Rittersberk 1825 / 122b | Já mám chaloupku

3 words

Sušil 1443 | Je zima bude mráz; (100%)
[: Je zima, bude mráz; :] kam se, ptáčku, schováš? Schovám se za lesy, kde nikdá neprýší.1) Můj zlatý holoubku, kdybys měl chaloupku! Já bych v ní sedala, písničky skládala. Neskládej jí o mně, skládej sám o sobě. Neskládej o pannách, skládej ji o vdovách. Neskládej o vdovcích, skládej o mládencích.

Sušil 1279 | Vim ja jednu lipku v poli (100%)
Vim ja jednu lipku v poli, pod ňu chalupečka stoji. Ach, Bože, Bože můj. V tej chalupce mam milenku, ona šije košulenku. Ach, Bože, Bože můj. Jak košulku došivala, přežalostně zaplakala. Dyby můj taciček žili, kravy by mi uchovali. Dyby ma macička žili, peřin by mi nasypali, veseli mi udělali. Dělaju mi ho přatele, to moje smutne vesele. Bych se byla utopila, dy mne ma macička myla. Hned v tem najprvšim kupeli, dokąd lide něvědzěli.

Erben 2/423 | Jest-li mě ráda máš (100%)
Jest-li mě ráda máš, vyprodej, kde co máš, abys mě z té vojny vyplatila; jest-li mě vyplatíš, na mně to neztratíš: za to ty pak budeš moje milá. ..Můj zlatej holoubku! kdybys měl chaloupku, ještě bych si na tě pomyslila: ale do podruží, to mě všecko mrzí, to mně má matička váli nedá.“ Kdybys měl stateček, jako jsi chlapíček, panímáma by nám nebránila: ale do podruží to ji všecko mrzí; to mně panímáma nedovolí. Kdyby byl stateček jako je chlapeček, žeby mu matička dceru dala: ale do podružství že ji nepropustí, žeby jí radši smrt udělala!

Erben 4/032 | Já mám chaloupku (100%)
Já mám chaloupku na vršku bez došků votrhanou: až já se vopiju, já si ji pošiju hra– hra– hra– hra– hra– hra- hrachovinou. Já mám chaloupku na zeleným doubku, já mám chaloupku roztrhanou: až já se vopiju, já si ji přikryju hra– hra– hra– hra– hra– hra – hrachovinou.

Sušil 0069 | Šla Maria do Betléma (100%)
Šla Maria do Betléma, sobě podruzství hledala. My ti podruzství nedáme, žádné chaloupky nemáme. Máme jen jednu maštalku, přebývá v ní vůl, oslátko. Maria prah překročila, hned synáčka porodila. Vzala si ho na své ruce, spívala mu velmi sladce. Spívala mu: nynej, nynej, můj synáčku roztomilej. Spívali jsou mu andělí, až ho do nebe dostali.

Bartoš 1901 / 1076b | Pod šabľe pod šabľe i (100%)
[: Pod šabľe, pod šabľe, i pod obušky, my šecko bereme, aj płané hrušky. :] [: V jednéj díri netopýri a v druhéj sú chrústi, počúvajte, miľí páni,jak to bude hústi. :] [: Tudy nám nedaľi, tudy nám dajú, komára zabiľi, słaninu majú. :] [: Teče voda z vinohrada do doľního konca, staré boty do roboty a nové do tanca. :] [: Toto bude na konopě, toto bude na ľen, toto bude na kapustu, toto bude na chren. :]

Sušil 1140 | Toulali jsou se mládenci (99%)
Toulali jsou se mládenci po tej vanovskej vesnici. O, lásko, zalíbení, ty jsi moje potěšení, po tej vanovské vesnici. A toulali se, toulali, aj se ke Mlejnkům dostali. Atd. Poseďte u nás, mládenci, na té červené stolici. A my nechceme seděti, my chceme Marjánku vzíti. My vám Marjánku nedáme, až jí na šaty1) zjednáme. Jak jí na šaty zjednali, hned ji těm hochům vydali.2) Mládenci zpívají, vejskají, že už Marjánku dostali. U Mlejnků plačou, želejí, že už Marjánku nemají.

Sušil 1143 | Široký list na javoře (99%)
[: Široký list na javoře, :] hezký synek pole oře. Oře, oře a i seje, hezké děvča sobě vede.

Erben 7/006 | Pase ovčák pase ovce (99%)
Pase ovčák, pase ovce v pěkném zeleném klobouce, pase na kopečku v březovém háječku. Pod dubem tu z nenadání dvě panenky stály, ovčák jim dal dobrý večer, ony se mu smály. Jedna byla celá bílá, jako holubička, druhá k němu švitořila, jako vlaštovička: „Pojď, ovčáčku! pojď ty s náma, vyspi se u nás do rána; a ty tvoje ovce ať je pase, kdo chce.“ Vzaly jsou ho za ručičku, do hor s nima zašel: svých oveček a chaloupky nikdy víc nenašel.

Bartoš 1901 / 0544b | Aj v našé Líšni jeden dům (1%)
Aj, v našé Líšni jeden dům, majó tam děvče, Bože můj. Aj, debe mně ho chceli dat, homěl bech za ňo děkuvat. Aj, voni mně jo nedajó, voni se na mně hněvajó. Aj, hněvéte se, jak chcete, přeci rodiči bodete. Aj, už se na mně strojijó, že mně hlavěnko zmalujó. Já vám jo chlapci nenechám, spíš já vám hodně nasekám.

Sušil 1335 | Za horama za tém černém lesem (1%)
Za horama, za tém černém lesem, nevěděla má maměnka, kde sem. Kdyby o mně maměnka věděla, veřím silně, že by pro mně jela. A jela by šesti plesnivéma, pro synečka taky takovéma. Dobró noc vám, vážanščí mládenci, co ste beli moji tanečníci. Dobró noc vám, vážanšký panenke, co ste byle moje kamarádke. Dobró noc vám, maměnčine kráv, co sem já vám nosívala tráve. Votvíréte, rodičové, vrata, vezeme vám plnó fůro zlata.