Poloczek IV 228 | Ó recias ó recias

2 words

Sušil 0027 | Pu-to-val ro-be-nek pu-to-val ro-be-nek od ot-ce (100%)
[: Putoval robenek :] [: od otce, mateři. :] ... ... Ma mila stařeno, něni tu žadneho. Mamy doma něni, a taty němamy. Smrť na to nědbala, do dveři se brala. Přes prah překračala, na pec pohlidala. Na pec pohlidala, po peci sahala. Vstaň z peca ty, holy, dy roběnka něni. Hned ho za krk vzala a o zem nim prala. A takhle ho stiskla, ež krev z něho vyšla.1) Hleďte, mili pani, jak se on jí brani. Běda mně hřišnemu, dlužen sem každemu. A najvěc jednemu, Panu Bohu svemu. Musim před nim stati, jemu počet dati.

Smutný 22/001 | Mau sem pišťalenku o deviati dierkách (100%)
Mau sem pišťalenku o deviati dierkách

Sušil 0910 | O hleďte lidí podívejte se (100%)
O, hleďte, lidí, podívejte se, jak můj kůň vraný hlavěnku nese. Ach, nese, nese na levú stranu, že má syneček falešnú pannu. Ach, nese, nese na pravú stranu, že mám galánku jak malovanú.

Sušil 0890 | Šla Naninka na travičku (100%)
Šla Naninka na travičku do zeleného hájíčku, nadešel ju mládenec a žádal ju o věnec. »Než bych já ti věnec dala, ráděj bych se rúbat dala, pro věneček zelený z rozmarýnu pletený.« Šla Naninka z trávy domů, trefila se máti k tomu. »Kdes, Naninko, kdes byla, že ses tak porúbala?«1) »»Já jsem byla pro travičku a to v zeleném hájíčku, nadešel mně mládenec a žádal mne o věnec. Než bych já mu věnec dala, ráděj bych se sekat dala, ten věneček zelený, to je mé potěšení.««

Sušil 0876 | Šak sem já ti říkávala (100%)
Šak sem já ti říkávala, dy sem s tebú sedávala, aj, abys ty k nám nechodil, že já o tebe nestojím. A tys na to nic nedbával, předce jsi k nám chodívaval pod to naše okenečko: Otevři mě, frajirečko. Šak sem já ti říkávala, dy sem s tebú sedávala na tej zahrádce pod slivú: Vem si mě pannu poctivú. A včil dyž mě začepili, líčka se mně proměnily, včilé se ti zdám škaredá, že nejsu panna poctivá. A dyž nejsu, nechať nejsu, dyž jenom věneček nesu; ty nejsi poctivý mládenec, vzal si mně z hlavěnky věnec. Nevzal sem ho, néní pravda, hodilas ho do Dunaja; aj, do Dunaja, do moře, kdož ti, má milá, pomože? Aj, pomože, jak kdo može, aj, pomože, jak kdo može, pomože mně ten šohajek, až se rozzelená suchý hájek.

Sušil 1859 | Šla Anička s Marijankou přes zelené (100%)
Šla Anička s Marijankou přes zelené lesy,1) potkala tam obrazníčka, co obrázky nosí.2) O to já tě, obrazníčku, o to já tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co pod srdcem nosím.

Smutný 48/280 | Měla sem já píšťalu o devíti (100%)
Měla sem já píšťalu o devíti dírkách, nechtěla ně pískat

Smutný 48/071 | Svítilo slunečko o pravém poludni o (100%)
Svítilo slunečko o pravém poludni o půl noc měsíček, ale ně je horší, s mojú najmilejší

Smutný 44/001 | A když byuo o púnoci o (100%)
A když byuo o púnoci, o jednej hodině

Smutný 40/030 | Vo Fraštáckom hájku konárek široký zl (100%)
Vo Fraštáckom hájku, konárek široký (zl.)

Smutný 32/010 | Zvečera je jasno o půlnoci (100%)
Zvečera je jasno, o půlnoci