Kolberg 06.2 / K0443

3 words

Sušil 0073 | Postil se tě Pán Bůh (100%)
[: Postil se tě Pán Bůh štyrydceti dní,:] štyrydcet dní, štyrydcet nocí. A přišel tě k němu pokušitel zlý, přišel k němu ďábel šeredný. Zkoušel Pána Krista, zkoušel po první, vyvedl ho k hromadě kamení.1) Jsi-li, Jesu Kriste, jsi-li syn Boží, udělej mně chleba z kamení. Není jenom člověk samým chlebem živ, je živ také tím slovem Božím. Zkoušel Krista Pána, zkoušel po druhý, vynesl tě ho na chrám vysoký. Aj, jsi-li ty, Kriste, jsi-li syn Boží, spusť se dolů a staň na nohy, zadrží tě andělé tvoji. Netřeba mě, ďáble, dolů spouštěti, mám své nohy, možu choditi. Zkoušel Pána Krista, zkoušel po třetí, vynesl ho na hora vysoký. A z té milé hory mnoho viděti, mnoho světa, drahého květa. Chceš-li se mně, Kriste, chceš-li klaněti, volím tobě to všecko dati. Všecko je to, ďáble, všecko je to mý, i tady to drahé kamení.2) Kopnul3) Pán Bůh ďábla pravým kolenem, hleď, ďáble, hleď do propasti,4) nemáš ty mě v ničem podvesti.

Sušil 0036 | Ej v_o-nen dá-vný čas ej v_o-nen (97%)
Ej, v onen dávný čas, ej, v onen dávný čas, Ježíš spasitel náš.

Sušil 2211 | Stoji lipka pochyla (97%)
Stoji lipka pochyla. Snúbi lilijum. Ej, srubili, štyry byly, chyle byly, prochyle, chylinaj, prosim tebe, něbrukaj, chylinaj, promachajer bur, zeleny haj. Pod tum lipkum studenka atd. V ni panna Syna myla atd. Jak umyla, povila atd. Do jesliček vložila. Do kostela běžela. Zvony samy zvonily, dyž Marii viděly. Dveře se zotviraly, svice se rozžihaly, sam Pan Ježiš mšu služil.

Bartoš 1901 / 0828 | Ej v onen dávný čas (97%)
Ej v onen dávný čas Ježíš Spasitel náš, vstoupil na lodičku plavil se přes vodičku. Ej bouře veliká, strach hrůza všeliká strhla se na moři v té největší bouři. Tak že vlny bily, lodičku přikryly, Pán spal na podušce v konci na lodičce. Volali na něho učedníci jeho: Pane, zachovej nás, hyneme v tento čas. (atd. u sv. Matouše 8. kap. v. 23.)

Sušil 0012 | Ai pošla nám panenka Maria (97%)
Ai, pošla nám panenka Maria, pošla ona zrana do kostela. Potkala ju svata Alžbětyja, kaj tež iděš, sestřičko ma mila? A ja idu, sestro, do kostela, posluchať mše, svateho nešpora.1) Nechoď ty tam, sestřičko ma milá, bo sem ja tam včeraj večer byla. Lide tam o tobě povědaji, ba i z toho velku radost maji, že maš zrodiť Pana Jezu Krista, po porodu maš byť panna čista. Kterak by to, sestro, mohlo byti, abych měla Krista poroditi, po porodu čistu pannu byti? Jak živa sem muže něpoznala, ani tež sem na mysli něměla. Maš ty syna, maš ho poroditi, po porodu čistu pannu byti. A o tobě, sestřičko, pravija, že porodiš, to svateho Jana. Sestry sobě ruky podavaly, pacholatka v životech plesaly.2) Pověz ty mně, mily svaty Jane, kdy tvojeho narozeni budě? Budě mi ho střed milého léta, budě hojnost po všem světě květa. Budě kvitnuť rež, ba i pšenica, budě spivať ptáček křepelica. Pověz ty mně,3) mily Kriste Pane, kdy tvojeho narozeni budě? Buděť mi ho na ty slavne hody, jak zamrznu po všem světě vody. Něuvidi ptačka křepelice, edem same zimne metelice.4)

Smutný 34/005 | Ej pochválen pan Ježíš dievčátko kde (97%)
Ej pochválen pan Ježíš, dievčátko, kde ležíš

Sušil 0156 | Spala bych spala ale ne sama (95%)
Spala bych, spala, ale ne sama, s Pánem Ježíšem, s anjelíčkama. Ještě bych k tomu modlitbu dala,1) dybych s Panenkou Marií spala. O, Kriste, Kriste můj nejmilejší, tobě poroučím tělo i duši.2) Stup, můj Ježíši, do srdce mého, najdeš tam, najdeš Jesu napsáno. Svou duši kladu do tvých pěti ran, nechť v tvé milosti život dokonám.3) Při mém skonání stůj anjel strážce, Maria Panna orodovnice.4)

Sušil 2203 | Jozef můj kochany Jozef! (92%)
Jozef, můj kochany Jozef! Juž hodzina, juž nastala, že se ma Ježiš narodzic, můj kochany. Panno moja, slična panno! Do čeho ho položime, dy kolibečky němame? Slična panno!*) Položime ho do žloba, bo to jest slična osoba. Do čehož ho poviněme, dy povijačka němame? To do mojich, do fěrtušků a do tvojich, do pasečků. Což se to tam v polu běli, nejsu to z něba anděli? Klašterne to panny idu, co dzicjatko vitać budu.

Sušil 0167 | Vyviň vyviň svou ručičku (92%)
Vyviň, vyviň svou ručičku, o, božské pacholátko; já do ní vtisknu hubičku, o, sladké Jezulátko. Nynej, nynej, holubičko, marijanské poupátko; podložím ti své srdéčko, o, nevinné robátko. Vyhlídáš z lůna matičky a snad hledáš beránky? Z mé duše, bludné ovčičky, ustroj své radovánky. O, matko plná milosti, půjč mi tvého synáčka, ať objímám do sytosti andělského panáčka. Pro to útlé pacholátko drsnaté jsou jesličky, v srdci láskou zapáleném lepší jsou poduštičky. Nebeští dvořenínové, sem s nebe pospíchejte a rozkošné nemluvňátko s matičkou1) kolíbejte. V kralů východních šlepěji do Betléma přistoupím a víru, lásku, naději od nich sobě zakoupím. O, děťátko roztomilé, do srdce mého vpadni a v duši mé od té chvíle na věky věků vládni. Stavím na tvém smilování, já sem tvůj, spas mě, Pane, ať setrvám do skonání, dej, Bože, ať se stane. Měj se dobře, marný světe, s tou podvodnou radostí, již Ježíš v srdci mém kvete, ten květ plný sladkosti.

Sušil 1009 | Zabolela mě hlavička (92%)
Zabolela mě hlavička, ba i boleć budzě, obmuvil mě můj kochanek mezi ludžma všudzě. Matka jeho jemu laje a tacik mu něda, žech ja je dla něho dzěvucha chudobna. Něch že un mě něobmava, něch un patři sebě, neb Pan Ježiš je na nebě, ma bohactvo dla mě. Ma bohactvo i ubozstvo dla mě i dla tebe, rozlučme se, můj kochanku, něstojim o tebe.

Sušil 1415 | Jozífek staříček ušlechtilý (92%)
Jozífek, staříček ušlechtilý, kolíbal diťátko roztomilý. Dyž kolíbal, líbě spíval: Tobě, můj Ježíšku, ruce líbám. Chceš-li byt, Ježíšku, chceš-li byt můj, já chci byt pokorný služebník tvůj; tebe chci velebiti, tobě, můj Ježíšku, chci sloužiti. O, Ježíšku, o, Ježíšku, rač přijat do nebe mou dušičku.