Smutný 13/045 | Ten Veselský zámek na pěknéj rovině

6 words

Smutný 13/045 | Ten Veselský zámek na pěknéj rovině (100%)
Ten Veselský zámek na pěknéj rovině

Smutný 17/029 | Ten veselský mlýn to je Bože (78%)
Ten veselský mlýn, to je, Bože, mlýn

Smutný 15/019 | Veselský farář milostivý dal mi obrázek (78%)
Veselský farář milostivý dal mi obrázek

Bartók III 1166 | Trenčianski zámoček je na peknej rovine (22%)
Trenčianski zámoček je na peknej rovine

Sušil 1433 | Mám ja pole to je pole (20%)
Mám ja pole, to je pole na pěkné rovině. Kdo chce moje pole orať, mosí pěkný koně mívať, pěkně je širovať.1) Mám já pole, to je pole při pěkném potůčku. Kdo chce moje pole orať, mosí koně oširovať pěkně2) polehóčku.

Bartoš 1901 / 0170 | V tem Mezřickém háji na pěkné (20%)
V tem Mezřickém háji na pěkné rovině, [: pase tam syneček štyry vrané koně. :] Pase on jich pase pěkně přistroja se, [: a gaľánka jeho novinu mu nese. :]

Bartoš 1901 / 0399 | Hájičku v doľině (20%)
Hájičku v doľině, si na pěkný rovině, je tam má panenka, srdci hołuběnka, šenkuje tam víno. Přišił k ní syneček, sedł si za stołeček, dat si naľíť vína, ešče k tomu dřímá unavený všecek. O synečku nedřímé a vínečko popíjé, aby lidé neřekľi, a na nás to nesvedľi, že ty si můj miłé. A já sem k vám nepřišeł vínečko popijati, ale já sem k vám přišeł, maľovaný obrázku, tebe si namłóvati. O synečku přes poľe, ty nemáš práva do mě, ešče naši nešľi spať, ešče ani nešľi stłať, a ty mosíš počkat’.

Bartoš 1901 / 0683 | Vím já łúčku na pěknéj rovině (20%)
Vím já łúčku na pěknéj rovině [: na ní tráva jak živ nevyhyne. :] Ked já půjdem tú travěnku kosit, [: budeš sa ně, moja miłá, prosit. :] Pros sa, miłá, pros sa, miłá, pros sa, [: ľež ti výjde na čeľenko rosa. :]

Bartoš 1901 / 1053 | Vľčnovský dvoreček (20%)
Vľčnovský dvoreček na pěknéj rovině, stójí tam pan správčí v samém rozmarýně. Vľčnovský dvoreček pěkný maľovaný, stójí tam pan správčí, jak růža červený. Około dvorečka zahrádka špŕľená, je tam miłostpaní jak růža červená. Před tú zahrádečkú je agát zeľený, sedíja tam děti jak růža červený. Máme, pána, máme, v černém dałamáně, na krátkých nožičkách, v čérných nohavičkách.

Erben 2/131 | V háječku v dolině (20%)
V háječku v dolině na pěknej rovině, je tam moje milá, Andulka rozmilá, šenkuje ve víně. Přišel tam Jeníček, sed si za stoleček; převelice vzdychal a sobě naříkal, můj zlatej holeček! Nesedej, nesedej, pojď, pomoz, nalívej! by lidi neřekli, toho si nevšimli, žes bejval můj milej. „Já jsem k vám nepřišel vína nalívatí: já přišel pro láska, můj zlatej obrázku, tebe milovatí. Když jsem byl v arestě v tom Klatovském městě, nic mně tam nebylo, když za mnou chodilo mé rozmilé děvče. Když jsem byl v vězeni sedum let pod zemí, nic mi zle nebylo, když za mnou chodilo moje potěšení. Moje potěšení! pomoz mně z vězení.“ tvoje bejt nemůžu – není možná, není! Praha a Vídeň jsou na pěkné rovině, je tam moje milá, Andulka rozmilá, šenkuje ve víně. Přišel k ní Jeniček, sed si za stoleček; dal si nalejt vína, pořád při něm dřímá, rozmilej holeček. Nespi a nedřímej, pojď, víno nalejvej: by lidi neřekli a na nás nesvedli, že jsi ty můj milej. „Já jsem k vám nepřišel vína nalejvati: já jsem přišel k tobě, potěšení moje, tebe milovati. Když jsem byl za Prahou, daleko za vodou, nic mi zle nebylo, když za mnou chodila paňmáma i s dcerou. Byl jsem ve vězeni tři léta pod zemí, nic mi zle nebylo, když ke mně chodilo moje potěšení. Moje potěšení, pojď, pomoz z vězení! z vojny však nemůžu, není možná, není!

Erben 6/009 | Kolíne Kolíne! (20%)
Kolíne, Kolíne! na pěknej rovině: nejeden synáček u tebe zahyne. Kolíne, Kolíne! nejsi hoden státi: nejedna matička synáčka tam ztratí. Matička synáčka, sestřička bratříčka; nejedna panenka svého milovníčka.