Kolberg 06.2 / K0320
@3/4$bB {8'A*8''C*8''C*8''D*8'B*8'G}/*{8'A*8'A*8'G*8'G*8''C*8''C}/*{8'A*8''C*8''C*8''D*8'B*8'G}/*{8'A*8'A*8'G*8'G*8'F*8'F}/*{8'F*8'A*8'A*8'B*}4'G/*{8'G*8'E*}4'F*4-/*{8'A*8'B*8'A*8'B*}4'G/*{8'G*8'E*}4'F*4-/*
Text:
A na onej gorze
Page:
161
4 words
Podobné písně
Sušil 1672 | Na onej hoře (100%)
Na onej hoře stoja verbiře. Buch na okenečko, stavaj, galanečko, daj koňům vody. Kerak ja mam vstať, koňom vody dať. Je tam zimna rosa a ja sem včil bosa, budu ozabať. Vem ty cukličky na sve nožičky;1) jak mi Bůh pomůže, ja ti kupim nove pěkne střevičky. Byť bys ich kupil, chodiť něbudu. Mamka zakazala, bych v nich něchodila, že by mne bila. Mamky se něbůj, sedaj na můj kůň, pojedem v cizi kraje, tam su inši obyčeje, malovany dvůr.
Sušil 0723 | Néní lepši jak v nedělu (100%)
Néní lepši jak v nedělu, dy se spolem [: chlapci zejdú. :] Každý má své potěšení, moje leží v černej zemi. V černej zemi, neoranej, a motykú zakopanej. Potěšení moje švárné, kdy se s tebú srdce zejde! Ja, zejde se v onej době, dy mě hrobař vloží k tobě. Tož mé srdce k Bohu volá, aby přišla tá hodina. Bože, Bože můj, rozbože, daj mně brzo v zemi lože!
Bartoš 1901 / 0722 | Sedí vtáček na karłáce (0%)
Sedí vtáček na karłáce, povídała céra matce: Má mamičenko rozmiłá, co to ten vtáček povídá ? Má ceruško, vtáčku nevěř, na říčicu vody neměř, říčica vody nedrží, šohajek pravdy nepoví. Co zme sa my nachodiľi a społem nasedávaľi, ej už zme mohľi svoji byt, včiľ sa mosíme rozejít.
Bartoš 1901 / 0717 | Pod našíma okny ľipina (0%)
Pod našíma okny ľipina a na téj ľipině ľistina; trávy nažała, koňovi dała švárná děvčina. Koníček nechce žrat travěnky, že je od fałešnéj panenky; sedł na koňa a jéł do Brna mezi vojáky.
Bartoš 1901 / 0716 | Pohlédni děvečko (0%)
Pohlédni děvečko, na tu suchú jedlu, jak se ona rozvine, teprv já tě vezmu. Pohlédla jsem včera, pohlédnu ai dnes, ach, přenešťastná jedlo, proč se nerozvineš. A pohlédni, synku, na suchého topola, jak se on rozvine, teprv budu tvoja. Pohleděl jsem včera, pohlédnu ai dnes, přenešťastný topole, proč se nerozvineš.
Bartoš 1901 / 0714 | Nění nění v cełém světě (0%)
Nění, nění v cełém světě, v cełej stoľici, okrem jedno švárné diévča v našej uľici. Ono chodí na každý deň jako v něděľu, ono ľístok odpisuje svojmu miłému. A on jej zas odpisuje, každý druhý deň: Vydávaj sa, duša moja, já ťa něvezněm ! Něboj sa, má najmiľejší, šak ty buděš má, až kukačka jo vánocích trikráť zakuká. Už kukačka jo vánocích tri rázy kuká, jaj ! už ten mój najmiľejší na okno búchá. Otvor miłá, otvor dvera, otvor i bránu, už já prídem dneskaj večer k nahováráňú. Bar bych spała, bar něspała, hore něstaněm, srdco moje zatvrzełé, jako ten kameň.
Erben 4/028 | Trne na trne někomu (0%)
Trne na trne někomu do našeho domu, trne na truc někomu do našich vrat: žádnej nám nemůže za naše peníze, žádnej nám nemůže rozkazovat: my mužem pivo pít a hezky holky mít, žádnej nám nemůže zapovědít.
Bartoš 1901 / 0709 | Mosím na špacír híti (0%)
Mosím na špacír híti, dež mně měsíček svítí; přes hájíček stezka pěkná, má Nánynka na mně čeká, chce se mnó dnes mloviti. Chce se mnó dnes mloviti, chce se mnó dobře býti, chodijó tam kamarádi, voni vo mně povídají, chce mně to povědíti. Stópl sem pod stromek dál, chcel sem to veskómat sám; spatřil sem tam znémiléší, vona se prochází s jinším, to lásko sem veskómal. Veskómal sem ju levce, pronikla mně mé srdce, a debe tam verbuvale, pod husare, pod dragóne, šil bech k nim a dal bech se. Můj koníček, můj vrané, je pěkně vobsedlané, jak von se pode mnó točí mé Nánynce lejó z vočí ach slze bez přestání.
Erben 4/038 | Proč bychom veseli nebyli (0%)
Proč bychom veseli nebyli, když nám pán Bůh přeje? dává nám na světě pivíčko a po smrti nebe. Proč bychom veseli nebyli, když už smrt utekla? peklo je vodnicí zaseto: nepřijdem do pekla! Aneb: Proč bychom veseli nebyli, když už čert dávno scíp? peklo je pšenicí zaseto 1) a ďábel pryč ulít. 1) peklo je mrkví zaseto, budem se dobře mít!“
Bartoš 1901 / 0696 | A červená zeľená (0%)
A červená, zeľená, pentička modrá, och nebyła cérečka synečka hodna. A červená, zeľená, dołu jí visí, zpomeneš ty, zapłačeš cérečko dysi. Zapłačeš ty, zpomeneš na svoje zpívání, až ťa budú děti ptať: daj, mamo, snídaní! Zapłačeš ty, zpomeneš na svoje pěsničky, až ťa budú děti ptáť: daj, mamo, kašičky!
Bartoš 1901 / 0691 | Mračí sa mračí ze všech stran (0%)
Mračí sa, mračí ze všech stran, od Komárova do Těšan; staň, má miłá, vyprovoď ňa, maľučká chvíľečka je do dňa. A proč pak bych já stávała, svoje no ženky łámała; nech ťa také vyprovodí, s kerús był v hospodě do rána.
Na onej hoře stoja verbiře. Buch na okenečko, stavaj, galanečko, daj koňům vody. Kerak ja mam vstať, koňom vody dať. Je tam zimna rosa a ja sem včil bosa, budu ozabať. Vem ty cukličky na sve nožičky;1) jak mi Bůh pomůže, ja ti kupim nove pěkne střevičky. Byť bys ich kupil, chodiť něbudu. Mamka zakazala, bych v nich něchodila, že by mne bila. Mamky se něbůj, sedaj na můj kůň, pojedem v cizi kraje, tam su inši obyčeje, malovany dvůr.
Sušil 0723 | Néní lepši jak v nedělu (100%)
Néní lepši jak v nedělu, dy se spolem [: chlapci zejdú. :] Každý má své potěšení, moje leží v černej zemi. V černej zemi, neoranej, a motykú zakopanej. Potěšení moje švárné, kdy se s tebú srdce zejde! Ja, zejde se v onej době, dy mě hrobař vloží k tobě. Tož mé srdce k Bohu volá, aby přišla tá hodina. Bože, Bože můj, rozbože, daj mně brzo v zemi lože!
Bartoš 1901 / 0722 | Sedí vtáček na karłáce (0%)
Sedí vtáček na karłáce, povídała céra matce: Má mamičenko rozmiłá, co to ten vtáček povídá ? Má ceruško, vtáčku nevěř, na říčicu vody neměř, říčica vody nedrží, šohajek pravdy nepoví. Co zme sa my nachodiľi a społem nasedávaľi, ej už zme mohľi svoji byt, včiľ sa mosíme rozejít.
Bartoš 1901 / 0717 | Pod našíma okny ľipina (0%)
Pod našíma okny ľipina a na téj ľipině ľistina; trávy nažała, koňovi dała švárná děvčina. Koníček nechce žrat travěnky, že je od fałešnéj panenky; sedł na koňa a jéł do Brna mezi vojáky.
Bartoš 1901 / 0716 | Pohlédni děvečko (0%)
Pohlédni děvečko, na tu suchú jedlu, jak se ona rozvine, teprv já tě vezmu. Pohlédla jsem včera, pohlédnu ai dnes, ach, přenešťastná jedlo, proč se nerozvineš. A pohlédni, synku, na suchého topola, jak se on rozvine, teprv budu tvoja. Pohleděl jsem včera, pohlédnu ai dnes, přenešťastný topole, proč se nerozvineš.
Bartoš 1901 / 0714 | Nění nění v cełém světě (0%)
Nění, nění v cełém světě, v cełej stoľici, okrem jedno švárné diévča v našej uľici. Ono chodí na každý deň jako v něděľu, ono ľístok odpisuje svojmu miłému. A on jej zas odpisuje, každý druhý deň: Vydávaj sa, duša moja, já ťa něvezněm ! Něboj sa, má najmiľejší, šak ty buděš má, až kukačka jo vánocích trikráť zakuká. Už kukačka jo vánocích tri rázy kuká, jaj ! už ten mój najmiľejší na okno búchá. Otvor miłá, otvor dvera, otvor i bránu, už já prídem dneskaj večer k nahováráňú. Bar bych spała, bar něspała, hore něstaněm, srdco moje zatvrzełé, jako ten kameň.
Erben 4/028 | Trne na trne někomu (0%)
Trne na trne někomu do našeho domu, trne na truc někomu do našich vrat: žádnej nám nemůže za naše peníze, žádnej nám nemůže rozkazovat: my mužem pivo pít a hezky holky mít, žádnej nám nemůže zapovědít.
Bartoš 1901 / 0709 | Mosím na špacír híti (0%)
Mosím na špacír híti, dež mně měsíček svítí; přes hájíček stezka pěkná, má Nánynka na mně čeká, chce se mnó dnes mloviti. Chce se mnó dnes mloviti, chce se mnó dobře býti, chodijó tam kamarádi, voni vo mně povídají, chce mně to povědíti. Stópl sem pod stromek dál, chcel sem to veskómat sám; spatřil sem tam znémiléší, vona se prochází s jinším, to lásko sem veskómal. Veskómal sem ju levce, pronikla mně mé srdce, a debe tam verbuvale, pod husare, pod dragóne, šil bech k nim a dal bech se. Můj koníček, můj vrané, je pěkně vobsedlané, jak von se pode mnó točí mé Nánynce lejó z vočí ach slze bez přestání.
Erben 4/038 | Proč bychom veseli nebyli (0%)
Proč bychom veseli nebyli, když nám pán Bůh přeje? dává nám na světě pivíčko a po smrti nebe. Proč bychom veseli nebyli, když už smrt utekla? peklo je vodnicí zaseto: nepřijdem do pekla! Aneb: Proč bychom veseli nebyli, když už čert dávno scíp? peklo je pšenicí zaseto 1) a ďábel pryč ulít. 1) peklo je mrkví zaseto, budem se dobře mít!“
Bartoš 1901 / 0696 | A červená zeľená (0%)
A červená, zeľená, pentička modrá, och nebyła cérečka synečka hodna. A červená, zeľená, dołu jí visí, zpomeneš ty, zapłačeš cérečko dysi. Zapłačeš ty, zpomeneš na svoje zpívání, až ťa budú děti ptať: daj, mamo, snídaní! Zapłačeš ty, zpomeneš na svoje pěsničky, až ťa budú děti ptáť: daj, mamo, kašičky!
Bartoš 1901 / 0691 | Mračí sa mračí ze všech stran (0%)
Mračí sa, mračí ze všech stran, od Komárova do Těšan; staň, má miłá, vyprovoď ňa, maľučká chvíľečka je do dňa. A proč pak bych já stávała, svoje no ženky łámała; nech ťa také vyprovodí, s kerús był v hospodě do rána.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Kolberg 06.2 / K0320", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 25 Dub 2024), URL: http://folksong.eu/cs/song/10533