Poloczek IV 123 | Pred nami je huboka stuďianka

3 words

Galko 3/039 | Medzi dvema horama huboká dolina (100%)
[: Medzi dvema horama :] [: huboká dolina. :] [: Dvojde teba, má milá, :] [: žalostná novina. :] [: Ked ma dvojde, nech dvojde, :] [: čo len bude za nu? :] [: Azda si si už našel :] [: frajerenku inú. :] [: Nenašel, ej, nenašel, :] [: ale si ju najdem. :] [: A na teba, duša má, :] [: nikdaj nezabudem. :]

Černík 1908 / 277 | Medzi dvoma vršky (100%)
Medzi dvoma vršky huboká dolina, dojdze ťa, mój milý, žalostná novina. Čo že by to, Bože, za novina bola, snad si si jinšjého frajéra nabola? Ty si si frajéra, a já frajérečku, ale ťa já nosím ve svojém srdečku.

Černík 1908 / 113 | Medzi dvoma vršky (100%)
Medzi dvoma vršky huboká dolina, dojdze ťa, mój milý, žalostná novina. Čo že by to, Bože za novinka bola, snad si si jinšjého frajíra nabola. Ty si si frajíra, a já frajárečku, ale ťa já nosím ve svojém srdéčku.

Sušil 2218 | Studynka rajská moc andělská (4%)
1.Studynka rajská, moc andělská, anděli jdou, zpívají, Krista Pána hledají. Našli tě ho, našli na té rajské lóce, on drží korunku v ruce. Poďte, vyvoleni, podejte mu ji na pravó ruku. Bože, dej mně šťastně umírati, tělo Krista Pána požívati. A dej, aby byla duše čista, dyž se postaví před Pána Krista. O, pane Jezu Kriste, pane náš, který snímáš světa hříchy, nepravosti, přiveď dušičku do radosti.

Sušil 0786 | Před naše zahrada pletená (4%)
Před naše zahrada pletená a v ní je studýnka sróbená,*) u ní rozmarýn, o něm dobře vím, když ho sázela. Nasela tam také marjánku, aby měli chlapci památku. Poďte, chlapci, k nám, já vám take dám rozmarijánku. Pěkné rozmariján lámala, chlapcům za klobóčky dávala. Svému milýmu, roztomilýmu s pantló vázala. Když tě tak do pantlí přistrojím, potom ti, můj milý, vypovím, že ty k nám chodíš, falešně mluvíš, o tém dobře víš. A půjdeme spolu na jarmak, copak tam budeme kupovat? Pantlu zelenó, modró, červenó na rozlóčenó.

Erben 2/318 | V šírém poli hruška stojí (4%)
V šírém poli hruška stojí vysoká, pod ni pěkná bílá růže vykvětá. Trhej, trhej, má panenko, ty růže, nasázej je hochu svému do lůže. On ti bude na těch růžích libě spát, ráno vstane, bude tobě děkovat. Děkuju ti, má panenko, děkuju, před tebou já svůj klobouček smekuju. „Nesmekej ho, můj Jeničku, přede mnou: však oni tě naši páni odvedou. Odvedou tě pod zeleny 1) myslivce: bude tobě místo holky ručnice.“ Žala trávu v suchopáru metlici, přišli na ni dva zelení myslivci. Srp jí vzali, rozlámali: Jdi domů, berou tobě potěšeni na vojnu. „Když ho berou, ať ho berou,2) mají ho, však on mně dá zejtra pán Bůh jinýho.“ 1) Odvedou tě, můj Jeníčku, do Prahy, tam ti dají bílej kabát a šavli. 2) Když ho berou, ať ho berou, nic nedbám: však já se tam zejtra ráno podívám. Proč pak vy mně potěšení béřete? co pak víc svobodné chasy nemáte? Prala plínky u studýnky, plakala: ach kýž jsem tě byla raděj neznala! Jiný konec: „Když ho berou, ať ho berou, ať je tam: však já ho tam na té vojně nenechám. Nenechám ho na té vojně bojovat, aby mohl svou panenku milovat.“ Miluju tě, má panenko, miluju: ale zejtra na koníčku odjedu. Žala trávu na rybníce – srp tupěj: „Jen ty mně ho, můj Jeníčku, naklepej.“ On naklepal, on nabrousil – nechce žít: protože tě, má panenko, nechce mít. Pila pivo, pila víno z korbele: „Ach že jsem se nenadála fortele!“

Sušil 0785 | Před naše zahrada pletená (4%)
Před naše zahrada pletená a v ní je studýnka sróbená,*) u ní rozmarýn, o něm dobře vím, jak ho sázela.

Bartoš 1901 / 0513 | V téj naší zahrádce (3%)
V téj naší zahrádce zima ľebo mráz, zamrzła studénka, néni vody zas; vezmi sekerenku, prerub studénenku, bude voda zas. V téj naší zahrádce voda studená, pověz ně má miłá, do k vám chodívá; k nám žádný nechodí, ľebo sa ňa bójí že su chudobná.

Sušil 1758 | Všici hospodáři stanó ráno běží (3%)
Všici hospodáři stanó ráno, běží, náš hospodář ješče doma spí. Bude-li tak spávat, až budem žínávat, [: bude hospodářství zlý. :] Všecky hospodyňky peró u studýnky,1) naša hospodyňka ješče spí. Bude-li tak spávat, až budem žínávat, bude hospodyňství zlý.2)

Sušil 2300 | Smrtná neděla (3%)
Smrtná neděla, kams klíče poděla? Dala sem je, dala svatému Jiří. Svatý Jiří vstává, zem odemykává, aby tráva růstla.1) Tráva je zelená, fijala, růže, pomož nám, Bože. Prala plinky u studýnky, nohy, ruce myla. Čím jich utírala? Listečkem, plístečkem, zlatým papírečkem. Vij, matko, věnce své Kateřince, šak je dosti kvítí, až se hora svítí, a pod horó kamení, až se hora promění.

Bartoš 1901 / 0916 | Jako je nebe vysoko (3%)
[: Jako je nebe vysoko, :] [: tak já mám k myłej daľeko. :] [: A já si tam pro ňu puojdem :] [: a já si ju dom dovedem. :] [: Vezem vám, manko, nevestu, :] [: płakała my cełú cestu. :] [: Izbu, pytvor zametała, :] [: sudzámy ju polievała. :] [: Nepolievaj ju sudzámy, :] [: máš studyenku za dverámy. :] [: Stante, manko, stante hone, :] [: už je šetko porobené. :] [: Už som krávy napojiła :] [: a svyne som opatriła. :] [: Idz my, fľandra, z domu mého, :] [: nejsi hodna syna mého. :] [: Puojdem, puojdem, co bych nejšła, :] [: k mej mamence rovná cesta. :] [: Rovná cesta, rovný chodnýk, :] [: rozłučme sa, mój myłovnýk. :] [: Ked zme išľi cez ty cesty, :] [: přišľi na vysoké mosty. :] [: Zhod ma, myłý, dołů z mosta, :] [: nech som neny ľudom sprostá. :] [: Jako ta já zhodým z mosta, :] [: ked si ty moja nevesta. :] [: Ked zme išľi cez ty ľesy: :] [: Pretni ma tu na dva kusy. :] [: Utni, Janko, strom zeľený, :] [: zakryj moju krv na zemy. :] [: Aby vtáci nezobaľi, :] [: švarný chłapci nepłakaľi. :] [: Aľe vtáci zobat budú, :] [: švarný chłapci płakat budú. :]