Rittersberk 1825 / 118 | Není lepší jako mladá žena

5 words

Erben 3/179 | Není lepší jako mladá žena (100%)
Není lepší jako mladá žena, neb ona se rozveselí sama: ráno dá hubičku a v poledne dvě, na večer si sama ke mně sedne.

Sušil 0311 | Byla jedna vdova (89%)
Byla jedna vdova, patnast dcerek měla. Všecky povdavala, Verunku něchala. Turek se dověděl, hned pro Verušku jel. 1) Za humny seděla, zlatém vyšivala. Slyšela tam hrati, bubny bubnovati. Komu to, maměnko, komu to bubnuju? Tobě to, Verunko, Turci pro tě jedu. Ma mila maměnko, hdě bych se skovala? Skryj se do komory, jsu tam troje dveři. Jak Turci přijeli, všeci je vitali, jenom Verunka ni. Kaj je ma Veruška, ona mne něvita? Jak byla neděla, Veruška umřela. Turek na to nědal, jen Verunky hledal. Šli do prvnich dveři, tam Verunky něni. Šli do druhych dveři, tam Verunky něni. Šli do třetich dveři, tam Verunka leži. Mlada cisarovna, vypravuj se s nami. A Verunku vzali, na kočar ju dali. Jak byla za vraty, volala na braty: Bratřicci rozmili, zůstaňtě tu s Bohem. Ujela půl cesty, volala na sestry: Sestřičky me mile, buďtě vy tu s Bohem. 2) Jak přijeli k dubu: Staň, kočarku, se mnu. A choji lamala, pod kočar chybala. Ma mila Verunko, na co ty to lameš? A to na znameni, že tu Turci jeli. Jak přijeli k mořu: Staň, kočarku, se mnu. Abych se napila z bystreho Dunaja. Něpij to, Verunko, lepši u Turků vinko. Než bych měla vinko piť, volim se utopiť. 3) Do vody skočila, hned se utopila.

Sušil 0831 | Zahnauo dzjevča krávy (77%)
Zahnauo dzjevča krávy do hájka, do otavy, do hájka zeleného. Kravičky potraciuo, a samo zabludziuo do hájka zeleného. Kedz by moj tacik prišeu, moje kravičky najšeu, ma z hájka ven vyvjédu. A už moj tacko idze, mých kraviček něženě, ma z hájka něvyvedze.*) Kedz by moj milý prišeu, moje kravičky našeu, ma z hájka ven vyvjedu. A už moj miuý idze, moje kravičky ženě a ma z hájka vyvedze. Lepší je jeden miuý jak všecek svět rodinný.

Sušil 1222 | Už sme to dostali (77%)
Už sme to dostali, oč sme pracovali, už to vezem domů, chvála Pánu Bohu. Stálo mi to za to, že sem šlapal blato, dostal jsem děvčátko milejší jak zlato. Dobrú noc, dobrú noc, ale ne každému, jenom té maměnce, co mně dala dceru. Dobrá je maměnka, co mě vychovala, ale je ta lepší, co mně dceru dala. Dobrú noc, tatíčku, obtulám ručičku, že ste mi dopříli tu vašu Aničku. Rád sem tě mívával, dys byla panenkú, včil jsi mně milejší, dyž si mojú ženkú.

Bartoš 1901 / 0953 | Žena (77%)
Žena. Ja už sem sa vydała, korheľa sem dostała, dycky v hospodě sedí, doma práce nehľedí. Poď, mužíčku, poď domu, já ťa pěkně povedu, já ťa pěkně povedu, už bude čas k obědu. Muž. Měj si oběd, neměj si, tu máš skľénku zavdaj si, goraľenka dobrá je, ta žałúdek zahréje. Žena. Nám gorałka nesvěčí, máme doma moc dětí, rozmysľet si mosíme, co my pres deň strávíme. Muž. Já v hospodě posedím, doma chľeba prisporím. Žena. A jak ty ho prisporíš, dyž ty domu naň chodíš, ešče dosť na tom není, ešče sa se mnu vadíš. Muž. A bár sa s tebú vadím ešče sem ťa nepobił. Žena. A jak’s ty ňa nepobił, dyžs ňa do ucha treščił, a tak treščił do ucha, až bych brzo ohłuchła. Muž. Treščił sem ťa do ucha, abys ľepší posłechła. Žena. Néjsú to žádné špáse, dyž sa světem roznese, že sa po cestách váľáš a ľuďom s tým prekážáš. Muž. Já ľuďom neprekážám, rači sa nekde skovám, za hałuzí za płoty, de ňa žádný nevidí. Žena. A šak bych rači była, dybych ťa neviděła, snad bych rekla: Zlý duchu, naprav ně muža trochu.

Sušil 1883 | Chvala Bohu ma ženičko žes za (74%)
Chvala Bohu, ma ženičko, žes za mnu přišla, čili tě tu matka boži sama přiněsla? Dy si přišla, tož tu buď, zaplatiš tu za mne dluh; mně gořalka lepši svědči než na poli pluh.

Erben 5/373 | Pořád mně dávají (74%)
Pořád mně dávají, co se mně nelíbí, pořád mně dávají, co já nechci: dávají mně starou, ošklivou, bublavou: co se mně nelíbí, toho nechci! Lepší je, tatíčku, na vraném koníčku, lepší je, tatíčku, na vojnu jít, nežli se oženit, škaredou ženu mít; lepší je, tatíčku, vojákem být.

Bartoš 1901 / 0066 | Poďme chłapci poďme zbíjat (74%)
Poďme, chłapci, poďme zbíjat, ked nemáme za čo píjat, ej, už sa nám začíná [: bučina rozvíňat.:] Obúvajte, chłapci, krpce, kerý máte směłé srčc; ej, a já ho jeden mám, [: na zboj sa pobírám.:] Karabina, dvě pistoľe, s Bohem buďte, děti moje; ej, ženička, božkaj ňa, [: na jaseň čekaj ňa.:] Ked prídeme na poľanu, staneme si zrovna na ňu, ej, zvrtneme vałašky, [: každý svoju stranu.:] Ked židáčka postretneme, peníze mu sebereme; ej, co nám to prospěje, : ked ich propíjeme.:] Ked prídeme do sałaša, kerá ľepší ovca, naša, ej, hasa, chłapci, hasa, [: najíme sa masa.:]

Bartoš 1901 / 0952 | Eh mužu mužu ty zľe gazduješ (73%)
Eh, mužu, mužu, ty zľe gazduješ, och, nigdy doma nenocuješ a já mám děti drobné, krapky mľéka nemám v domě. Ach ženo, ženo, co po tvéj řeči, dyť nám bez krávy ľepší svěčí, čím bys ju chtěła zimovati, dyť nemáš v domě hrstku mňati.

Sušil 1818 | Hora hora dvě doliny (73%)
[: Hora, hora, dvě doliny, :] lepší děvča lež maliny. Na maliny slunko svítí, na děvčata krása letí.

Galko 3/074 | Nevydaj še, dzifče, teraz ešče (66%)
Nevydaj še, dzifče, teras ešče, lepšie je dzifčecu, jak nevesce: dzifče sebe hodzi po šlebodze, jak tota rybečka f zimnej vodze.