jesti

Displaying 1 - 5 of 5
Keď my cez hory pôjdeme, čo my tam jesti budeme, čo my tam jesti, moje srdiečko, budeme? (Dobrá kórečka dubová, lepšá než strídka chlebová, lepšá než strídka, moje srdénko, chlebová. Keď ti je lepšá, jedz si sám, a ja sa s tebú rozžehnám, a ja sa s tebú, moje srdénko, rozžehnám. Keď my cez hory pôjdeme, čože tam píjať budeme, čože tam píjať, moje srdénko, budeme? Dobrá vodička z koľaja, lepšá než vínko z pohára, lepšá než vínko, moje srdénko, z pohára. Keď ti je lepšá, pi si sám, a ja sa s tebú rozžehnám, a ja sa s tebú, moje srdénko, rozžehnám. Keď si sa scela žehnati, malas’ mi rúčku nedati, malas’ mi rúčku, moje srdénko, nedati. Ja som ti rúčku dávala, keď mi mamička kázala, keď mi mamička, moje srdénko, kázala.)
Zaviau vetrík cez dolinu, milá, poviem ti novinu: kde sa ľudia zhovárajú, všade nás dvúch ovrávajú. Prší dáždik, padá rosa, môj milenký, nebojmo sa; čoby sme sa mali báti, ktože nám smie zakázati? Ač všetko slúchať budemo, my sa milovať budemo; pusťmo všetko mimo uši, nám sa milovati sluší. Ja som švárny, ty si šumná, mám dom jedon a dve humná, k tomu štyri kone vranné, že je radosť hľadeť na ne. Ja som pekný, ty si krásna, to byť môže láska šťastná; by smo sa my neľúbili, bola by to strela jasná. Na vínovej ratolesti môžeš sladko hrozno jesti; tak i pri mladej osobe spravíš dobrú vôľu sobe.
Keď my cez hory pojdeme, čo my tam jesti budeme; jesto tam šušky dubovie, ako halúšky makovie. Keď my cez hory pojdeme, na čom tam spávať budeme; jesto tam listy bukovie, ako hlavnice mochovie.
A teče vodička, vodička studená, v ní se umévala Panenka Maria. A dyž se umyla, na břeh vystópila, na břeh vystópila, syna porodila. Mé milé děťátko, co jesti budeme? Co jesti budeme, přis hora půjdeme. Má milá matičko, nestaréte se nic, ja půjdu na ryby do vody studené. Mé milé děťátko, jak bys na ryby šlo, není hodinečka, co ses narodilo. Jeli tam dvá pánové, obá zemanové, potkali děťátko, ono růžu neslo. Mé milé děťátko, kde’s růžu utrhlo, není hodinečka, co ses narodilo? Pojejte, pánové, pojejte vy se mnó, postavte koničky pod lindu zelenó. Ony budó čekat jarního vobroku, tak jak my čekáme sluníčka z voblaků.
Šlo děvčátko na travičku do zeleného hájičku. Postřetla tam šohajička, rybařového Janíčka. Ty, Janíčku, rybaříčku, chytni mně jednu rybičku. Kdo chce, milá, ryby jesti, musí na kraj člúna vlézti. Dosti sem ryb pojídala, na kraj člúna nesedala. Tak ju lúdil, až přilúdil, až ju na kraj člúna hodil. Převezl ju přez Moravu dolů k zelenému háju. Nohy, ruce jí povázal, černé očka jí vylúpal.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"jesti", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 01 Kvě 2025), URL: http://folksong.eu/taxonomy/term/4472