Erben 6/005 | Když Prus do Čech mašíroval

16 words

Erben 6/005 | Když Prus do Čech mašíroval (100%)
Když Prus do Čech mašíroval, Prahu mu zavřeli; von nepřestal do ní házet, až mu vodevřeli.

Bartoš 1901 / 0075 | Joj joj joj sem chaso spěchajte (60%)
Joj, joj, joj, sem, chaso, spěchajte, pomoci hledajte ; našemu hejtmanu, neb má v čele ránu, a již zamodralú, joj, joj, joj ! Joj, joj, joj, čo ti porobili, náš Ondrášku milý, bodej jich Bůh trestal a nikdy neprestal, že tě tak obeslal joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde sú tvoje šaty, kde je řetěz zlatý, kde sú pasomany, husar premovaný, kabátec stříbrný, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde máš čižmy žluté, pri nich šňůry zlaté, kde trapce ohnivy, podkovy střibrny již ti víc nebrní, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde cedrová flinta, kde prekrásná pinta, kde čagan mistrný, kteréhos bol pilný náš Ondrášku milý, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvoja hlava, pekná, kadeřavá, kde je tvář překrásná, kde sú ústa jasná, plná zubů řásná ; joj, joj, joj. Joj, joj, joj, pysky jak koraly, ruce jako skály, oči k hledu jisté, nohy si mal bystré v utíkání jisté, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvá umělosť, kde síla a smělosť, srdnatosť takého hejtmana dryčného, světa veselého, joj, joj, joj Joj, joj, joj, s Bohem buď ty silný, náš Ondrášku milý, juž od tebe jedem, vidět ťa nebudem, až před Božím súdem, joj, joj, joj,

Sušil 0645 | Letěl holub do pole (30%)
Letěl holub do pole, [: by nazobal své vole. :]1) Dyj své vole nazobal, po jaborách posedal.2) Ohled se na dvě strany, do Čech a do Moravy. Uhlídl tam svou mjilou, pěknou, krásnou, spanilou. Ona byla v tanečku, v tom růžovým věnečku. Hraj, Marjánko, hraj dosti, uživej své mladosti. Aj se ke mně dostaneš, šak si hrati přestaneš. Zapovím ti ty tance, zvolenovský mládence. Co ty mně zapovídáš? Dyť ty mě ešče nemáš.3) A já si to dovedu, že si pro tě dojedu. Čtyrma koňma vranejma, jako zeman ze mlejna.4)

Bartoš 1901 / 0083 | U Veróne pod tém kopcem (30%)
U Veróne pod tém kopcem stojí tam Pijomont se svém vojskem. Pan Hradecké počal psáti z Uher do Čech, do Moravy. Jedna sestra bratra měla, do vojne ho posílala : »Běž, bratříčko, běž do vojny, pomáhé tam císařovi.« »Jeneráli z vojne jedó, bratříčka mně nedovezó?« A me sme ho nepropili, v karte, v kostke neprohráli. Bratr leží u Veróne, má hlavěnko na dvě strane, vrané kůň stojí u něho, hrabe nožkó, litoje ho.

Erben 6/008 | Počkej Brandeburku (30%)
Počkej, Brandeburku, mám já na tě kulku, abys nechodíval do Čech na cibulku!

Erben 5/309 | Husaři husaři (10%)
Husaři, husaři, pěkné koně máte: já s vámi pojedu, kterého mi dáte? Kterého jiného, než toho vraného? já si ho osedlám a sednu na něho. Já si ho osedlám bílými povlaky, abys mne poznala, až přijdu s vojáky. Já si ho osedlám červenou dykytou, abys mne poznala, až bude před bitvou. Já si ho osedlám zeleným brokátem, abys mne poznala, až pomašírujem. Až pomašírujem tři sta mil za Prahu: tam spatřím, má milá, tureckou armádu. Až pomašírujem tři sta mil za Vídeň: tam spatřím, má milá, celou Tureckou zem. Celou Tureckou zem, tu cizou krajinu: tam já ti, má milá, tam já ti zahynu.

Sušil 0319 | Na konec v tom prahu (9%)
Na konec v tom prahu zakopala tálu. Do kosně běžala, bílé groše brala. Zahrajte mně, hudci, za mé bílé groše, abych já užila panenskej rozkoše. Kačenka sa točí, krev sa za ňú značí, Kačenko divoká, pohleď do okenka. Jde pro ťa máti, jdú sestra i brati. Nejde pro mňa máti, ani sestra, brati. Než to idú kati, co mia majú sťati.

Sušil 0962 | U súsedův dvéře (9%)
U súsedův dvéře na vysokej veži; nechoď tam, synečku, už tam jiný běží. U súsedův dvéře na vysokém prahu, nechod tam, synečku, probijú ti hlavu. Ani neprobijú, ani neporaňá, jsú tam hezké dcery, a ty mia obráňá. A skočil do vody a chytil on lína, a on ho položil svej milej do klína. A ona ho pekla, v mléku obracala, pohledla na synka, žalostně plakala. Vyjal šátek z kapce, utíral jí líčko: Komu sa dostaneš, moja galanečko! Vyjal z kapce druhý, utíral jí obě: Komužby, komužby? Můj synečku, tobě.

Galko 1/423a | Šuhajko, bijú mňa, uajú mňa (9%)
Šuhajko, bijú mňa, bijú mňa, uajú mňa, [: že sem pohledaua :] v kostele na tebja. Mamičko, nebíte, nebíte, nebraňte; [: daua sem mu dary, :] vy o nich nevíte. Daua sem mu dary: ručníček červený, [: prstének stríbrný, :] aj vínek zelený. Daua sem mu dary, moju ruku pravú, [: než mjesíček vyšeu :] stoja s ním na prahu. Smutne slavík spíva v klece zatvorený, [: ked si on spomene :] na hájek zelený. Zdauo sa mi, zdauo, pominútej noci, [: že muj miuý ke mne :] došeu z uprímnosci. A ked ke mne došeu, suace mňa polúbiu; [: ja sem neho také :] pjekne privítaua. Potom sme si spouem sadli na uavičku; [: pytau si ode mňa :] zuatú kotúlečku. Pohlédna na neho, kotúlečku daua, [: kotúlečku daua, :] žalostne puakaua. Nepuač, moja miuá, nestaraj sa za mňa, [: zakád neučuješ :] novinu ode mňa. Novinu takovú, smutné odepsáni, [: potom možeš, miuá, :] puakat bez prestáni.

Erben 2/366 | Měla jsem milého švárného (9%)
Měla jsem milého švárného, nebylo mu v světě rovného; kamarádky moje mně ho záviděly, odloudily ho. Ten mne vždycky věrné miloval, že budeme svoji, sliboval; ale v krátkém čase láska zkazila se, on mne zanechal. Říkávala jsem ti důvěrně, abys neměl jiných mimo mě; ty jsi na to nedal, jiných sobě’s hledal, mně jsi dal kvinde. Vždyť já nemám srdce z kamenu, když jsi na tě, chlapče, zpomenu, jak lidé mluvili, když tebe viděli s ní stát na prahu.

Erben 2/018 | Na prahu stála (9%)
Na prahu stála, hezká se zdála, já jí dal hubičku, ona se smála. Jak s prahu sešla, tuze se lekla, že musím na vojnu, smutně mi řekla. Na vojnu půjdu, bojovat budu: bude-li pán Bůh chtít, přece tvůj budu.