Bartoš 1901 / 0888 | Střevíčky na špaľíčky

14 words

Bartoš 1901 / 0888 | Střevíčky na špaľíčky (100%)
Střevíčky na špaľíčky, Hanička do nich těžká, pentľičky jí zebraľi, už mosí do čepečka.

Bartoš 1901 / 0873 | Nevěsto co děláš? (52%)
[: Nevěsto co děláš? červený pantle máš; :] pantličke ti vezmó, čepeček ti dajó, hani se nenadáš. [: A já se nebojím čepečka bílýho, :] dež be mně ho dali, věneček mně vzali, dež jen vím pro keho.

Sušil 1021 | V Ratibořu novy kram (23%)
V Ratibořu novy kram, co ti, dzěvče, kupić mám? Někupuj mi ořechů, nědzělaj mi posměchu. Kup mi radši střevice, půjdzěm spolem k muzice. Kup mi radši pentličky, co si svažem ručičky.

Erben 2/297 | Na Slíchovskejch lukách (21%)
Na Slíchovskejch lukách ztratila jsem dukát, a tam u vrbičky červené pentličky. Slíchovští mládenci! kde jste koně pásli? já ztratila pentle, kterej jste je našli? „My jsme jich nenašli, jen jsme je viděli: červené pentličky po vodě plynuly. Rybáři, rybáři! na lodě sedejte, červené pentličky po vodě hledejte. „Kdybychom zapřáhli tři sta vraných koní, červených pentliček více nedohoní. Kdybychom zapřáhli koní na tisíce, červených pentliček nedohoní více.“ Sedla na lodičku, zaplakala tuze, že už svých pentliček 1) dohonit nemůže. 1) Místo červených pentliček v písni této zastupuje také „zelenej víneček“.

Bartoš 1901 / 1175 | Z Javorníka (21%)
Zaplakały děvčátka u Skaľickéj brány, že ím jejich gaľánů na vojnu zebraľi. Nepłačte vy děvčátka, už je všecko darmo, už su vaši gaľáné za Dunajem dávno.

Erben 5/164 | Čí jsou to koníčky lysy (21%)
Čí jsou to koníčky lysy, lysy, co na nich pentličky visí, visí? koníčky jsou sedlákovo, pentličky jsou pacholkovo.

Bartoš 1901 / 0030 | Co sa stało právě (21%)
[: Co sa stało právě v Hodonskéj hospodě; :] [: zabiľi tam stárka :] jak tancoval v koľe. [: Deset hodin bylo dyž v koľe tancoval :] [: o půł jedenásté :] dyž tú ranu dostal. [: Jak tú ranu dostał omdľeł, spadł na zem, :] [: jeho vlasní karamád :] probodł ho nožem. [: Chłapci ho zebraľi a domů ho nésľi, :] [: dyž už jeho ručičky :] aj nožičky skľesły. [: Otvírajte, mamko, otvírajte lésu *), :] [: vašého synáčka :] zabitého nesú. [: Hodonské děvčátka, ostávejte s Bohem; :] [: Na můj hrob nasaďte :] z rozmarínu koreň. [: Z rozmarínu koreň, bíłý karafiát, :] [: ja už vás nebudu, :] děvčátka, miłovat.

Bartoš 1901 / 1371 | Mamko moja zima mi je (21%)
Mamko moja, zima mi je, zebraľi ma na doľině. Zebraľi ma medzi hájky, kedz som pásła sivé vołky. Céra moja, co ti vzaľi? Mamko moja, šátek z hłavy. Céra moja, kerý hájný? Mamko moja, šuhaj švárný.

Bartoš 1901 / 0790 | A co se ti stalo (21%)
A co se ti stalo, má panenko bledá, že tobě matička drahých léků hledá. Co je mně, synečku, po tak drahém léku, když nesmím víc nosit pentličky v lelíku.

Sušil 1532 | Šil sem měl sem skrošničko nuvó (21%)
Šil sem, měl sem skrošničko nuvó, šil sem, měl sem vajiček plnó. Potkali mě husaři, vajička mně zebrali, nacpali mně sena, votavy.

Galko 1/216 | Tam hore, tam dolu, tam hore daleko (4%)
Tam hore, tam dolu, tam hore ďaleko lubili še dvoje ze serdca hluboko. Ta nesčasna matka tak jim zavidzela, Janička žltyvlas zamurovac dala. Mulare, mulare*), pytam vas preboha, spravcež’ mi okenko do mileho dvora. Ešce te mulare nedomurovali, už teho Janička na mare klasc mali. Slyšela Hanička pervše zvony zvonic: Puscež’ ma, mamičko, bo me hlava boli. Slyšela Hanička druhé zvony zvonic: Puscež ma, mamičko, bo me hlava boli. Slyšela Hanička trece zvony zvonic: Puscež ma, mamičko, bo me serdce boli. Ona ju puscila; na cinter bežala — a na Janičkovi vyrostla dulija.**) A na Janíčkovi vyrostla dulija, a na tej Haničke drobna rozmarija. A vy všecke ludze, ktere tu stojice, kejc se dvoje schodzi, pobrac še jim dajce. Ja nesčasna matka tak jim zavidzela, dve duše zmarnila, sama skamenela.