Kolberg 02 / K0129

3 words

Sušil 0177 | Co to milá za lásku (100%)
[: Co to, milá, za lásku máš? :] Dyž k vám přijdu, ty sa hněváš. Co bych já sa nehněvala? Obudils mia, jak sem spala. Možeš, milá, tepruv spáti, až já budu bojovati. Dyž tu budeš, budu aj já, budem bojovat obá dvá. 1) Malého my koňa máme, jak na něho posedáme? Ty si sedneš na koníčka a já půjdu podle bočka. 2) Dyž dojeli prostřed mořa: Slezaj, milá, dolů s koňa. Co sem ti já provinila, abych moře přeplavila? 3) Budu vědět povídati, jak je s milým bojovati. 4)

Galko 1/172 | Máča dievča konope (84%)
[: Máča dievča konope :] v zelenej úboči, [: šuhaj sa mu prizerá, :] že má čierne oči. [: Keby čierne očičky :] v kráme predávali, [: veru by jich dievčatá :] chlapcom kupovali. [: I ja by jich kúpila :] môjmu frajerovi, [: aby sa mu černeli :] ako havranovi. [: Ale čierne očičky :] v krámoch nepredajú, [: lebo jich tie kramárky :] samy rady majú. [: Ešte by mu kúpila :] čižmy s ostrohámi, [: ej, aby k nám chodieval :] sedem razov v týždni.

Galko 1/052 | Zaspievaj, slávičku, v zelenom (84%)
Zaspievaj, slávičku, [: v zelenom hájičku, :] a ja si zaspievam k milej po chodníčku. Dobre tebe, milá, [: na perinách ležať, :] ale mne je ťažko cez tie vŕšky bežať. Stúpaj, koník, stúpaj, [: stúpaj pomalíčky, :] žeby sme dnes došli k tej mojej Aničky. Veselo, koníček, [: veselo aj skokom, :] dones ma skoro k nej, dám ti obrok potom. Veselo, koníček, [: už sme na pol ceste, :] dones ma skoro k nej, prisypem ti ešte. Cesta, milá cesta, [: či ťa skoro prejdem, :] frajerečka moja, či ťa zdravú nájdem? Zdravú ju ty najdeš, [: neverí ťa dočkať, :] zažiadalo sa jej tvoje líčka bozkať.

Galko 1/296 | Pri Prešporku verbujú (84%)
Pri Prešporku verbujú, tam som sa dal na vojnu; verbujú každodenne, dal som sa dobrovoľne. Pekný biely kabát mám, šablu k boku pripínam, pantalier povýšený, to je mé potešení. Odpadla mi šablička zo sivého koníčka; poď mi ju, milá, podať, už musím mašírovať. Keď mu šablu podala, žalostne zaplakala: Jaj, bodaj som ťa bola, jaj, nikdy nepoznala. Počkaj, milá, na strane, kým muzika prestane; tam ti ja niečo poviem, že ťa verne milujem. Kto ťa, Janík, kto ťa jal a na vojnu zverboval? Ej, moja dobrá vôľa, ej, tá ma zverbovala.

Bartoš 1901 / 0606 | Pred naší je pěkný stromek zeľený (84%)
Pred naší je pěkný stromek zeľený, do k nám íde každý s něho odłomí, aj ty moja nájmilejší taká si, zakáď chłapci neužijú tvéj krásy. Ani som já nevěděła, co je zľe, do si koho zamiłuje, nech vezme; kdo si koho zamiłuje, može vzat, chyma* by mu miłý Pámbů nechtěł dat. Moje miłé premiľené čerešně, šecky sa ně vysypały po cestě, kdo ty moje čerešéňky pozbírá, keď já nemám na Súchově frajíra?

Sušil 2338 | Ej měla máti měla dceru (84%)
Ej, měla máti, měla dceru, ej, pěkným jménem Kateřinu. A tak si s ňú hore vedla, žádnému jí dat nechcela. Jak v nedělu ráno stala, na ulici umetala. Shodil jí Bůh cedulenku, zlatem psanú literenku. Že má v pondělí umříti, s tým světem sa rozlúčiti. Jak v pondělí ráno stala, s pléjači sa ubírala. Poďme, pletci, plet do pola, a já půjdu také s vama. Jak poledne docházelo, na slunečko pohledala. Běžte, pletci, poobědvat, a já půjdu dom umírat. Jak ke dveřám dochádzala, na mamičku zavolala. Má mamičko, otvírajte, šaty k svadbě vykládajte! Kordulenku damaškovú, co mám k svadbě přichystanú. Tu fěrtušku, tu s pantlama, co sem si ju šila sama. Ty rukávce, ty kmentové, co mám ke svadbě hotové. Ten damašek, ten zelený, co mám tepruv k svadbě nový. Ty čižmičky, ty telací, co sem jich měla dycky v tanci. Tu truhličku s modrú barvú, budú plakat chlapci za mnú. Tu truhličku, tu s pokrovem, budú plakat nad mým hrobem. Ej, s Bohem, s Bohem, má mamičko, s Bohem, s Bohem, má sestřičko! S Bohem, s Bohem, můj tatíčku, s Bohem, s Bohem, můj bratříčku, s Bohem, s Bohem, šohajíčku. S Bohem, s Bohem ostávajte a za mňa sa modlívajte. Ke krchovu docházela, na černú zem pohlédala. Ty černá zem neoraná, sedem roků nekopaná. Budeš zajtra překopaná a já v tobě pochovaná.

Galko 1/302 | Ešte sa len zorí (84%)
Ešte sa len zorí, už k hore, do hory štyri duše honia turecké potvory. Apko a mamička, dcéra a jej milý na jednu sa brezu pred Turci ukryli. Keď Turci dobehli, pod brezou zastali, prvému apkovi hlavičku zrúbali. Krev po breze tiekla, dcéra nič neriekla, od žiaľu veľkého srdce jej omdlelo. Potom jej tí Turci mať zamordovali, na sladkú mamičku slzy jej padali. A keď jej milého ukrutne stínali: Jaj, bože môj, skríkla, hory zaplakali. Zabili, zmárnili naposledy aj ju; podnes ju tam v parte chodievať vídajú.

Galko 1/303 | Pod javomíčkom spieva hrdlička (84%)
Pod javorníčkom spieva hrdlička; [: krm mi, Anička, krm mi koníčka. :] Čože mu dávaš? Seno aj oves. [: Povedz mi, milá, čos’ plakala dnes? :] A jach plakala své čierne oči, [: že mi nespali po devat nocí. :] Ešte by mohli po devat nespát, [: kedby ta mohli, šuhajko, dostat. :]

Sušil 0506 | Ej dívča dívča (84%)
[: Ej, dívča, dívča :] [:v černém damášku! :] Neprocházaj sa po mém salášku. Ten můj salášek velice drahý. Každá ovečka za dva tolary. Ej, dívča, dívča v černém domíně! Neprocházaj sa po rozmarýně. Ten rozmarýnek on pěkně voní; kdo po něm chodí, Pán Bůh ho skloní. Ej, dívča, dívča, sto ďáků v tobě! Zedral sem boty choďaci k tobě. A dybych věděl, že budeš moja, zedral bych boty třebas i troje. Ej, hora, hora, vysoká hora! Pověz, děvčico, budeš-li moja? Ej, budu, budu, ale to ne včil; počkaj, šohajku, až si podívčím.

Galko 1/047 | Zoťali brezu, už ju vezú (84%)
Zoťali brezu, [: už ju vezú; :] už na ňu chlapci [: nepolezú. :] (Už sa tá breza [: vyvalila, :] čo veľa chlapcov [: ochladila. :] Ej, ochladila, [: kým hor’ stála, :] kým ju sekera [: nezoťala. :] Už sa tá breza [: nezelená, :] už je i stade [: odvezená. :] Plakali chlapci [: i dievčatá, :] že je tá breza [: už zoťatá. :])

Sušil 0477 | Černá hora bíuý les (84%)
Černá hora, bíuý les, ej, černá hora, bíuý les, ej, kdo miuého viděu dnes? Kdo ho viděu, nech poví, nech mia huava nebolí. Kamarádka viděua, povědět mně nechceua. Kamarádko má miuá, nechaj ty ho a i já, nech sa šelma potúuá. Pomine ho túuání, pod okénkem stávání. Pomine ho aj tanec, nebude už muádenec.