Poloczek IV 021 | Visia som na bučka

4 words

Bartók III 1115b | Na levickej bráňe visia dolomáňe (100%)
Na levickej bráňe visia dolomáňe

Bartók III 1121a | Na levickej bráňe visia dolomáňe (100%)
Na levickej bráňe visia dolomáňe

Sušil 2047 | Darmo se ty trápíš (3%)
Darmo se ty trápíš, můj milý synečku, nenosím já tebe, nenosím v srdečku, a já tvoja nebudu ani jednu hodinu. Copak sobě myslíš, má milá panenko, dyť si ty to moje rozmilé srdenko; a ty musíš býti má, lebo mi tě Pán Bůh dá. A já se udělám malú veveričkú a uskočím tobě z dubu na jedličku, předce tvoja nebudu ani jednu hodinu. A já chovám doma takú sekerečku, ona mi podetne buk a i jedličku: A ty přece budeš má, lebo mi tě Pán Bůh dá. A já se udělám maličkým zajíčkem a já ti uteču zeleným hájíčkem, předce atd. A já chovám doma takového psíčka, co on mně uhoní každého zajíčka. A ty atd. A já se udělám maličkú myšičkú a já se ti schovám doma pod pšeničkú. A já chovám doma takovú kočičku, co ona vychytá kdejakú myšičku. A já se udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku.1) A já chovám doma takovú udičku, co na ní ulovím kdejakú rybičku. A já se udělám divokým holubem a já budu lítat pod vysokým nebem. A já chovám doma takové havrany, co mně vychytajú kdejaké holuby. A já se udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu. A já chovám doma takovú tu kušu, co ona vystřelí všechným vranám dušu. A já se udělám hvězdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na zemi. A sú u nás doma takoví hvězdáři, co vypočítajú hvězdičky na nebi; a ty předce budeš má, lebo mi tě Pán Bůh dá.

Galko 1/463 | Keď som išiel nadol (3%)
[: Keď som išiel nadol, :] [: fajku som si zabol; :] [: keď som prišiel zdola: :] [: vitaj, fajka moja! :] Ani som nevidel, ani som neslýchal, [: by vrabec kukučku bozkával na búčku. :]

Galko 1/280 | Nehorekuj, mati, čo to všetko (3%)
Nehorekuj, mati, (čo to všetko platí, [: ešte pán boh v nebi a s ním všetci svatí. :] Nehorekuj, mati, nevolaj na boha, [: máš syna jako buk, meno mu Stonoha. :] Nehorekuj, mati, že máš povaľača, [: keď nebude gazda, bude z neho bača. :] Keď nebude bača, nebude hocaký, [: pochytí valašku, skočí poza kriakv. :] Grúničok, grúničok, pod grúničkom bučok, [: babám do rúk kúdeľ, chlapcovi obušok. :] Slováci, Slováci, vyberaní chlapci, [: hoc ste i chudobní, ale ste slobodní. :] A hoc i svet celý, šíry od vás bočí, [: predsa nesmie pozreť smelo vám do očí. :])

Galko 1/177 | Podme, chlapci, podme zbíjať (3%)
Poďme, chlapci, poďme zbíjať, keď nemáme za čo píjať; [: ej, veď sa nám počala [: bučina rozvíjať. :] :] Obúvajte, chlapci, krpce, ktorí máte smelé srdce; [: ej, a ja ho jeden mám, [: na zboj sa poberám. :] :] Vezmem flintu, dve pištole, zdraví buďte, deti moje; [: ej, ženička, bozkaj ma, [: na jaseň čakaj ma. :] :] Keď výndeme na poľanu, staneme si rovno na ňu; [: ej, zvíjaj si valaškou [: každý svojou stranou. :] :]

Galko 1/144 | Po valaský od zeme (3%)
Po valasky od zeme, kto mi ovce (kozy) zaženie? A ja bych ti bol zahnal, ale som sa vlka bál. (Hojže, hojže, bača môj, tebe kožka a mne loj; tebe kožka na dudy, a mne lojík pod zuby. Hoj cic, koza, kozina, daj nám syra gazdiná; ak nám syra nedodáš, slabých chlapov vychováš. Výboh, Výboh, kde si bol, kde si taký umokol? Bol som tam za horami, pásol som tam barany. Štyri kozy, piaty cap, kto vyskočí, bude chlap; i ja by bol vyskočil, ale som sa potočil. Poza bučky, poza peň, poďže, bratu, poďže sem; poza bučky a klady, tancuj šuhaj zamlady. Poza búčky, poza peň, vyberiem si, ktorú chcem; vyberiem si devečku, ako bielu ovečku. Vyberiem si za žienku bystrú, švárnu Slovenku; vyberiem si Ančicu, čo vie variť žinčicu.)

Galko 1/100 | Kukulienka, kdze si bola (3%)
Kukulienka, kdze si bola, kedz tá tuhá zima bola? [: Hajaja, kukuku, sedzela som na buku, :] Sedzela som na tem dube, kdze môj milý drvá rúbe. Hajaja atď. Sedzela som na tej lávce, kdze môj milý krpce láce. Hajaja atď.

Černík 1908 / 311 | Staň Kačenko (3%)
Staň, Kačenko, hore, už sú bielé zore, zory zazorené, krávy nědojené. Staň, Ondrejko, hore, už sú bielé zore, už sú tvoje volky v rychtárovém dvore. Stroj, sa, Kačenko, na sobáš, otca, macer němáš, keď od sobáša prídzeš, otca, macer najdzeš. Stroj sa, Ondrejko, na sobáš, otca, macer němáš, keď od sobáša prídzeš, otca, macer najdzeš. Idzeme, idzeme, šetci sme v zelene, budzeme sa rovnac k širéj bukovine. Idzeme chodníkom aj s mladým ženichom, idzeme my cestú aj s mladú něvestú. Ty hrozenské zvony pekným hlasom zvoňja, už tebe, Kačenko, tvú slobodu zroňja. Ty hrozenské zvony pekným hlasom zvoňja, už tebe, Ondrejko, tvú slobodu zroňja. Ten hrozenský páter peknú kázeň káže, už tebe, Kačenko, tvú slobodu zvjáže. Ten hrozenský páter peknú kázeň káže, už tebe, Ondrejko, tvú slobodu zvjáže. Svatý Mikulášu, žehnaj cestu našu, žehnaj cestu našu, idzeme k sobášu. Už sme sobášili, dve ruce složili, dve ruce složili, prscen premenili. Ty hrozonské zvony hlasno odzvonily, už tebe, Kačenko, slobodu zronily. Ty hrozonské zvony hlasno odzvonily, už tebe Ondřejko, slobodu zronily. Ten hrozenský páter peknú kázeň kázal, už tebe, Kačenko, tvú slobodu zvjázal. Ten hrozenský páter peknú kázeň kázal, už tebe, Ondrejko. tvú slobodu zvjázal. Družba milý, družba, jaká tvoja služba? Taká tvoja služba, jak na vozi hužva. Široká, široká, poščaj mi nožíka. něch si já vykrojím z jabuka červíka, Pozri sa, Kačenko, na hrozenskú vežu, široko, dalako tvój veneček vezú. Vezú ci ho, vezú, štyrma páry koní už tvého venečka žjaden nědohoní, Prikrývajce stoly, idú hosci s hory, stoly javorové, ručníčky kmentové. Rádi-li vy, mamko, tu nevěstu máce? Ráda ju, ráda mám, len mi ju dovedzte. Rádi-li nás, mamko, rádi-li nás máce? Jak nás rádi máce, dvére otvárajce.

Erben 5/078 | Kdes kukačko kde jsi byla (3%)
Kdes, kukačko, kde jsi byla, že’s tak dlouho nekukala? „Seděla jsem na buku, volala jsem kukuku! Zakukala jsem panence, že se provdá za mládence: seděla jsem na buku, volala jsem kukuku!“ Žežuličko, kde jsi byla, že’s tak dlouho nekukala? „Kuku! Kuku! kuku, kuku, kuku!“ Seděla jsem na jedličce, volala jsem na myslivce: „Kuku! Kuku! kuku, kuku, kuku!“

Erben 5/008 | Ti Mrákotští páni (3%)
Ti Mrákotští páni když na bukvice šli, ztratili paruku, více jí nenašli. Když pak domů přišli, do rady se sešli, a tam se radili, kdeby ji zas našli. Paruka je v lese, všecka rozškubána, leží tam pod bukem, jako chcíplá vrána. Namířil myslivec, myslil že je sova: a ona paruka z rady primasova! Řásenskej myslivec ten je jejich zprávčí, a on nejlepší ví, co Mrákotské tlačí: ach tlačí je, tlačí, že nemají plášti, že je roztrhali na bukvicích v chrastí.