? Maru z Lubietovej, Jáne náš! Oj, veru, náš Jano, zobádzaj nás ráno, ráno pred kravami, štyrma hodinami, Jáne náš! Kravičku podojiť, na pole vyrúdit’, na lúku zelenú, na rosu studenú, Jáne náš! Oj veru, náš Jáne, kde ťa pálit máme? Na vrch, na Strážniku, na bielom chodníku, Jáne náš!

Galko 1/498a | Uvej Jána Zimého (76%)
[: Uvej Jána Zimého! :] Koho oženíme? Maru z Lubietovej, Jáne náš! Oj, veru, náš Jano, zobádzaj nás ráno, ráno pred kravami, štyrma hodinami, Jáne náš! Kravičku podojiť, na pole vyrúdit’, na lúku zelenú, na rosu studenú, Jáne náš! Oj veru, náš Jáne, kde ťa pálit máme? Na vrch, na Strážniku, na bielom chodníku, Jáne náš!

Sušil 0346 | Šlo děvče na travu (76%)
[: Šlo děvče na travu :] [: na lučku zelenu. :] Němohlo ji nažať pro rosu studenu. Po lučce chodilo, žalostně plakalo. Nadešlo tam šipek, na tym šipku kvitek. Kvitku, mily kvitku, ja tebe utrhnu. Nětrhaj mne v zimě, moja krasa zhyně. Nětrhaj mne v letě, dy slunečko peče. 1) Utrhni mne z jara, moja krasa stala.

Černík 1908 / 282 | Ej skala (67%)
Ej, skala, skala, skala široká, a na téj skale hora vysoká; hdo ťa budze, hora, rúbac, keď já budzem mašírovac, ej, hora, hora, hora vysoká? [: A pod tú horú lúčka zelená;:] hdo ťa budze, lúčka, kosic, keď já budzem šablu nosic, a, lúčka, lúčka lúčka zelená? [: A na téj lúce voda studzená;:] hdo ťa budze, voda, píjac, keď já budzem mašírovac, a voda, voda, voda studzená? [:A pri téj vodze růža červená;:] hdo ťa budze, růža, trhac, keď já budzem mašírovac, ach, růža, růža, růža červená? [: A pod tú růžú máci má stará; :] hdo vás budze, máci, chovac, keď já budzem mašírovac, ach, máci, máci, máci má stará?