Sušil 1494 | V našem dvoře kvitnou růže

83 words

Sušil 1494 | V našem dvoře kvitnou růže (100%)
V našem dvoře kvitnou růže, ja jich trhač něbudu, milovalach dvu mladencův, milovač jich něbudu. Dy něbuděš, to něbuděš, ja se prosič něbudu, jak tu přijdu susedovi, namluvač se jich budu. Už tu přišli, už tu stoju, nas do taňca něberu, to su šelmy, ci pacholci, ješče se z nas vysměju. Žaden nějest taky šelma, jak susedův pacholek, ma na vescě z střibra bortu, na klobučku faborek. Nězahlidaj na tu bortu, ani na ten faborek, vezřičiž mu do maštalně, jaky tam ma pořundek.

Galko 1/081 | Neplač ty, Mariška (43%)
Neplač ty, Mariška, nekaz si očičky, už sa ti periny u druhej mamičky. U mojej mamičky pečené rybičky, a u tvojej, milý, krvavé slzičky. U mojej mamičky voždy chlieb na stole, a u tvojej, milý, nejest ho v komore.

Sušil 2073 | Stupavčí chlapci (24%)
Stupavčí chlapci, to sú hodní chlapci, jenom to jim škodí, že sú vysměváci. Oni se vysmějú z chudobných děvčátek, a sami nemajú košulí na svátek. Košulí na svátek, na všední den botů, oni se vysmějú, jeda na robotu. Hore, chlapci, hore, děvčata dolinú, stupavčí pacholci žebroty neminú. František Kohútků bude kapitánem, bude šit míšečky, seďa za špitálem. Janíček Vaverdů, ten jich bude nosit, Josef Mikulčáků bude do nich prosit. Martin Nedopilů veliký hrdina, nemohl zaplatit za půl másu vína. Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes.

Sušil 0614 | Dy sem ja šel přes (22%)
[: Dy sem ja šel přes ten hajek, :] [: zavoněl mi marijanek. :] Marianek najdrobnějši, buděš moja, najmilejši. Marijanek, drobne kviti, poď mne, mila, sprovoditi. Jak tě ja mam sprovoditi, dy už lide všadě sviti? Su tu lide nic dobreho, vysměju se z chudobneho.

Sušil 0546 | Chodníček bělavý (22%)
Chodníček bělavý mezi vinohrady; pověz mně, má milá, máme-li se rádi. »Copak si ty myslíš, že já tě mám ráda? Já se ti vysměju, stúpna ti za záda.« A co si ty myslíš, že já tě mět mosím? Takové panenky pod špalíčkem nosím.

Galko 1/277 | Ej, pred hostincom hudci hudú (18%)
Ej, pred hostincom hudci hudú, ej, pred hostincom tancujú; ej, čieže je to švárne dievča, ej, do tanca ho neberú. E, mám kabátik damaškový ej, a sukničku zelenú. Ej, čieže je to švárne dievča, ej, do tanca ho neberú.

Sušil 2227 | Koleda koleda Ščepáně (18%)
Koleda, koleda, Ščepáně, co to neseš ve žbáně? Nesu,1) nesu koledu, upadl sem na ledu, husičky se sběhly, koledu mně snědly.2) Já su malý koledníček, přišel sem k vám pro troníček: Troníček mně dejte a mně se nesmějte,3) šak já s vozem nejedu, suché řepy neberu, co mně dáte, to vezmu, třeba trochu kaše, šak je všecko vaše, třeba starou krávu, vezmu ju na káru, třeba zlatý tele, vezmu do kabele, třeba malý rohlíček, mám já pro něj pytlíček, třeba maló bělku, mám pro ni kabelku.

Sušil 0328 | Šla děvečka na vodičku (18%)
[: Šla děvečka na vodičku :] ež k bystremu Dunajičku. Jednu ručku vodu brala a druhu se podpirala. Ručka se ji pošinula a děvečka v Dunaj padla. Daj mi, Bože, daj synečka, co by pomoh' z Dunajička. Janiček tam koně pase, ten se beře po tym hlase. Chceš, děvečko, moja byti? Chcu tě z vody propustiti. Chcu, synečku, chcu tva byti, poď mi ty z vody pomocti. O, daj, Bože, daj slunečka, ať mi uschně ta děvečka. »O, daj, Bože, veliky můr, ať mi umře něliby můj.« Ně tak si mi slubovala, dys po Dunaju plyvala. »Slub něberu v Dunajičku, sluby beru v kosteličku, při tym velkym oltařičku.«

Bartoš 1901 / 0112d | Dunaju Dunaju za Dunajem Sáva (18%)
Dunaju, Dunaju, za Dunajem Sáva, [: zapłať mi, synečku, co sem s tebú spała. :] Já ti, miłá, dávám můj złatý prstýnek, [: abys měła dosti na zeľený vínek. :] A já to neberu, to je ešče máło, [: dosť ses nasužováł, mojí łásky darmo. :] Já ti, miłá, dávám štyry koně vrané, [: a k tomu dvě sedła pěkně maľované. :] A já to neberu, to je ešče máło [: dosť ses nasužováł, mojí łásky darmo. :] Já ti, miłá, dávám štyry sta toľarů, [: abys měła dosti na cełú výživu. :] A já to neberu, to je ešče máło [: dosť ses nasužováł, mojí łásky darmo. :] Já ti, miłá, dávám kravičku s teľátkem, [: abys měla dosti s tým małým děťátkem. :]

Erben 5/190 | Sloužil jsem u sedláka (7%)
Sloužil jsem u sedláka, sedlák je šelma ňáká: ráno časně vstane, běží do maštale, dá se hned do pacholka, že je velká řezanka. „Řezanka jako palec: pacholče, ty’s nedbalec!“ Pacholek vyskočí, kloboučkem zatočí: Řezanka jako kroupy, sedláče, ty jsi hloupý! Sedláče, vždyť nejsi pán: řezej si řezanku sám! já se budu dívat, jak ti bude lítat řezanka od stolice: já půjdu k své panence.

Sušil 0431 | Aj dubina dubina (6%)
Aj, dubina, dubina, pod dubinú březina, pod březinu miuá upuakaná byua. Co ti, miuá, co ti je, mé srdečko rozmiué! Snad ti máti uáua, či sa’s nevyspaua? A mně máti neuáua, a já sem sa vyspaua; ale želím svého vínka zeleného. Jiné panny tancujú pěkně jedna za druhu, a já nebožátko chovám pachouátko! Halaj, belaj, můj synu, máš mamičku malenu, tatíčka hodného, šelmu falešného.