Sušil 2300 | Smrtná neděla

62 words

Sušil 2300 | Smrtná neděla (100%)
Smrtná neděla, kams klíče poděla? Dala sem je, dala svatému Jiří. Svatý Jiří vstává, zem odemykává, aby tráva růstla.1) Tráva je zelená, fijala, růže, pomož nám, Bože. Prala plinky u studýnky, nohy, ruce myla. Čím jich utírala? Listečkem, plístečkem, zlatým papírečkem. Vij, matko, věnce své Kateřince, šak je dosti kvítí, až se hora svítí, a pod horó kamení, až se hora promění.

Bartoš 1901 / 1080 | Smrtná neděla kdes tak dlouho byla (9%)
Smrtná neděla, kdes tak dlouho byla, [: u studynky, u hlubinky jsem se umývala. :] Smrtná neděla, kdes tak dlouho byla, [: lístečkem, plístečkem jsem se umývala. :] Smrtná neděla, kdes tak dlouho byla, [: červeným šátečkem jsem se utírala. :]

Sušil 2301 | Smrtná neděla (8%)
Smrtná neděla,1) kdes tak dlóho byla? U studýnky u hlubínky2) nohy, ruce myla. Čím’s jich utírala? Šátečkem, listečkem, červeným kvítečkem.3) A ty, nový léto, cos nám doneslo? Všeho dobrého, kvítí modrého. Svatý Jiří jede k nám, po věnečku veze nám, nám, nám, tém židenském pannám, * *) ne tém husovském žabám. Ty husovský žaby pod mostem škrkajó, židenský panenky vesele zpívájó.

Sušil 2301 | Smrtná neděla (8%)
Smrtná neděla,1) kdes tak dlóho byla? U studýnky u hlubínky2) nohy, ruce myla. Čím’s jich utírala? Šátečkem, listečkem, červeným kvítečkem.3) A ty, nový léto, cos nám doneslo? Všeho dobrého, kvítí modrého. Svatý Jiří jede k nám, po věnečku veze nám, nám, nám, tém židenském pannám, * *) ne tém husovském žabám. Ty husovský žaby pod mostem škrkajó, židenský panenky vesele zpívájó.

Sušil 2320 | Smrtná neděla kams klíče děla? (7%)
Smrtná neděla, kams klíče děla? Dala sem jich, dala svatému júří. A svatý Júří země odmyká, aby tráva růstla, tráva zelená. Tráva zelená, fiala modrá, všelijaké kvítí v letě prokvétá. Za onú vodú formani jedú;1) a co oni vezú? Nevěstu mladú.2) Nevěstu mladú a uplakanú.5) A což my jí dáme, by neplakala? Dáme jí, dáme šátek červený. Ona šátek vzala, předcej plakala. Dáme jí, dáme pěkný prstýnek. Ona prsteň vzala, předcej plakala. Smrt sme vynesli, máj ešče v lesi, černoccí pacholci sedí na peci. A seďte, seďte, pro máj nám běžte, ze štyrema vršky máj nám doneste. Máj nám doneste, pěkný zelený, a my vám zas dáme šátek červený.

Bartoš 1901 / 1079 | Smrtná neděla kam se poděla (7%)
Smrtná neděla, kam se poděla, u svatého Jiří, u svatého Jiří, tam jsem seděla; svatý Jiří pán, pole odmykal, aby tráva růstla, aby byla hustá, až po kolena.

Sušil 2306 | Smrtná neděle kdes klíče dala? (6%)
Smrtná neděle, kdes klíče dala? Dala sem je, dala květné neděli. Květná neděle, kdes klíče děla? Dala sem je, dala květným pondělkům. Květný pondělku, kdes klíče poděl? Poděl sem je, poděl zeleným Štvrtkům. Zelený štvrtku, kdes klíče poděl? Poděl sem je, poděl svatýmu Jiří. Svatý Jiří stal, země vodmykal, aby růstla tráva; tráva zelená.*)

Erben 2/318 | V šírém poli hruška stojí (6%)
V šírém poli hruška stojí vysoká, pod ni pěkná bílá růže vykvětá. Trhej, trhej, má panenko, ty růže, nasázej je hochu svému do lůže. On ti bude na těch růžích libě spát, ráno vstane, bude tobě děkovat. Děkuju ti, má panenko, děkuju, před tebou já svůj klobouček smekuju. „Nesmekej ho, můj Jeničku, přede mnou: však oni tě naši páni odvedou. Odvedou tě pod zeleny 1) myslivce: bude tobě místo holky ručnice.“ Žala trávu v suchopáru metlici, přišli na ni dva zelení myslivci. Srp jí vzali, rozlámali: Jdi domů, berou tobě potěšeni na vojnu. „Když ho berou, ať ho berou,2) mají ho, však on mně dá zejtra pán Bůh jinýho.“ 1) Odvedou tě, můj Jeníčku, do Prahy, tam ti dají bílej kabát a šavli. 2) Když ho berou, ať ho berou, nic nedbám: však já se tam zejtra ráno podívám. Proč pak vy mně potěšení béřete? co pak víc svobodné chasy nemáte? Prala plínky u studýnky, plakala: ach kýž jsem tě byla raděj neznala! Jiný konec: „Když ho berou, ať ho berou, ať je tam: však já ho tam na té vojně nenechám. Nenechám ho na té vojně bojovat, aby mohl svou panenku milovat.“ Miluju tě, má panenko, miluju: ale zejtra na koníčku odjedu. Žala trávu na rybníce – srp tupěj: „Jen ty mně ho, můj Jeníčku, naklepej.“ On naklepal, on nabrousil – nechce žít: protože tě, má panenko, nechce mít. Pila pivo, pila víno z korbele: „Ach že jsem se nenadála fortele!“

Sušil 1597 | U mej matky přede vratky (5%)
U mej matky [: přede vratky :] trava rostě, zelena se. Po tej travě pavi chodi, perko trati zelenave. Staň, děvečko, staň raničko, a posbiraj to perečko. Vij vineček třema řady, třema řady pro krajany.

Sušil 2317 | Smrtná neděla kdes klíče děla? (5%)
Smrtná neděla, kdes klíče děla? Dala sem jich, dala svatému Juří. A svatý Juří země odmyká, aby tráva růstla, fiala modrá. Všeliké kvítí rozkrásně rozkvétá. Smrti sme odnesli a máj ešče v lesi, a naší pacholci ležá na peci.

Sušil 2302 | Smrtolenko smrtolo (5%)
Smrtolenko, smrtolo, kams klíče děla? Dala sem jich, dala svatému Jánu, aby otevřel do nebe bránu. Dala sem jich, dala svátému Jiří, aby otevřel do nebe dveří, všelijaké kvítí, kde on ráčil jíti. Klíčnice z nebe, my prosíme tebe, až budem žíti, otevři nám nebe! Jedny vrata otevři, druhé mečem podepři.*) Svatá Kateřina, nalejte nám vína, abychme se napili a veseli byli. My chválíme Boha i celá obloha.