Sušil 1597 | U mej matky přede vratky

33 words

Sušil 1597 | U mej matky přede vratky (100%)
U mej matky [: přede vratky :] trava rostě, zelena se. Po tej travě pavi chodi, perko trati zelenave. Staň, děvečko, staň raničko, a posbiraj to perečko. Vij vineček třema řady, třema řady pro krajany.

Sušil 2300 | Smrtná neděla (55%)
Smrtná neděla, kams klíče poděla? Dala sem je, dala svatému Jiří. Svatý Jiří vstává, zem odemykává, aby tráva růstla.1) Tráva je zelená, fijala, růže, pomož nám, Bože. Prala plinky u studýnky, nohy, ruce myla. Čím jich utírala? Listečkem, plístečkem, zlatým papírečkem. Vij, matko, věnce své Kateřince, šak je dosti kvítí, až se hora svítí, a pod horó kamení, až se hora promění.

Sušil 0758 | Vila věnec livendovy (49%)
[: Vila věnec livendovy, :] fojtovemu Janičkovi. Nevila ho z ledačeho, z rozmarynu zeleneho. Uvila ho třema řady, třema řady pro krajany. Přijeltě k ni z Uher Němec: Daj, děvečko, daj ten věněc. Ež bych ja ho Němcu dala, radši bych ho porubala. Porubala, posekala, vranym koňům podestlala.

Sušil 1809 | Chodí ptáček po zahradě tratí pérka (21%)
Chodí ptáček po zahradě, tratí pérka zelenavé; pusť to perko po tej vodě, půjde ono po slobodě. Bude i to perko plyvať, budeš mú galankú bývať.

Sušil 2250 | Stojí hora velmi vysoká (20%)
Stojí hora velmi vysoká, zuver vojna, zama zima, velmi vysoká. Na tej hoře jaborový stůl, zuver atd. javorový stůl. Na tem stole miska ořišků. Jez, můj milý, nevylam zubů. Esli si ty zuby vylámeš, veti, vati, trume, trati, ty můj nebudeš, Na tom stolku míska smetánky, jez, můj milej, nepokap1) brádky. Esli ty si bradky pokapeš, veti, vati, trume, trati, ty můj nebudeš.

Galko 1/165 | Dolina, kamenný chodníček (20%)
Dolina, dolina, kamenný chodníček; kde je naša verná láska, švárny šuhajíček? Šuhajova láska a moja sloboda; naše verné milovanie ako v koši voda. Škoda našej lásky, že sa nám tak tratí! Kto nás zlostne rozlučuje, nech mu pánboh platí.

Sušil 0351 | Ta uninská rola (9%)
Ta uninská rola černo pooraná, žabiu tam pachouka Uďheli z Unína. A jak ho tam zabiu, do žita odskočiu, skočiu k pohůnkovi: Jak je pachoukovi? Michale, Michalku, odpusti mně vinu, že sem ti do huavy dau smrtelnú ranu. Odpúščám, odpúščám ale velmi ťažko, že je mé srdečko poraněné všecko. Vy tetko Doračko, smutná, neveseuá, nesem vám synáčka v halinečce z pola. Vy tetko Doračko, nic sa nelekajte, pro vašeho syna bíuú puachtu dajte. Michale, Michalku, kdo je ti příčina? Kdo by byu, mamičko? Uďheli z Unína. Že bys mně, Michalku, moheu ešče ožit, ešče bych ti daua košelu zuatem šit. Nechcu já, mamičko, košele zuatovej, už já dávno čekám tej smrti hotovej. Zandite, mamičko, pro tech knězů gbelských, já sa vyzpovídám z mojich hříchů těžkých. Ja, co si, Michalku, gbelských knězů žádáš? A šak ty, Michalku, tolej hříchů nemáš. Jak bych já, mamičko, tolej hříchů neměu? Šak sem já nejednu děvečku podvedeu. Nejednu podvedeu, nejednu okuamau, kerak by sa Pán Bůh na mňa nerozhněvau? A ten gbelský cinter kolem mauovaný, leží tam Michálek pěkně pochovaný. Na jeho hrobečku rozmarýn zelený, to gbelským pachoukom roste na znamení. Na jeho hrobečku marijánek roste, vy gbelské děvčátka, vínky z něho neste. Ta jeho rodina třema řady stáua, tak ho naříkaua, jak muzika hráua. Na nebi hvězdička, na zemi děvečka, tak ho naříkaua jeho frajerečka. Na nebi měsíček, na zemi tatíček, tak ho naříkaua mamička, tatíček.

Erben 2/289 | Sázela má milá (9%)
Sázela má milá modrou fíjaličku; když ji nasázela, prosila vlažičku. Vlažička nepřišla, přišla jen rosička, aby jí neuschla modrá fijalička. Modrá fijalička co pávové peří: každá holka blázen, která chlapci věří. Já taky věřila a jsem oklamána: ztratila jsem prsten s třema kamenama.

Bartoš 1901 / 0035 | To Unínské poľe (9%)
To Unínské poľe na čérno zorané, Dorałkovú krv'ú kołem spoľévané. Uninščí zemané snáď chľeba nemáte? Při Tureckých žitách ľudi zabíjáte. Tetko Dorałkova, nic sa neľakajte, vašému synovi bíłú plachtu dajte. Můj synáčku miłý, dybys ně chceł ožit, věru bych ti dała košełku złatém šit. Nechcu já, mamičko, košełky takovéj, už sem dávno čekáł téj smrti takovéj. Už Dorałka nesú młádenci pod věnci, a Rafajú vedú katé k šibenici. Jeho frajírenky třema řady stáły a tak naříkały jak by hudci hráľi. Jak by hudci hráľi, uherská muzika, ked Dorałka nesły hore do cinterka.

Erben 2/566 | Zdálo mi se zdálo (9%)
Zdálo mi se, zdálo na neděli ráno, že muzika hrála, chasy bylo málo. Panen bylo více: 1) tři sta tři tisíce; třema řady stály – samy klebetnice! 1) Děvčat bylo více: plničká světnice – šenkýřojic Bětka, ta je parádnice!

Sušil 1086 | Zdálo se mně zdálo (7%)
Zdálo se mně, zdálo, oj, na nedělu ráno, že byla muzika a u ní chlapců málo. U ní chlapců málo a dívek na tisíce, třema řade stále, same klebetnice. Třema řade stále a klebete vázale, na jedno panenko všecke jich skládale.