Bartoš 1901 / 0873 | Nevěsto co děláš?

34 words

Bartoš 1901 / 0873 | Nevěsto co děláš? (100%)
[: Nevěsto co děláš? červený pantle máš; :] pantličke ti vezmó, čepeček ti dajó, hani se nenadáš. [: A já se nebojím čepečka bílýho, :] dež be mně ho dali, věneček mně vzali, dež jen vím pro keho.

Bartoš 1901 / 0888 | Střevíčky na špaľíčky (30%)
Střevíčky na špaľíčky, Hanička do nich těžká, pentľičky jí zebraľi, už mosí do čepečka.

Sušil 1200 | A už je lóčka vesečená (20%)
[: A už je lóčka vesečená, :] [: už je Kačenka začepená. :] A kdož jo čepil? Všecí ledi, já se jo vezmo, mně se líbí.

Bartoš 1901 / 0715 | Podívé se milá na to sochó (20%)
Podívé se, milá, na to sochó březo, haž se rozzelená, tepró se ti vezmo. Já sem se dívala včerá, take dneska, že se nezelená zatrápená březka.

Sušil 1192 | Mý pantličke červený (15%)
Mý pantličke červený, kolovaný, bílý,1) [:kemu já jich zanechám :] po maličké chvíli? Kemu bech jich nechala leda kamarádce, ona na mně spomene, dež půde k mozice.2)

Sušil 1193 | Už sem te pantličke zedrala (15%)
Už sem te pantličke zedrala, co mně má maměnka jednala.1) [: Ešče jedne zederu, :] potom vod maměnke pojedu.2)

Bartoš 1901 / 0855 | Juž sem te pantličke zedrala (15%)
Juž sem te pantličke zedrala, co mně má matička zjednala, aj ješče jedne zedero, než vod mé maměnke pojedo.

Bartoš 1901 / 0733 | V neděľu ráno (10%)
[: V neděľu ráno, :] drobné dýšč padá, proč pak moja miłá, proč moja jediná do mňa negadá.* Vyšła děvčina, vyšła jediná, jako z růže květ, ej, stáła, stáła, pro mě zapłakała, změnił se jí svět. Čeho ty płačeš, čeho žełuješ, děvčino moja? Proč pak nemám płakať, proč nemám naříkať něbudem tvoja. Budeš, ty miłá, budeš jediná, budeš, dá-ľi Bůh; ľidé mi tě raďó i rodiče dajó, nech nás sódí Bůh. Ty pudeš horó, ty pudeš horó, a já doľino; ty zakvitneš růžó, ty zakvitneš růžó, a já maľino. Ty pudeš horó, ty pudeš horó, a já hostincem; ty zůstaneš pannó, ty zůstaneš pannó, a já młádencem. Ty budeš pannó, ty budeš pannó, v tom veľkým dvoře; a já budu knězem, a já budu knězem, v novým kłášteře. Až my pomřeme, až my pomřeme, zkážem sám sobě, zlatéma ľiterama, zlatéma ľiterama, vyryť na hrobě. A hdo tam pude, a hdo tam pojede, přečte sám sobě, co pak za kochaně, co za miłovaně, ľeží v tem hrobě.

Bartoš 1901 / 1018 | Pásło děvče pásło koně (10%)
Pásło děvče, pásło koně, nedaľeko u Dunaje; přijeľi k ní dvá huľáni, zajaľi jí koně vraný. Dyž zajaľi, nech si majó, šak oni jich rádi dajó, vem si, děvče, dva toľare, a vypłať ty vraný koně.

Bartoš 1901 / 1161b | Z Moštěnice (10%)
[: Hory, doly, černé ľes, :] [: neviděł sem svý panenky ešče dnes. :] [: Kdo ste viděł, povězte, ;] [: mý srdečko zarmócený potěšte. :] [: Já sem viděł, nepovím, :] [: trhała tam na zahradě rozmarýn. :] [: Utrhła tam růže :] [: a dała ich synečkovi do łože. :] [: Mu se bude ľibě spať, :] [: on jí přinde zítra ráno děkovať. :] [: Děkuju ti, děkuju, :] [: svůj kłobóček premovaný smekuju. :] [: Nesmeké ho přede mnó, :] [: šak tě zitra naši páni odvedó. :] [: Odvedó tě do Prahy, :] [: tam ti dajó bíłé kábát a šabľi. :] [: Bíłé kabát, šedé płášč, :] [: škoda je tě, můj synečku, nastokráť. :]

Sušil 2043 | Za našó vsó jahode só (10%)
Za našó vsó jahode só, trhala je má panenka, husaři s ňó. Za našéma stojí mája, tancovala má panenka s husarama. Husaři só hodní chlapi, voni dajó za hoběnko štere zlatý. Štere zlatý, ješče více, naší chlapci ti dávajó dva tisíce. Dva tisíce, to je přemoc; měla bes te, má panenko, štere sta dost.