Kolberg 04 / K0298

5 words

Sušil 0010 | Byla cesta byla ušlapana (100%)
Byla cesta, byla ušlapana, byla cesta, byla ušlapana. Kdo ju šlapal? Matka Krista Pana.

Erben 2/504 | Čemu jsem se nejvíc (100%)
Čemu jsem se nejvíc těšila, už se mně la láska zrušila! zrušila se v krátkým čase: však vona se vrátí brzy zase.

Erben 5/079 | Potkali mne myslivci (100%)
Potkali mne myslivci, vedli s sebou psy, psy, psy; jeden dělal haf, haf, haf! a ten druhej ňaf, ňaf, ňaf! Půjdu s vámi, myslivci! nechte doma ty psy, psy; psů se bojím, ba, ba, ba, vás mám ráda, la, la, la! Chceš-li s námi na hony, musíš střílet jako my; s námi zpívat tralala! s námi pívat hahaha!

Bartoš 1901 / 0521 | Kdybys byla katolíčka la la (100%)
Kdybys byla katolíčka, la la, líbal bych ti tvoje líčka, la, la, ale že si luteránka la, la, nebudeš ty má galánka, la, la.

Sušil 1185 | Ha ty vtáčku sokolíčku (57%)
Ha, ty vtáčku sokolíčku, vysoko lítáš, co mně neseš za novinu, nic mně neříkáš. Já ti nesu novinečku krásnou, spanilou, že už tvoji nejmilejší čepiti budou. Ona sedí za stolečkem jako růžička, nedá sobě rozpletati svého věnečka. Nežel, nežel, má panenko, věnec zelenej, šak ti bude lepší slušet věnec stříbrnej.

Černík 1908 / 285 | Mamičenko moja (57%)
Mamičenko moja, ha, pod tú čiernú zemú, spomeněte-li si na cerušku svoju? Spomeněm, spomeněm, ej, nie jeden, nie dvakrát, já na vás, mamičko, za hodzinku stokrát. Za hodzinku stokrát, ej, pri každém jedzenie, mamičenko moja, rozmarýn zelený. Staňce, mamko, hore, ej, budzem sa vydávac, chojce mi, mamičko, vienek odevzdávac. Odevzdaj si, céro, ej, odevzdaj si sama, něbolo ci ešče vydávania treba. Pozrice sa, mamko, ej, na brezovskú vežu, jako mú slobodu do šjatečka vážú. Vážú ju tam, vážú, ej, na štyry uzlíčky, pan farár nám zvjáže ty naše ručičky. Váže on ju, váže, ej, na jeden veliký, téj už nerozvjáže celý svet široký.

Erben 4/121 | Hajdaláci na vrchu (57%)
Hajdaláci na vrchu táhali se o mrchu; nemohli ji vytáhnout, musili si připřáhnout: čtyry kočky, čtyry psy, dotáhli ji až do vsi, ha, ha, ha, ha, ha!

Bartoš 1901 / 1316 | Habe koza netrkala (57%)
Habe koza netrkala, ha dež vona rožke má, a Marjánka neskákala, dež vona Františka má.

Bartoš 1901 / 0919 | Moji ženo neprodám (57%)
Moji ženo neprodám ha ni za tisíce, dež se na ňo podívám, plesá ve mně srdce.

Bartoš 1901 / 0232 | Ho Staříků majó synka (57%)
Ho Staříků majó synka, nechce mně jé dat maměnka, [: to je, Bože, syneček, červené jak hřebíček. :] Ha dež von de po dědině, každé na ňé vokazuje, [: jak mo svěčijó šate; viděla sem jé take. :] Včerá sem jé zas viděla, dež sem do Brna běžela, [: von bel synek v halině, nevěděl, že potká mně. :] Debe věděl, že potká mně, nebel be chodil v halině, [: kamizolku bel be vzal, halino duma nechal. :]

Bartoš 1901 / 0106 | U našého jezera (57%)
U našého jezera stojí ľipka zeľená, ja ľipka, ľipka pěkně zeľená, na ní ptáčkové seďá. Nebyľi to ptáčkové byľi gavaľírové, ja smłúvali sa o jednu dívku, že kerý ju dostane. Jeden praví, bude má, druhý praví, až Bůh dá, ja a ten třetí, srdenko moje, proč jsi tak zarmúcená? Kerak nemám smutná byť, dyž mám za starého íť, rozžeľelo se ve mně srdenko, nemožu há uskroviť. A v téj naší komoře pěkné zeľené łože, ja łože, łože pěkné zeľené, kdo v tem łůžku spať bude. A dyby v něm starý spáł, bodaj rána nedočkał, a dyby mładý, sľičnéj úrody, by mu Pambů zdraví dáł.