Kolberg 06.2 / K0822

4 words

Sušil 0908 | Za našimi humny (100%)
[: Za našimi humny vika něsečena, :] [: stoji tam děvucha cela uplakana. :] Od velkeho žalu sluze ji kapaju, na bilym kamenu důlky vybijaju. Kdož je ji přičina? Bobrovsči pacholci, že s nimi pasala na hradiskoch volky. Može jich pasć, može, ale věděć jako, može jich odhaňać od lesa daleko. Ej, odehnala jich až na třeći pole, a un za ňu volal: Vrać se, srdce moje. A ja se něvraćim, bo němam ku komu, ztracila sem lasku k svojemu milemu. Ztracila sem lasku, juž ji něnabudu, juž ji něnabudu, pokud živa budu.

Černík 1908 / 265 | Pásol som ovce (100%)
Pásol som ovce pod lejšú, prišol vlk, vzal mi najlepšú. Prosím ťa, vlčku, vrac mi ju, lebo mňa doma zabijú. Já ci veru něvrácím, ešče ci jednu uchmacím. Ej, telko ci jich budzem krasc, až ťa naučím ovce pásc.

Bartoš 1901 / 0249 | Choć byś miała ma dzieweczko (100%)
Choć byś miała, ma dzieweczko, srebrny pas, a iom ięny na przyłogu kozy paść, to ja ciebie nieweźmę, ani na cię niewejzrę, kochanko ma. Choć byś miała, ma dzieweczko sto owiec, a ia tylko za czapeczkę jałowiec, to ja ciebie nieweźmę, ani na cię niewejzrę, kochanko ma. Choć byś miała, ma dzieweczko, dwa domy, a ia ieny chałupeczkę u bramy, to ja ciebie nieweźmę, ani na cię niewejzrę, kochanko ma. Choć byś miała, ma dziewczynko, dwacet szat, a ja na moim kabocie pełno łat, to ia ciebie nieweźmę, ani na cię niewejzrę, kochanko ma.

Sušil 0490 | Dej mi panenko rozmarýnu (60%)
[: Dej mi, panenko, rozmarýnu, :] [: ať pod okénkem nezahynu. :] Nasela sem ho záhoneček, vyvila sem ho na věneček.*) Nasela sem ho ešče druhý, vykutaly ho vaše kúry. Nasela sem si ešče třetí, vytrhaly ho vaše děti. Počkej, synečku, u našich vrat, až nám rozkvete karafiát. Karafiát a boží dřevce, měla sem synka, už mě nechce.

Sušil 1429 | Aj děvča děvča (60%)
Aj, děvča, děvča, zavracaj kačky, ať nám neuchoďá hore potůčky. Aj, děvča, děvča, zavracaj kury, ať nám neutečú do druhej hůry.

Sušil 2215 | Vinšujem vam ščesti zdravi (60%)
Vinšujem vam ščesti, zdravi, svate Boži požehnani. Požehnani toho domu, co dobreho, všecko k tomu.1) Nesem vam dobru novinu, dal Pan Bůh ščastnu hodinu, Panna syna porodila, panenstvi neporušila. Porodila ho v Betlemě, mezi hovady na seně, duchem svatym ho počala, nynej, nynej mu zpivala. Zpivali jemu anděle svate pěsničky vesele. Daj vam ščesti, mili pani, ať se vam na koně daři.2) A vam, pani hospodyně, ať se vam daři na svině, a ať mate kravy dojne a po nich užitky hojne. Kravy se budu těliti. svině se budu prasiti, kury, husy budu něsti, budětě mět všeho dosti.3) Kera je dobra matička, da nam kusek makovnička, a da nam toho kolače, ať nam to ditě něplače, kery poctivy mladěněc, da nam groš česky na věnec; esli nam da o groš více, to buděm mět na střevice.4) Kery nam nic něchce dati, ten penize s miškem ztratí a dostaně zlu odměnu, škaredu, dudlavu ženu.5) Zla žena je ďura v střeše, a dy prši, všudy teče. Kera poctiva děvečka, da groš bily do pytlička, esli nam da o groš vice, to buděm měť na střevice. Kera nam nic něchce dati, ta se němini vdavati a dostaně zlého muže, co z ni budě dřiti kuže. Amen, amen, ať se staně, ať se nam to nědostaně takoveho zleho může, ať nam nědře naše kůže.6)

Sušil 0342 | A Běž dítě k potůčku (60%)
a) Běž, dítě, k potůčku, umej si hlavičku. Dítě pořád mylo, až se utopilo. b) Běž na lomenicu, dej kúrám pšenicu. Kúry zaspívajú, zlí se spropadajú. Děvče nemeškalo, kúrám nasypalo. Kúry zazpívaly, zlí se spropadali. c) Běž, mé dítě, domů, vylez na komoru. Zavolej slepičky, nahaž jim pšeničky. Jak kohót zazpíval, hned macochu čert vzal. d) Kdes, dítě, kdes bylo, žes doma nebylo? Byla sem u máti, na vás žalovati. Matka nemeškala, krajíc ukrojila, máslem pomazala. Dítěti ho dala a víc ho nebila.

Smutný 27/5/004 | Hej kury kury tie naše kury (60%)
Hej kury, kury, tie naše kury, moja frajírka

Bartoš 1901 / 1119 | Mała som dvacat ľet (38%)
Mała som dvacat ľet, boł my po vôli svet [: tak my boł po voľi :] jako růži v poľi. A od tych dvacaci ide my k tricaci, [: už sa my kázaľi :] naši vydávaci. A od tych tricaci ide k štyricaci, [: už ma začínajú :] dzeci obsýpaci. Od tych štyricaci ide k padesáci, [: už my začínajú :] mé ľíčka zbľedaci. Od tech padesáci ide k šedesáci, [: už my začínajú :] mé zuby padaci. Od tech šedesáci ide k sedmdesáci, [: už my začínajú :] vłasy šedziveci. Od sedmdesáci ide k osemdesáci, [: už my začínajú :] mé údy kľesaci. Od osmdesáci ide devadesát, [: ach, už ma začíná :] mylý Pán Bôh trestat. Od devadesáci už my ide ke stu, [: už my ukazujú :] k cinteríčku cestu. Ked bolo sto rokou a jenno ľeto, [: už mi zažihajte, :] moje dzeci, svetło. Ked my ho zažnete, do hrobu ma dáte, do hrobu tmavého, tam budem spočívat až do dna súdného.

Galko 1/214 | Na Ostrej bubnujú (38%)
[: Na Ostrej bubnujú, na Trstiu šturmujú, :] pilianskych mládencov [: na vojnu verbujú. (volajú):] [: Piliansky pán richtár, čo si to dokázau, :] že si mladých chlapcov [: do vojny brať kázau? :] [: Ja som jim nekázau, kázali jim páni, :] že keď sú chudobní, [: nech idú do vojny. :] [: A keď ma povedú ta dolu dolinou: :] postojte, furmania, [: pred tou mojou milou. :] [: Keď oni tam prišli, von ju vyvolali; :] krvavie slzičky [: z očú jej padali. :] [: Ona mu podala zelený majránčok, :] žeby rozvoňalo [: celý táboríčok. :] [: On jej na to podau hodvabnú šatočku, :] žeby ju nosila [: pri svojom srdiečku. :] [: Ona mu podala bielu konvaliu, :] žeby rozvoňala [: celú kompaniu. :] [: Bodaj sa prepadnuu v Sobote radný dom, :] čo môjho milého [: majú ostrihať v ňom. :] [: Keď ma budú strihať, príď sa, milá, dívať, :] a keď ma obliekať, [: prídi ma nariekať. :] [: Bohdaj sa prepadli tie budínske mosty, :] čo môjho milého [: cez ne majú viesti. :] Zpiev. II, 159 Na horách. V 1. vyd. začína nápev notou g1.

Galko 3/098 | Kázali mi slamu rezať (38%)
Kázali mi slamu rezať, nedali mi večere; hej, naša dievka večerala, nech si slamy nareže.