Poloczek IV 393 | Ej šibaj furman kone bičom

3 words

Galko 1/129 | Ide ťažký furman k nám (100%)
Ide ťažký furman k nám, ťažkú fúru vezie, rád by na noc dotiahnuť, ale či uvezie? Volá, kričí na kone: hijó, čihí, kone mé; čihí čihí, čihí čihí, či či či či čihí, hej, veru uvezie!

Bartók III 1425a | Ide furman dolinou (100%)
Ide furman dolinou

Sušil 1617 | Když sem já šel po chodníčku (0%)
Když sem já šel po chodníčku, bych navščivil svó děvečku,1) potkali mě vojáci, ptali se mě, odkuď jsi? Já su synek z Kojetína, jdu na hody do Jičína, jdu navščivit děvečku k potěšení srdečku.2) Vemte, drábi, vemte puta, odvedem ho za rekruta, odvedem ho na zámek, šak je hodný šohajek.3) Putečka mně nedáváte, ani ruky nesvážéte, déte mně radš koníčka, bude plakat Anička. Ach, jak bych neměla plakat, dyž slyším podkovy klapat a koníčka vranýho, šuhajíčka milýho.

Bartoš 1901 / 1138 | Neščasný Strážnický zámek (0%)
Neščasný Strážnický zámek, kołem něho čérný ľes, [: ešče sa podívám, :] pojede-ľi miłý dnes. Jeden on si, jede, jede, na svém vraném koníčku, [: on sobě pripíná, :] na ľevý bok šabľičku. Jak to mati usłyšeła, hned na ułic vyběhła: Ach můj miłý synu, do ťa dał na vojnu, do je toho príčina. Dał ňa na tú vojnu, dał, dał, ten Strážnický miłosťpán, [: provazy ňa zvázał, :] ešče ke mně vartu dal. A tá varta u mňa stáła od večera do rána, [: a jak Pámbů dňa dał, :] hned ňa védľi do Brna. Jak ňa do Brna dovédľi, varta stójí u dveri. Otvírajte vráta, vezem vám ľegruta od Strážnického pána.

Černík 1908 / 128 | Vylecel sokol (0%)
Vylecel sokol hore na topol, vylecel on hore, až tam hdesi bore, nad volačí dvór. Hanička malá, hdosi ťa volá, jak si nění pyšná, abys k němu išla sama, jediná. Ona něišla, posla poslala; a ty, milý posle, vykonej to slušne, ako já sama. Posel vykonal, sebe namlúval, tu švarnú Haničku za vernú ženičku sebe namlúval. Ber sa, Hanička, ber sa na sobáš: koně širované, dzievča šnorované, do koča dané. Išli pres pole, zrikli na koně, ozri sa, Hanička, sivá holubička, šetko je tvoje. A čo je tvoje, to je aj moje, len som si zabola vienek na stole. Vienek na stole, vienek zelený, prscienek ze zlata, krempírská robota, sokole sivý.

Černík 1908 / 274 | Ta prešporská brána (0%)
Ta prešporská brána, otváraj sa sama, idú tu legrúci, ci hrozenští chlapci. Postojce, vojáci, postojce vy chvilku, postojce vy chvilku, pred mú frajérenkú. Podaj mi, má milá, šjatečka bielého, něch si já obetrem koníčka vraného. Ona mu podala šjatečka bielého, obetri si, Janko, aj koňa vraného. Ona mu podala červené jabúčko, aby si vyskocil na koňa lahúčko. Ona mu podala růžu garafiu, aby rozvoňával medzi kompanijú. Ona mu podala červený hrebíček, aby rozvoňával celý tamboríček.

Bartoš 1901 / 0045c | Išla Anduľka na trávu (0%)
[: Išla Anduľka na trávu :] [: do vinohradu do sadu.:] [: Išta, našla tam Janíčka,:] [: on si napásat koníčka.:] [: Daj né, Anduľko, daj kosy,:] [: já ti travénky nakosím.:] [: Nakosił i aj navázat,:] [: Anduľenky sa vyptávat.:] [: Ej povedz, povedz, má mitá,:] [: keréhos mała frajíra ?:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Povedz, Anduľko, po druhej,:] [: ľež d hlavénku odrúbem.:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Ej povedz, povédz po tretí, :] [: íež ti hlavénka odletí!:] [: Ej nemata sem žádného,:] [: teba, Janošku, samého.:] [: Vytahet z pošvy šabľičku,:] [: uťat Anduľce hlavičku.:] [: Zavázat í ju ručničkem,:] [: tu běž Anduľko chodníčkem.:] * [: Jaké je moje chodení,:] [: dyž je hlavénka na zemi.:] [: Anduľku nesú mládenci,:] [: Janíčka vedú katovci.:] [: Kady Anduľka nesená :] [: všady fialka červená.:] [: Kady Janošek vedený:] [: všady rozmarýn zelený. :]

Bartoš 1901 / 1311 | Rosička na trávu sedá (0%)
Rosička na trávu sedá, syneček konická hľedá. Nehľedaj, synečku, koňa, šak ho máš v maštáľce doma. Ej strakaté, vołečky, co vy sa ohľédáte na moju gaľánečku, ej šak vy ju neznáte.

Sušil 1056 | Zamiloval som si (0%)
Zamiloval som si černooké dzěvče, ale mi ho nechcú dať. Ale mi ho dajú, len mia prevádzajú, netreba mi vzdorovať. Dával som im voly, čo orali v poli, ešče mi ho nechcú dať; ale mi ho dajú, len mia prevadzajú, netreba mi vzdorovať. Dával som im ovce, maly zlaté zvonce, ešče mi ho nechcú dať; ale mi ho dajú, len mia prevadzajú, netreba mi vzdorovať. Dával som im koně, čo byli na vojně, ešče mi ho nechcú dať; ale mi ho dajú, len mia prevadzajú, netreba mi vzdorovať. Dával som im šaty, strjebro aj dukáty, ešče mi ho nechcú dať; ale mi ho dajú, len mia prevadzajú, netreba mi vzdorovať. A včil sa tak stalo, djevča sa prespalo, a už mi ho dávajú; ale im ho něchcem, obrátím sa, kdě chcem, nech si ho len chovajú.

Bartoš 1901 / 1240 | Vtáčkové zpyévajú jaro nastává (0%)
Vtáčkové zpyévajú, jaro nastává, na tom pěkném strome kvet rozvonává, vtáčkové zpyévat budú, šabľenky bľinkat budú, ty naše hłavenky ľiétat nám budú. Dostał som já koná sivovraného, od pana císara darovaného, môj konýček sa ľaká, vydzí Turka z daľaka, ach Bože, Rozbože, vojna veľiká. Oj už ten náš tambór na buben bubnuje, a ten náš jeneráľ komandýruje, aľo, chłapci, aľomarš, vemte svoju patrontaš, a braňte sa, dzeci, napomýnám vás.

Sušil 1432 | Aj oramy oramy (0%)
Aj, oramy, oramy susedove žitnisko, pohonič něchce pohonić, že mo krotke bičisko. Dobre koně, dobre bič, ale šelma pohonič, de mo koničke širovać, voli dzivča milovać.