Smutný 32/097b | Ej na javorině větr fúká

5 words

Smutný 32/097b | Ej na javorině větr fúká (100%)
Ej, na javorině větr fúká

Sušil 1164 | Fuká větr (97%)
Fuká větr [: po dolině, :] po dolině. Po tej drobnej [: jatelině, :] jatelině.1) Jatelinka prokvetala matka dceru zaplétala. Nezaplétaj, má mamičko, mňa na tuho! Nebudu, má mamičko, u vás dlúho. Než mia zapleť, má mamičko, na široko; půjdu od vás, má mamičko, na daleko. Nebudu já, ma mamičko, vaša dcera; lež já budu, má mamičko, mladá žena.

Bartoš 1901 / 0129 | Stójí šohaj na doľině (97%)
Stójí šohaj na doľině, miłá pľéje v ohradině. Poď, má miľenko, ke mně boľí ňa srce ve mně. Dyž ju pres płot presazovał, takto í on prikazovał: Daj si děvečko pozor fúká větríček od hor. Daj si pozor na dvě strany, já su šabľú dorúbaný, má hłava šabľú ťatá to za švárné děvčata. Švárný šohaj, do ťa rúbał do šabľenky neľutovał? Rúbaľi Šašírové*) sú horší ľež katové. Kat ně zetne mu hłavěnku zbarví zeľenú travěnku Šašírové, miľenko, rúbaľi mé srdenko.

Bartoš 1901 / 0164 | Dyž ju pres płot presazovał (97%)
Dyž ju pres płot presazovał, ja tak jí on prikazovał: daj si, děvečko pozor, fúká větríček od hor!

Sušil 1557 | Stodolenka prázná (97%)
Stodolenka prázná, větr do ní věje, kerý dobrý galán, zdaleka se směje. Stodolenka prázná, větr do ní fúká, kerý dobrý galán, srdečko v něm puká.

Černík 1908 / 306 | Fúká rieter (91%)
Fúká vieter po doline, po téj drobnéj zaceline. Zacelinka prekvitala, mamka céru zapletala. Nie, mamičko, nie na tuho, něbudzem já vaša dúho. Leš, mamičko, na široko, pójdzem od vás na daleko. Na daleko do Galie, hdze Kristus Pán obeduje. Hdze Kristus Pán obeduje, a svatý Jan posluhuje. * Vylecela lastovenka ze záhorá, ráda by mňa moja mamka doma mala. Ráda by mňa moja mamka doma mala, abych já jej izbu, pitvor, zametala. * Hdze sme žali, tu sme žali, na doline, tam sa ptáča jarabáča preletuje. A ta ptáča jarabáča okolo pňa, jak ten švarný šohajíček okolo mňa.

Černík 1908 / 308 | K horám súnečko (8%)
K horám, súnečko, k horám, dávno na tebja volám, dávno na tebja volám, abys ty išlo k horám. Povej, vetríčku, povej, moju hlavičku ovej, moja hlavička mladá vetríčkovi je ráda. Zahor, súnečko, zahor, za ten zelený javor, za ten nejzelenější, hdze je mój najmilejší. Hore, súnečko, hore, tam hore pod polodně, tam hore pod polodně, hdze milý obeduje: červené vínko pije, bielý chléb ukrajuje.

Sušil 0815 | Profukaj větřičku (6%)
[: Profukaj, větřičku, :] [: dolů dolinečkú. :] Přifukaj milého s dobrú novinečkú. Větříček nefuká, novinky nenese; aj, Pán Bůh ho tom ví, je-li už na světě.

Bartoš 1901 / 1176 | Z Hovoran (6%)
Aj vy páni muzikanti, zahrajte mně nahoru. Dyž sem já býł v mładých ľetech, odvédľi ně na vojnu; płakaľi o mně rodičé, má néjmiľéjší. Ach, kdo moje zarmúcené srce potěší? Žádný jiný, než má miłá a její čérné oči. Vy vězdičky, ste maľičký; dyž se na vás podívám, vašu krásu v spanilosti ve svém srdci rozjímám. Vy ste mně od Boha były v noci stvořeny, abyste mně svítívały do méj komory, až já půjdu, povandruju, od mojéj miłéj v noci. Tá dennička, tá nejvíce dycky mně svítívała, dyž sem já šéł od svěj miłéj, cestu ukazovała; za horama výstupováł bílý měsíček, od Dunaje zafúkováł ľibý větříček. Słunce krásné svítí jasně miłéj do okýneček.

Galko 1/285 | Janko, Janko, ty si zbojník (6%)
[: Janko, Janko, ty si zbojník, :] [: znáš na hore každý chodník. :] [: Každý chodník, každú cestu, :] [: kadiaľ chodia kupci k mestu. :] [: Ráno ideš, večer prindeš, :] [: krv na sebe vždy doneseš. :] [: Ja ti šaty mosím prati, :] [: nesmiem ich ja rozvínati. :] [: Jeden raz som rozvinula, :] [: aj nad nimi zaplakala. :] [: Neb v tých šatách rukavička, :] [: v rukavičke pravá rúčka. :] [: Na tej rúčke obruč zlatá, :] [: to je rúčka môjho brata. :] [: Janko, Janko, čos’ urobil, :] [: keď si môjho brata zabil! :] [: Vetor fúkal, nepočul som, :] [: a tma bola, nevidel som. :]

Galko 1/428 | Veje vetor po doline (6%)
Veje vetor po doline, moja mladosť len tak hynie; len tak hynie, aj zahynie, ako lístok v bukovine. Keď uvadne, dolu spadne, nikto sa naň neohliadne; ani otec, ani matka, ani žiadna kamarátka. Veje vetor po doline, ach, už moja mladosť hynie; hynie, hynie, aj zahynie, ako lístok v bukovine. Moja mladosť i podoba tak mi hynie ako voda; voda zhynie, druhá príde, moja mladosť už nepríde.