Kolberg 06.2 / K0504

3 words

Bartoš 1901 / 1028 | Vánoce vánoce brzo-li budete (100%)
Vánoce, vánoce, brzo-li budete, [: brzo-li děvčátka ze služby půjdete? :] Která má matičku, ta k matičce půjde, [: ta, která jí nemá, ta naříkat bude. :]

Sušil 0699 | Stodynka róbená (100%)
[: Stodynka róbená, :] voda v ní stodená. Napi se jí, milá, budeš pěkná bílá. Napi se jí ešče, černovoké děvče. Jak se jí napila, krása jí změnila.

Sušil 0761 | Pod synečkem zticha koně (91%)
[: Pod synečkem :] zticha koně kráčé,1) galanečka přežalostně plače. Ach, mlč, neplač, má milá děvečko, ať nezbledne tvé červené líčko. A proč by mně líčko mé zbledalo? A dyť ešče muža nepoznalo. Teprv bude mé líčko zbledati, ach, až bude muža poznávati.

Bartók III 1506 | Stojí dzievča pred kostolom (90%)
Stojí dzievča pred kostolom

Bartoš 1901 / 0553 | Včéra před večerem (73%)
Včéra před večerem, ked sem vodu brała, šohajova mama na mňa zavołała. Podaj ně, ceruško, téj studenej vody; šak ten můj syneček dávno k tobě chodí. Vody sem podaľa, syna ně nedała, šohajova mati cigánkú ostała. Keby ně ho dała, týdeň bych í žała, ešče bych í za to mamičko říkała. Aľe ně ho nedá, že sem hrubě bľedá, šohajek červený, až ho barva mění. Šohajova mama, dycky na mňa repce, že ně kupovaľa po toraľi čepce. Po toraľi čepce, po złatém kaničky. To były kaničky od mojéj mamičky. Šohajova mati, veliká cigánka, bodaj í narostła na hłavě pohanka. Dal by ně to Pámbu, kebych í ju žała, ľehe*) by sem í ju s koreněm trhała. Šohajova mama, na mňa odkázała, abych na jejího syna nečekała. Chudobná děvečka v chudobě chovaná, ľepší, ľež bohatá, jak kráva rohatá. A já sem í dała takovú otázku: nech si ho uváže doma na retázku. Doma na retázku, na hedbavnú šňůrku, aby í nechodił za chudobnú dívkú.

Bartoš 1901 / 0522 | Počkaj dzjévča (73%)
Počkaj, dzjévča, budzěš płakac, budú tebe*) na čižmičky sudzy**) kapac. Počkaj, dzjévča, budzěš túžic, kedz já budzěm pri ołtári omšu słúžic. Prečo by som já płakała, kedz som já ci, najmiľéjší, verná boła. Verná's boła, to uznávám, enom že cja, moja miłá, zaněchávám. Zaněchá vám, ľebo mosím; ľebo já tú reverendu nosic mosím. Preneščasná reverenda, kedz ona mi k mojéj miłéj chodzic nědá. Nědá chodzic, ani młúvic, ach, mój Bože najmiľéjší, čo mám robic! Čo urobím, to urobím, já tú svoju reverendu preč zahodzím. Kedz zahodzím reverendu, potom k svojéj najmiľéjší smeľe pójdu.

Bartoš 1901 / 0908 | Stało se Františce (73%)
Stało se Františce, stało se po vůľi, dostała Janíčka v teňučkéj košuľi. V teňučkéj košuľi, v hedbávnéj kordułce; može poděkovat téj jeho mamuľce. Tá jeho mamuľka, ta je starostľivá, vychovała synka jak vrch rozmarýna. Má mamičko stará, dyž nás ráda máte, dyž nás ráda máte, postel nám usteľte. Posteľka dubová, peřina prachová, peřina prachová, gaľánečka hodná. Tatíčku, mamičko, otvírajte vráta, vezu si nevěstu ze samého złata. Tatíčku, mamičko, otvírajte bránku, nech si nepołámu pérko z maryjánku. S Pánembohem buďte, má mamičko stará, kerá ste ňa sobě težko vychovała. S Pánembohem buďte můj tatíčku starý, kerý ste ňa těžko sobě vychovałi. S Pánembohem buďte dědinské děvčátka, kerá ste bývala moje kamarádka. Dones ty Janošku, dones ty vína žbán, začepijú tobě rozkvětłý tulipán. Dones ty Janošku, dones ty žbán vína, šak už su, Janošku, šak už su tvá žena.

Sušil 0537 | Jak je mně tak je mně (73%)
Jak je mně, tak je mně, šak mně dobře néní, když k nám nesmí chodit moje potěšení. Moje potěšení, můj věrný syneček, nesmí on šlapávat k našemu chodníček. Můj starý tatíčku, pro Boha vás prosím, dovolte si mně vzít, co v svém srdci nosím. Sami ste si vzali, co sa vám lúbilo, mně si nedáte vzít, co by mia těšilo. Dolina, dolina, co je po dolině, dyž sa my, šohajku, rozejít musíme. V dobrém sme sa sešli, v dobrém sa rozejdem; kerý na kerého spjéše zapomenem? Já bych zapomněla, dybych jenom chtěla, dybych ťa, šohajku, tak ráda neměla.1) Zapomněla bych já, zapomněla lehce, ale mé srdénko zapomenút nechce.

Bartoš 1901 / 0901 | Kołem husičky kołem (73%)
Kołem, husičky, kołem ej nad tým naším dvorem, ej rodičové moji, zostávajte tu z Bohem. Kołem, husičky, kołem, ej nad tým naším dvorem, ej gaľánové moji zostávajte tu z Bohem. Ej všecko sem zebrała, ej nic sem nenechała, ej enom ten kľíneček ej co visáł věneček. Všecko si možeš zebrat ej aj ty svoje cnosti, ej co sis najednała ej od svéj maľučkosti. Ej ľúto-ji, děvečko, ej ľúto-ji ti bude, ej dyž tvoja maměnka na travěnku půjde? Ej na travěnku půjde, ej ušubraná bude, ľúto-ji ti, ceruško, ja ľuto-ji ti bude?

Bartoš 1901 / 0014 | Ked som išiel cez ty hory (73%)
Ked som išiel cez ty hory a tým hájkom borovým, postreteł som švarné dziéuča, pod viénkom zeľeným. Dał som sa s ným zhováraty, až do rána byéłého, a ked boło byéłé ráno, išieł som od neho. Ešče som sa zpátky vrácił, už ho doma neboło, zakľopał som na okyénko, otvorit my nesceło. Dze si, myłá, dze si boła, ked ta doma neboło, prišiel som sa já odebrat, ščastyé ty vynšovat. Jaké ščastyé my vynšuješ, šak si ty cełý život môj, ked zanecháš svoju myłú, zanechá tebe Bôh. Ty fałešná fałešnyco, aj fałešné joči máš, ščera si sa zhovárała a neskaj ma nepoznáš. Už to jináč byt nemôže, rozłúčit sa mosíme, na tú našu vernú lásku zabývat mosíme. Ked sa jony rozłúčiľi, ručenku mu podała, a od veľikéj žiałosty palla a umreła. A ked boło mŕtvé ceło, na marách połožené, tak ju ony zprovádzaľi, až do matky zeme. A ked boło o pôl noci, k téj dvanástéj hodyne, prišła myłá ku myłému, stáła mu u postele. Neľakaj sa, ty môj myłý, vydýš svoju rodynu, prišła som ta já naščívyt, aj tvoju mladú ženu. Neľen tvoju mładú ženu, a i tebe samého, nebudeš mat v svete pokoj, až do dna súdného.

Bartoš 1901 / 0789 | Płače dievča (73%)
Płače dievča, horké słzy ľeje, že skłámané sú jeho náděje. Nepłač, drahá, nermuť sebě ľíce, veď ty nájdeš iných na tisíce. Čo mňa po tych, ked tych nemám ráda, moje srdce ľen jednoho žiádá. Preňho roním słzy mojich očí, naňho mysľím, jak ve dně, tak v noci. Pre mňa néni viacej potěšeňá, mňa dovedú do hrobu súžeňá. Uviadnem jak s bíłéj růže kvítek, ked ho zničí złé počasí všeček. Zdrav buď, miłý, zdrav buď, duša moja, pre teba já nemám viac pokoja. Ked počuješ smutný hłásek zvonů, pomodľi sa za dušu ubohú.