Erben 4/061 | Napí se bratříčku napí se
Podobné písně
Napí se, bratříčku, napí se, však on to pan šenkýř napíše; napí se, bratříčku, napí, dokud tě tatíček šatí: až on tě přestane šatit, sotva se budeš moct napít; napí se, bratříčku, napí se, však on to pan šenkýř napíše!
Erben 2/598 | Nevybírej nepřebírej (41%)
Nevybírej, nepřebírej, abys nepřebrala, abys potom nedostala, cobys pak nerada. Hrabě pro tě nepřijede, ani pán od stavu: nemysli si tak vysoko, tu ti dávám radu. Jest-li myslíš na hejtmana, neb na purkrabího: nedostaneš důchodního, ani obročního. Písař když tě pomiluje, dá pak tobě kvinde, napíše ti ceduličku: „Hledej sobě jinde!“ A když‘ po všech naposledy nádenník jí přijde; potom si ho ráda veme, sic na ocet zbyde! Jak ho bude milovali, tak on bude taky; budou spolu chodívali na ty pansky mlaty. – Naposledy po všech všudy pastucha jí přišel: Chce-li si mě panna vzíti, budu její manžel. „Můj pán není žádnej slouha, on je kancelisla: nosí péro na rameně, když vyhání z města. On to péro ráno vezme, dělá na něj: hou, hu! vstaňte, holky, vyhánějte krávy, voly k houfu!“
Erben 4/074 | Což pak mne má ženo (17%)
Což pak mne, má ženo, neznáš, neznáš? vždyť jsem já z Podmoklé bednář, bednář. Pobíjím na pivo 1) sudy, sudy, znají mne šenkýři všudy, všudy. 1) Udělám já tobě víka, víka, budeš moct přikrejvat mlíka, mlíka.
Sušil 0257 | Měltě tatíček tři dcery (17%)
[: Měltě tatíček tři dcery, :] všecky na vydaj byly. 1) Jak najstarši vydaval, tři sta tolarů s ňu daval. Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Jak tu prostředni vydaval, dvě sta tolarů s ňu daval. Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Dy tu najmladši vydaval, hole stěny ji věnoval. 2) Buděš mě, dcero, živiti, jak něbudu mocť robiti. Budu, tatičku, toť budu, do vaši smrti, da-li Bůh. Něminulo sedym roků, šel tatiček v slabem kroku. A šel najprv k svěj Verušce, k svoji najstarši dcerušce. Buděš mne, dcero, chovati, ja už němožu dělati. Ona do komůrky vešla, stary provaz 3) odtaď něsla. Dyž němožetě dělati, 4) jditě se do lesa věšati. 5) Vzal hůlečku 6) a zaplakal: Čeho sem se ja dočakal! Vzal hůlečku, šel ze dveři, šel ke svej prostředni dceři. Buděš-li mne ty chovati, dy už němožu dělati? Ona do komůrky vešla, stary sotorek přiněsla. Dy němožetě dělati, jditě si chleba žebrati. Vzal hůlečku a zaplakal: Čeho sem se tež dočakal! A šel k tej najmladši dceři a vchazel v strachu do dveři. Buděš-li mne včil chovati, dy ja němožu dělati? A hneď do komůrky vešla, pěkny kolač mu doněsla. Tu matě, tatičku, jeztě, moje děti mně kolibte. Dcerko, dcerko moja mila, tebe sem najvěc bijaval, včil sem u tebe milosť dostal. Dobře stě to mně dělali, že stě mne z mladu bijali.
Sušil 0258 | Byl tatíček starý (17%)
[: Byl tatíček starý, :] [: měl tři pěkné dcery. :] Jak nejstarší vdával, tři sta jí věnoval. 1) Tu máš, dcerko milá, by si mě živila, jak nebudu chodit, nebudu moct robit. Jak prostřední vdával, dvě sta jí věnoval. Tu máš, dcerko milá, abys mě živila, když nebudu chodit, nebudu moct robit. Jak nejmladší vdával, sto peněz jí zadal. Tu máš, dcerko milá, abys mě živila, jak nebudu chodit, nebudu moct robit. Neminú tři léta, jde starý do světa. Jide tam s húlečkú, zhůru po chodníčku. Přišel k první dceři, sňal klobúk u dvéří. 2) Zdař Bůh, dcerko milá! Daj mi kúsek chleba. Já nemožu robit, musím chleba prosit. Do komůrky vešla, provaz mu přinesla. To máš, taťku starý, už můžeš na mary. Aby se oběsil, věc chleba neprosil. Jde starý s húlečkú, zhůru po chodníčku. 3) Přišel k druhé dceři, sňal klobúk u dvéří. Zdař Bůh, dcerko milá! Daj mi kúsek chleba. Do komůrky vešla, chleba mu přinesla. Tu máš, taťku starý, aby ses udlavil, věc chleba neprosil. 4) Jde starý s hůlečkú, zhůru po chodníčku. Přišel k třetí dceři, sňal klobúk u dvéří. Zdař Bůh, dcero milá! Daj mi kúsek chleba. Vítám vás, tatíčku, sivý holúbečku. Já vás budu chovat, vy mně děti hlídat. Sedněte, tatíčku, vařím polévečku. Já jí jest nebudu, hořem jest nemožu. Co je vám, tatíčku, sivý holúbečku? Jedna provaz dala, abych se oběsil a k ní věc nechodil. Druhá chleba dala, abych se udávil a k ní věc nechodil. Já na ně poběhnu, jim domlúvat budu. Než na ně doběhla, jedna zkameňala.
Bartoš 1901 / 1177 | Z Jasenky u Vsetína (16%)
Zahrajte ně, husľičky z javorovéj deščičky, že mosím domu jíti, nechce tu miłá byti. Počkaj, miłá, na straně, až muziga přestane, a já ti neco povím, a já ťa vyprovodím. A já bych tu ostała, já bych na ťa čekała; ty mosíš maširovat, já mosím děti chovat.
Bartoš 1901 / 0186 | Vycházalo slunko (16%)
Vycházalo slunko od Malých Stankovec, jale už nebude, zašlo za jalovec. Lásko, milá lásko, de ťa ludé berú, na stromech nerosteš v poli ťa nesejú? Dávno sem já mohla mladú ženú býti, keby ťa mé srdco prestalo lúbiti. Ale ťa mé srdco prestane lúbiti, až mi na cinteri prestanú trúbiti. Žal prestanú trúbit, na bubny bubnovat, teprú ťa mé srdco prestane milovat.
Sušil 1442 | Bude zima bude mráz (16%)
[: Bude zima, bude mráz, kam sa, vtáčku, kam schováš? :] Já sa schovám pod mezu, až přestane, vylezu.1) Bude zima, bude mráz, kam sa schovám neboráz! Pojedu já do Říma, neuškodí mně zima.
Galko 1/296 | Pri Prešporku verbujú (16%)
Pri Prešporku verbujú, tam som sa dal na vojnu; verbujú každodenne, dal som sa dobrovoľne. Pekný biely kabát mám, šablu k boku pripínam, pantalier povýšený, to je mé potešení. Odpadla mi šablička zo sivého koníčka; poď mi ju, milá, podať, už musím mašírovať. Keď mu šablu podala, žalostne zaplakala: Jaj, bodaj som ťa bola, jaj, nikdy nepoznala. Počkaj, milá, na strane, kým muzika prestane; tam ti ja niečo poviem, že ťa verne milujem. Kto ťa, Janík, kto ťa jal a na vojnu zverboval? Ej, moja dobrá vôľa, ej, tá ma zverbovala.
Černík 1908 / 051 | Milá dobrý dzeň (16%)
[: Milá, dobrý dzeň,.. už já preč idzem, :] milá, milá, mé srdénko, milá, milá, mé srdénko, [: už já přeč idzem :] [: Haj, haj, šohaju, už ťa volajú, :] že len tebja zajtrá večer, že len tebja zajtrá večer [: zabici majú :] [: Ach, nězabijú, něbojím sa já, :] mám šablenku ocelovú, podle bočka pripravenú, [: vysekám sa já :] [: Ach, něvysekáš, lebo ich je moc :] něbudzeš moct povedzeci, něbudzeš moct povedzeci, [: milá, dobrú noc! :]
Sušil 1897 | Syneček se u muziky točí že (13%)
Syneček se u muziky točí, že má černé oči, sklínku vína sobě nalívá: Napí se, šak se můžeš napit, máš hodnú galánku, pomože ti platit, hodnú, bílú, černookú, červenú, ja, červenú, ja, červenú.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu