Bartók III 1377a | Tancovali na hostinci financi

4 words

Sušil 0126 | (do kola tancujíce ji zpívají (100%)
(do kola tancujíce ji zpívají) Já na světě zarmócená, ode všech sem opuštěná, nemám v světě žádného, kromě Jána svatého. Nemám, kdo by orodoval, za mne k Bohu stížnost podal, proti utrhačům mým, bezbožným nešlechetným. Zlé huby se staví na mne, jazyky si brousí na mne, kterak by mě skazili, v hanbu mě přivodili. Ale toho nedovedó a v hanbu mě nepřivedó, svátý Jan mně spomůže, utrhače přemůže. O, zastaň mě, Jene svatý, zahub jazyk jedovatý, by se všickni poznali, na pokání se dali.

Erben 3/169 | Poslechněte lidi málo (100%)
Poslechněte lidi málo, co se je před lety dálo, kterak jedna svatba byla, moc diváků přivábila. Ženich ten byl z Chudé Třídy, a nevěsta z Ženské Bídy, prohlášeni jsou v Jekově a oddáni v Nebylově. Družba ten byl z Drbalova a mládenec z Vyhnanova, družka byla ze Strojetic a kuchařka od Odřetic. Piva, vína bylo dosti, každý pil po své libosti; a když po obědě bylo, všecko se to k tanci mělo. Na skřipky hrál od Šumavy, a na šalamaj z Vratislavi; a na trouby co troubili, od Mrázova kdesi byli. Ze Strakonic byl s dudama, od Trhanova s kobzama, s trumarínou od Dobřína a s kejdama z Kokořína. Frkoč foukal jeden z Lomu: divili se lidé tomu, kde jsou takovou čeládku shledali k tomuto sňatku. Bylo jest to hodování, přes příkopy tancování! Rozešli se po tom čase – nevím, kde se sejdou zase.

Bartoš 1901 / 0662 | Naša zahrádečka pľetená (100%)
Naša zahrádečka pľetená, v ní rozmarýn růža červená, a v ní rozmarýn, a já o něm vím, kdy sem ho seła. Dyž sem maryjánek střihała, chłapcom za kłobúčky dávała; enom jednomu, svému miłému, sem ho nedała. A mám-ľi já tady vartu stát? Já sa možu jít domu vyspat, a jak sa vyspím budu červená jako maľina. Ešče si naséju marjánku tým Těšovským chłapcom na památku. Chłapci, pojďte k nám, maryjánek mám, a já vám ho dám. On sa na mně tuze rozhněváł, v hospodě ně vínka nezavdáł, vínka nezavdáł, do tanca nezváł, tak ně uděłáł. Už sem zapoměła na otce, také zapomenu na chłapce, na tě můj miłý, můj roztomiłý, na tě do konce. Už sem zapoměła na matku, zapomenu aj na zahrádku, v kerém sem stáła, kvítí trhała, chłapcom dávała. Už sem zapoměła na bratra, také zapomenu na vráta, v kerých sem stáła, si namłúvała, do bíłého dňa. Ešče tě, synečku, přistrójím, a potom já tobě vypovím, včiľ ti to povím: o tě nestójím, o tě nestójím.

Bartoš 1901 / 0864 | Posłyš muziko maličko (100%)
Posłyš, muziko, maličko, až já promłúvím słovíčko, słovíčko jedno ľebo dvě, šak to na dłúze nebude. Tato paní nevěsta vám zkazuje, že vám za ten groš ľebo dva děkuje. Bude-ľi něco více, bude paní nevěstě na střevíce. Ty střevíce budú z ježovéj kože, pichľavým k noze. Paní nevěsta bude s pánem ženichem v nich tancovati, až ich bude po kusech odľetovati. Hrky, hrky, měďáky, proměňte se v dukáty. A ty paní nevěsto drž kľín, ať je do roka céra ľebo syn. Veseľe, muziko, veseľe.

Bartoš 1901 / 0934 | Dycky sem říkała (100%)
Dycky sem říkała, stávaja, ľéhaja, abych si dostala švárného šohaja. Co by ňa nebíjáł, gořałky nepíjáł, tabáčku nefajčíł, s druhýma netančíl. A on ňa bijává, gořałku pijává, aj tabáček fajčí, aj s druhýma tančí.

Bartoš 1901 / 1076a | Pod šabľe pod šabľe (100%)
Pod šabľe, pod šabľe i pod obušky; my šecko bereme, aj płané hrušky. Tuto nám nedaľi, tuto nám dajú, komára zabiľi, słaninu majú. V jednéj díri netopýri a v druhéj sú chrústi, počúvajte, miľí páni, jak to bude hústi. Teče voda z vinohrada do doľního konca, staré boty do roboty a nové do tanca. Toto bude na konopě, toto bude na ľen, toto bude na kapustu, toto bude na chren.

Bartoš 1901 / 1076b | Pod šabľe pod šabľe i (100%)
[: Pod šabľe, pod šabľe, i pod obušky, my šecko bereme, aj płané hrušky. :] [: V jednéj díri netopýri a v druhéj sú chrústi, počúvajte, miľí páni,jak to bude hústi. :] [: Tudy nám nedaľi, tudy nám dajú, komára zabiľi, słaninu majú. :] [: Teče voda z vinohrada do doľního konca, staré boty do roboty a nové do tanca. :] [: Toto bude na konopě, toto bude na ľen, toto bude na kapustu, toto bude na chren. :]

Bartoš 1901 / 1164 | Ze St Břeclavy (100%)
Na tú svatú Kateřinu v neděľu verbovaľi třech młádenců na vojnu; všeci ľudé ľutovaľi, že na vojnu verbovali v neděłu. Dybych já měł, moja miłá, sto złatých, šeł bych si já před muziku zapłatit. Muzika by pěkně hráła, má miłá by tancovala, a já s ňú.

Bartoš 1901 / 1268b | Kačo Kačo sedlářuva (100%)
Kačo, Kačo sedlářuva, máš-le, máš-le hose duma? hose só na vodě, Kača je v hospodě, tančí, tančí s hosarama haž do bílýho rána.

Sušil 0055 | V nedzěličku za rana (100%)
V nedzěličku za rana vyšla panna kochana. A přijechol do ni pon, z pjekla rodem jeden som. Ščesti, Bože, dzěvečko, troje dziotek macičko.1) Vitaj, že ty, můj paně, z pjekla poslan sataně. Po čem žes mě poznala, žes mě tak jmenovala? Po kuničku po brunym, po šedelku červenym. Po šatečce hedbavne, po šabličce opravne. Šedej, dzěvče, na můj kůň, podjedzěme před můj dům. Tři dni, tři noci jeli po trni, po chavucnym, po kameni horucnym. Přijechali před pjeklo: Otvirej, brače, čeplo. Posadil ju na stolce, dal ji vina ze škopce. Pi že, pani, pi vino, něpilaš jakeš živo. Pilacěch ja s panama, ně s takymi durňama. Tak s ňum tam tancovali, ež ji kosci rupěly. Vezdřela tam pod věka, uzdřela tam člověka. Jdzi, člověče, jdzi domů a něprov tam nikomu, jen otci a matce. Že jich majum ješče dvě, něch jich kořum lepši jak mně. Něch do kostela chodzjum, chlapců za sum 2) něvodzjum.

Sušil 1494 | V našem dvoře kvitnou růže (100%)
V našem dvoře kvitnou růže, ja jich trhač něbudu, milovalach dvu mladencův, milovač jich něbudu. Dy něbuděš, to něbuděš, ja se prosič něbudu, jak tu přijdu susedovi, namluvač se jich budu. Už tu přišli, už tu stoju, nas do taňca něberu, to su šelmy, ci pacholci, ješče se z nas vysměju. Žaden nějest taky šelma, jak susedův pacholek, ma na vescě z střibra bortu, na klobučku faborek. Nězahlidaj na tu bortu, ani na ten faborek, vezřičiž mu do maštalně, jaky tam ma pořundek.