Erben 5/250 | Trochu kyselá

8 words

Erben 5/250 | Trochu kyselá (100%)
Trochu kyselá, trochu sladká: uvařila ji paní matka.

Sušil 2298 | Na kamýnku sedala hej danaj danaj (55%)
Na kamýnku sedala, hej danaj, danaj, bílé vlásky česala, hej danaj. Ach. mý milý vlásečke, pozbyle ste krásečke. Buď, Přadlenko, veselá, hej atd. přinesem ti kysela atd. Fókni větře z Dunaje, shoď jablečko lebo dvě. On jí shodil jediný, ješče bylo červavý. Puč mně, milá, nožiček, ať vykrojím červíček. Kyseličko kyselá, proč tak dlóho visela? Tři leta sem visela, ješče neokysala.

Erben 5/257 | Rozhněvala se (55%)
Rozhněvala se Káča na Kubu: uvařila mu kaši z votrubů; když ji všechnu sněd, hodně se najed.

Sušil 0463 | Co je mně po tobě (28%)
Co je mně po tobě, že ty chodíš ke mně, dyž ťa mé srdečko nemiluje věrně. Co je mně do tebe, do tvej pěknej krásy? Já sa jí nenajím, ona mňa nespasí. Nachoď sa k nám, nachoď, ty kyselá pláňko, až sa mně nadhodí to slaďúnké jabko. To slaďúnké jabko do truhly si skovám, tu kyselú pláňku kamarádkám rozdám.

Bartoš 1901 / 1088 | Brněnské zahradník polámal komorník (14%)
Brněnské zahradník, polámal komorník, zesílá, zesílá ten.* Mám neco, mám neco, mám, nepovím, nepovím vám. Na krku gurale a v truhli tolare, tule já, tule já mám. Ješče sem obešel kole Merkovany, ješče výš, ješče sem neviděl takové děvčice jako dnes. Ona se točí, má černy oči, v hospodě. Dej mi ji Bože, dostat na stranu, do síně. Vyprosila si na panímámě svobodu, muže-li jíti do jezírečka pro vodu. A v tem jezírečku, studená voděnka jako led, že má panenka, sladká huběnka, jako med. Pásla husičky pode mlýnem, umývala se černobýlem. Umé se, milá, ať seš bílá, abes se chlapcům zalíbila. Mé srdečko, jak kameň, ono hoří plameněm, poď mě, milá, poď pomůct, ať nehoří celé deň. Než bych já ho hasila, radši bych přiložila, aby tá falešná láska na popel zhořela. Ani se mně nedotýké, ani se mně netýké. Jesli nám panímáma dovolí, dáme si huběnky po vůli. Žala trávu na strnisku, na tem panském ječmenisku. jak trávy nažala, na milého volala: Poď, milé, poď, pomuž, nažala sem trávy už. 1. Vila věnec, vila nové, zelené rozmarinové, cos děvečko myslela, žes ten věneček vila? 2. Myslela sem sama sobě, že se nedostanu k tobě, myslela sem a myslím, že tě opustit musím. 3. Než bych já tě opustila, radš bych do vody skočila, do voděnky nejhlubší, tam mně žádné nespatří.

Erben 5/017 | Cibuláři jedou (14%)
Cibuláři jedou, cibuličku vezou, cibu– cibu– cibu – cibuličku, budou ji prodávat po trojníčku. Cibulička sladká, má panenka hladká, cibu– cibu– cibu – cibulička, nakrájíme si jí do hrníčka.

Erben 4/077 | Když jsem šel z hospody domu (14%)
Když jsem šel z hospody domu, to o půl noci, neměl jsem já pražádný strach s té tmavé noci; když jsem já přišel domů, klepal jsem na svou ženu: „Otevři mně má ženuško, já už jdu domů.“ Tu mne začls má ženuška smutně vítati, mou paruku kopuletou s hlavy škubati, a to bylo vítání do božího svítání, tu jsem dostal od své ženy trpké snídaní. Smutně zpomínal jsem sobě na pana sládka, že ho někdy porodila neštastná matka; on dobré pivo vaří, kapsa nehospodsří: teď jsem dostal za pokutu – musím drát peří.

Erben 5/018 | Hop hej! (14%)
Hop hej! cibuláři, cibuláři jedou, hop hej! cibuličku, cibuličku vezou: cibulička sladká, má panenka hladká; hop hej! cibuláři, cibuláři jedou.

Smutný 48/121 | Gořalenka sladká to je moja matka (14%)
Gořalenka sladká, to je moja matka

Smutný 43/015 | Ze suchého javora voda (14%)
Ze suchého javora /: voda kvapká :/, napi sa jej mila, holubenka sivá /: šak je sladka :/ Už som sa jej napila /: už jej mam dost :/, ďakujem ti milý, moj holubek sivý /: za uprimnost :/

Erben 5/251 | Něco kulalýho (14%)
Něco kulalýho, něco hladky, něco kyselýho, něco sladky. Hrášek kulovatej, čočka hladká, zelí je kysely, mrkev sladká.