mlíko

Displaying 1 - 5 of 5
Toulali se mládenci po tom Starém Kamenci. Toulali se, toulali, až se k Čížkóm[51] Stará mete světnici: Sedněte si, mládenci! „My si u vás nesednem: my si pro Marjánku jdem.“ A my vám jí nedáme, až jí šaty zjednáme. – Už má šaty sjednaný, modrý truhle srovnaný. Mládenci si vejskali, že Marjánku dostali. U Čížků si stejskají, že už dceru nemají. Ti Lazští mládenci ne ratum satum – toulali se po noci – klimboja linka plinka žína kosaři.[52] Toulali se, toulali, k Jersovům se dostali. Stará mete světnici: „Sednete si, mládenci!“ My si u vás nesednem, až Ančičku povedem. Povedem ji pres cestu, k Rosínovům nevěstu. Rosínka před dům vyjde: „My nevěstu nechceme. Ona hrachu nejídá, na mlíko se ošklíbá.“
Když jsem já sloužil to první léto, vysloužil jsem si kuřátko za to: a to kuře krákoře běhá po dvoře; má panenka pláče doma v komoře. Když jsem já sloužil to druhé léto, vysloužil jsem si , kachničku za to: a ta kachna jako machna, a to kuře krákoře běhá po dvoře; má panenka pláče doma v komoře. Když jsem já sloužil to třetí léto, vysloužil jsem si husičku za to: a ta husa chodí bosa, a ta kachna jako machna atd. Když jsem já sloužil to čtvrté léto, vysloužil jsem si vepříka za to: a len vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa atd. Když jsem já sloužil to páté léto, vysloužil jsem si telátko za to: a to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř atd. Když jsem já sloužil to šesté léto, vysloužil jsem si kravičku za to: a ta kráva mlíko dává a to tele hubou mele atd. Když jsem já sloužil to sedmé léto, vysloužil jsem si volečka za to: a ten vůl jako kůl, a ta kráva mlíko dává atd. Když jsem já sloužil to osmé léto, vysloužil jsem si botičky za to: a ty boty do roboty, a ten vůl jako kůl atd. Když jsem já sloužil poslední léto, vysloužil jsem si děvčátko za to: to děvčátko jak poupátko, a ty boty do roboty, a ten vůl jako kůl, a ta kráva mlíko dává, a to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa, a ta kachna jako machna, a to kure krákoře běhá po dvoře: má panenka stele postel v komoře.
Není větší potěšení, jako kráva v chlívě: ráno si ji podojíme, večír mlíko sníme. Není lepší kratochvíle, jako když je kráva v chlívě: ráno mlíko nadojíme, večír je zas všecko sníme.
Na vršíčku, na kopečku jsú tam husaři, maji krátký košilečky jako rybáři: voni se tam sekaje, šavličkama cvinkajú; má milá se za mě bojí, že mě zabijú. Nezabijú, nezabijú, já palášek mám: čtyrydvacet těch husarů sám já posekám. Já jsem chlapík jako pták, po miluju, nechám tak, sednu na koně vranýho, pojedu vodsád. „Vyletěla holubička přes ten panskej dvůr, zaplakala, zažehla, že nebudeš můj!“ Mlč, Handulko, mlč nepláč, vono bude zas jinač, bude-li v tom vůle boží, sejdeme se zás. Pod vršíčkem, nad vršíčkem jsou tam husaři, mají modré kamizoly, jako šumaři; oni se tam sekajou, šavličkama řinkajou: zkázala mně má panenka, že mě zabijou. Nezabijou, nezabijou, já se jim nedám: půl tuctu těch modrejch ptáků sám já posekám; já jsem chlapík jako lev, má panenka – mlíko, krev: kdo mně na ni rukou šáhne, zví, jak je můj hněv.
Hou, hou, krávy jdou, nesou mlíko pod vodou; A ta naše jalová u božího kostela. Kostel se boří, stodola hoří a ty, panenko, skoč mně do vody pro ty čtyry jahody. Proč bych já tam skákala, svou sukničku mákala? Kde bych si ji sušila? Za kamny v koutku, na zeleném proutku. Proutek se votočí, pár vajíček vyskočí. Má žilečka se šupeří, vaše děvečka mně nevěří. Poženem se do dveří atd.