Bartók III 1052 | Z jednej stráni hora

  
Seznam písní ve sbírce:
  
Text: 
Z jednej stráni hora
4 words

Similar songs

Bartók III 1052 | Z jednej stráni hora (100%)
Z jednej stráni hora

Erben 2/403 | Sil jsem proso na souvrati (99%)
Sil jsem proso na souvrati, nebudu ho žíti; miloval jsem jedno děvče, nebudu ho míti. Sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nechal jsem: vzít si s nechutí, trápit se s ní do smrti! Sil jsem proso na souyrali, nebudu ho žiti: děvče krásné miloval jsem, nebudu ho míti. Síti, nežiti, milovati, nevzíti! sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nevzal jsem. Tam nad mlejnem, pod jesenem, na vysoké stráni, slíbila mi má panenka věčné milování; věnec uvitý, prsten pěkně vyrytý od ní dostal jsem, přece děvče nevzal jsem. Ústům, jako z máku kvítí, bubínky jsem dával; v týlku jako labuť bílém s vétříčkem jsem hrával. Láskou plesal jsem, kudy šel jsem, vzdychal jsem; v noci nespal jsem, přece děvče nevzal jsem. Ráno, dřív než zvoník cinkal časně na klekání, šel jsem, abych ptačí slyšel ranní radování; šel jsem za lesem, ale, ach! co spatřil jsem, nad tím ztrnul jsem, více děvče nechtěl jsem. V roklince, tam v střemchách hustých děvče s jiným stálo; on ji líbal, tlačil, vinul, děvče se jen smálo! Já pak zvolal jsem: darmo v noci nespal jsem! sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nevzal jsem!

Erben 5/088 | Vyletěl holoubek (97%)
Vyletěl holoubek vysoko na doubek na zelené stráni – ach kdo ho zachrání! S zeleným kloboukem myslivec pod doubkem: můj milej holoubku, pryč ulítni s doubku! Pryč letí holoubek daleko za doubek; myslivec s kloboukem vždy stojí pod doubkem. Myslivec pod doubkem s seleným kloboukem: „Holoubku rozmilý! zalítni k mý milý. Zalítni k mý milý za lesík na míli; řekni jí, holoubku, že stojím u doubku. S zeleným kloboukem že stojím pod doubkem, aby mi uvila, co mi přislíbila. Co mi přislíbila, když tu se mnou byla: za klobouk kytičku na modrou pentličku.“ Zábavy mysl. I, 58. Útlá tato píseň jest toliko šťastné nápodobení písní národních, patrně prace dívři.

Erben 5/161 | Voře má panenka (97%)
Voře má panenka na stráni: což jí ty koníčky řejhtají! hop, hop, šimlíčku! pozveď nožičku, já dám ti přibiti podkovičku.

Bartók III 1481d | Zjednej stráni Dunaja (97%)
Zjednej stráni Dunaja

Sušil 0394 | Zdál se mi této noci sen (3%)
Zdál se mi této noci sen, že můj milý ke mně přišel. 1) Já se probudím, nic není, jen mého srdce soužení. 2) Mám já poslíčka tajného, co mně pude pro milého. Pospěš, poslíčku, jako pták, pozdrav milého na stokrát. Poslíček k hradu přibíhá, můj milý se z okna dívá: Vrať se, poslíčku, vrať domů, že tam dnes jíti nemohu. Až zítra, skoro raníčko, dříve než vyjde slunéčko. Slunéčko z hory vychází, můj milý se nenachází. Ach, milý jede po mostě, pod ním koníček za dvě stě. Koníček pod ním laškuje, mé srdečko se raduje. Koníček zlámal nožičku, můj milý srazil hlavičku. Zvučte, hrany, na vše strany, umřelo mé potěšení. Jednoho sem milovala, toho sem smutná pozbyla. Umřel mně z vonné růže květ, mrzí mě cely šírý svět.

Sušil 0087 | Svaty Juři po horach chodival (3%)
[: Svaty Juři po horach chodival, :] [:po horach chodival, po cestách jezdival. :] Přijel un tam k jednomu jazeru, nadešel tam klečeť tisařovu dceru. Co, krasna panno, co ty tady sediš, a tak truchle, smutně do jazera hlediš? Ach, jak němam, ach, přesmutna byti, dy ja už dněs musim smrti podstupiti? Chceš-li, krasná panno, v Boha uvěřiti, chcu tě tej sanuti smrti obhajiti. O, ja by rada v Boha uvěřila, a když by to jenom možna věc to byla. Svaty Juři na koničku jedě, a ta zla sanuti už z jazera leze. Svaty Juři vytahnul kopiju, a prohnal ji hlavu ež na druhu stranu. Krasna panno, daj zlateho pasu, poveděmy my tu sanuti k městečku.1) Seděla kralovna v vrchnim okenečku, přirovnavala se jasnemu slunečku. Ai, lude, lude, něviditě divu?2) Už ta naša dcera vedě sanuť živu. O, jak ta sanuti, jak ona ryčela, městečko se třaslo, zeď se osypala. A jak dojiždžali palacu panskeho, přebod svaty Juři draka pekelneho. Zapřahlitě tři tisice volův, tři tisice volův a dvě sta koni, a ešče sanuti z mista hnuť němohli.3) Chcetě-li, lude, v Boha uvěřiti? A ja vam chci tu saň z města vysmyčiti. A my bysmy radi v Boha uvěřili, a když by to, ach, možne věci byly. Svaty Juři zapřahnul konička a vyvez un sanuti z městečka.

Bartoš 1901 / 0084 | Hory hory čérné hory (3%)
[: Hory, hory, čérné hory, :] šak nad vami mračno stójí. [: Sestra bratru hłavu myje, :] do vojny ho vypravuje. [: Můj bratríčku premiľený, :] kedy mi ty půjdeš z vojny? [: Ja, sestričko moja miłá, :] výjdi venkaj po tri rána. [: Jedno ráno ven vyzreła, :] bíłé zore uviděła. [: Ja, Bože můj premiľený, :] už je můj brat odvedený. [: Druhé ráno ven vyzreła, :] červené zore viděła. [: Ja, Bože můj premiľený,:] už je můj brat porúbaný. [: Tretí ráno ven vyzreła, :] modré zore uviděła. [: Ja, Bože můj premiľený, :] už je můj brat pochovaný. [: Všeci páni z vojny jedú, :] mého bratra koňa vedú. [: Páni, páni, radní páni, :] kde ste mého bratra děľi? [: On tam ľeží pri Dunaji, :] v čérnéj zemi zakopaný. [: V čérnéj zemi neoranéj, :] sedum roků nehýbanéj.

Bartoš 1901 / 0071 | Vím já zámek za Moravú (3%)
[: Vím já zámek za Moravú:] v tom zámku je sedům pánů. [: Sedum pánů, sedům bratrů,:] měľi oni jednu sestru. [: A daľi ju za Janíčka, :] za Janíčka, za zbojníčka. [: Janíček je čirý zbojník, :] ví on v horách každý chodník. [: Každý chodník, každú cestu,:] kerá ke kerému městu. [: V noci vyšéł, v noci přišéł,:] nikdá doma nepoľežéł. [: Donéséł si šátek bíłý,:] šecek, krvú zabarvený. [: Kázáł í ho mýdłem prati,:] nedáł í ho rozvíňati. [: Mydłem prala, rozvinúła,:] bíłú ruku vyvinúła. [: Počkaj, mužu, povím na ťa;:] to je ruka mého bratra. [: Mého bratra najmłačího,:] z druhých sedmi najľepšího. [: Kateřinko, ženo moja,:] pro Boha, neprozraďuj ňa! [: Ach, co bych za žena była,:] dybych muža prozradiła! [: Aj, co bych za sestra była,:] dybych bratra zatajila! [: Kateřinka nemeškała,:] rychtárovi vědět data. [: Suďte, páni, podľe práva,:] mám já muža, aľe vraha. [: On ně bratra uvrahováł,:] mně by smutnéj tak uděłáł. [: Běž, Kačenko, běž ty domu,:] zabav ho doma hodinu. [: Kateřinka nemeškała,:] hněď ona domu běžala. [: Snídaníčko mu chystala,:] ľeda ho doma zdržała. [:Ja, Janíčku, drábi idú,:] koho nám tu vázat budú ? [: Kateřinko, ženo moja :] ne tak's ty ně sľubovała! [: Hněď ho vzaľi a zvázaľi,:] a na vůz ho połožiľi. [: Poď, Kačenko, ke mně k vozu,:] nech sa rozłučíme społu. [: Běž, Janíčku, svojú cestú,:] ja ostaném dobrú sestrú. [: Běž, Janičku, mezi vrahů,:] já ostáném mładú vdovú.

Sušil 0408 | V černym lese při pěknym kopečku (3%)
V černym lese při pěknym kopečku [: namluval tam synek švarnu děvečku. :] A tak dluho ju sobě namluval, ež zeleny vinek s jeji hlavy sjal. Prosim tě ja, prošvarny Janičku, něbraň mi zavolať na svu mamičku. Volaj, volaj, šak se nědovolaš, šak v tym černym lese ptačka něslychať. Jak ponajprem hlasem zavolala, hned se v černym lese chojka lamala. Jak po druhej hlasem zavolala, hned bystra vodička z Dunaja lela. Jak po třeti hlasem zavolala, jeja mamička hned z hrobu vstavala. Zhůru, staňte, rozmili synove, už se s našu Anu v horach zle děje. A synove z hrobu povstavali, na svoje koničky vrane sedali. Potkali tam jedneho Janička, byla zkrvavena jeho šablička. »Cos udělal, rozmily Janičku, že maš zkrvavenu svoju šabličku?« Letěla tu bila holubička, a ja sem ji střelil prostřed srdečka. Něbyla to bila holubička, to byla, Janičku, naša sestřička. Kaj si poděl, rozmily Janičku, kaj si poděl tu našu sestřičku? Zakopal sem v lese při chodničku a přikryl sem ju zelenu chvojičku. A hned Janičkovi hlavu sťali, na tej hlavě jemu klobuk něchali. Na klobuček psali zlate litery, by lide věděli, čim se provinil.

Sušil 0263 | Na horách na dolách (3%)
Na horách, na dolách co sa to tam bělá; 1) husy-li to seďá 2) nebo snihy ležá? Dyby byly husy, už by ulétaly, dyby sněhy byly, už by otajaly. 3) A to sa tam bělá postelka vystlaná, 4) leží tam šohajek, hlava porúbaná. Z jednej strany leží z ocela šablenka, z druhej strany sedí jeho frajerenka. V jednej ruce drží bílený šáteček, v druhej ruce drží zelený prúteček. Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zeleným prútečkem muchy mu oháňá. Ani mně neumřeš, ani neokřeješ, ani mně nepovíš, jak dlúho živ budeš. 5) Podaj mně, má milá, šablu zrcadelnú, nech sa já podívám, jak mně líčka blednu. 6) Šablu mu podala, honem odskočila, na jeho srdečku zradu ucítila. Kdo ti, moja milá, kdo ti tu radu dal, věrné ťa, má milá, věrně ťa miloval. Dala mně ju, dala, má stará mamička, by mia neseťala tá tvoja šablička. 7) Byl bych ti, má milá, byl bych ti hlavu sťal, 8) aby po mej smrti žádný ťa nedostal.

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Každých 10 opravených textů (méně než hodina práce) prodlouží Váš plný přístup do databáze o jeden měsíc.

V případě zájmu o spolupráci napište prosím správci databáze Janu Koláčkovi skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!