[: Na nedělu raničko :]
[: vychodilo slunečko. :]
Na tú horu vysokú,
na tú lúku širokú.
Na ty lúce nic není,
edem kostel kamenný.
V tom kostele zvonili,
by se ludé schodili.
Šla matička s cerami,
dvě byly pod věncami.
A tá třetí nebyla,
z krchova se vrátila.
Do zahrady vkročila,
tři růžečky utrhla,
tři pérenka uvila!
Jedno pérko dovíjá,
kněz mšu svatú začíná.
Druhé pérko dovíjá,
kněz hostiu pozdvíhá.
Třetí pérko dovíjá,
ďábel se k ní dobývá.
Pomož Pán Bůh, děvečko,
komu viješ pérečko?
Daj to Pán Bůh, mládenec,
není péro, lež věnec.
Dyby přišel mládenec,
dala bych mu ten věnec.
Dyby přišla osoba,
dala bych já jí oba.
Daj, děvečko, daj věnec,
šak jsu hodný mládenec.
Daj, děvečko, daj oba,
šak jsu hodná osoba.
Daj, děvečko, všecky tři,
šak jsem herský jako ty.
A já vínka nesmím dat,
mohla by mně máti lát.1)
Matky se ty nic nebůj,
víneček mi přece daruj.
Stup, děvečko, na kamen
a z kameňa na střemeň.
Ze střemeňa na koňa,
pojedeme do rája.
Tam’s jak živa nebyla,
ani tvoja rodina.
Vzal Kačenku na rohy
a letěl s ňú přes hory.
Jak za humny vyjeli,
nikde cesty neměli,
po samém trní jeli.
Po trní a po boří,
po ďábelském šáchoří.2)
Zdvihni, milá, sukničku,
ať se netkneš trávníčku.
Zdvihni, milá, kazajku,
ať se netkneš turánku.
Když přijeli před peklo,
zaklepal on na okno.
Otevřte, tovaryši,
vezu tělo i duši.
Chystejte nám stolicu,
dajte vína sklenicu,
ať se panna napije
a s nami tu spočine.
Jedni s koňa snímali,
druzí vínko chystali.8)
Sedni, Kačo, na stolek,
vypij vínka s pohárek.
Co’s tělo co’s dělalo,
že’s do pekla muselo?
A to tělo hřešilo,
věnečky ve mšu vilo.
Ponejprv se napila,
hned jí krása změnila,
po druhé se napila,
modrý plamen pustila.
Po třetí se napila,
plamenem se chytila.4)
Vystavte mě za dveře,
nech mě větr prověje.
Dy ses chtěla provějat,
měla’s na mšu chodívat.5)
Proč, zvony, nezvoníte,
a snad o mně nevíte?
Zvony začaly zvonit:
Nechtěla’s na mšu chodit.
Dyby’s byla chodila,
tož’s v pekle byt neměla.
Dajte ju tam na lože,
kde jsú břitvy a nože.
A jeli tu formani,
velmi biči praskali.
O, formani, formani,
esli ste vy z mej strany
z Holomúca, z Opavy?
Řekněte tam matce mé,
dcerušky má ešče dvě,
by je lepši trestala,
než mě hřišnú chovala,
do peklach se dostala.
Do pekla horúcího,
Nevyjdu nikdá z něho.6)