Erben 5/058 | Vstávej myslivečku!

38 words

Erben 5/058 | Vstávej myslivečku! (100%)
Vstávej, myslivečku! je den bílý, sedlák veze z lesa fůru dříví, fůru dříví, borovičku: vyjdi mu naproti na cestičku. Počkej, myslivečku! povím na tě, že prodáváš dříví na stojatě, na stojatě, na stojánce, a peníze nosíš své Marjánce.

Bartoš 1901 / 0879 | Nahrabaľi zme fůru sena (38%)
[: Nahrabaľi zme fůru sena, :] [: už je Hanička začepená. :] [: Nahrabaľi zme ešče větší, :] [: jak to Haničce pěkně svěčí. :] [: Toč sa, děvčino, toč sa kołem, :] [: ostávajte tu s pánem Bohem. :] [: Toč sa, děvčino, toč sa ešče, :] [: jak z tebe było hezké děvče. :]

Smutný 05/008 | Ide ťažký forman k nám ej (38%)
Ide ťažký forman k nám, ej, ťažkú furu vezie

Sušil 2333 | Už se my Maria od břehu (17%)
Už se my, Maria, od břehu bereme, pomož nám, Maria, ať nezahyneme. Maria, Maria, jméno tvé přeslavné, jméno přelíbezné matičky bolestné. Už jsme my, Maria, naprostřed Dunaja, roztáhni, matičko, svým pláščem nad náma. Už se my, Maria, zas k břehu bereme, pošli nám naproti svatého anděla.

Erben 2/092 (16%)
Za tím naším háječkem zraje pěkný žito: můj milej je daleko, je mi ho přec líto. Já mu pudu naproti, vemu pěkný šaty, dám mu hezkou hnbičku a srdéčko taky.

Sušil 1810 | Pošla děvečka do jezirečka (16%)
Pošla děvečka do jezirečka pro vodu studenú; utrhla sobě za kordulenku rezetku zelenú. Švárný šohajek na vraném koni jede naproti ní. Dej mně, děvečko, dej tu růžičku, ona pěkně voní.

Erben 2/085 (16%)
Koulelo se, koulelo červené jablíčko: komu ty se dostaneš, má zlatá holčičko? Koulely se, koulely dvě naproti sobě: komu bych se dostala, než, Jeníčku, tobě? Komu bych se dostala, než, můj milej, tobě: ty jsi hezkej, já taky, šikneme se k sobě.

Erben 2/017 | Už se Krumlovskej (16%)
Už se Krumlovskej zámeček bourá: že se můj milej za jinou toulá. Toulá se, toulá, řekli mi lidé – až se vytoulá, však von zas přídě! Můj milej jede vod Prahy domů: já pudu zejtra naproti němu. Ach jede, jede čtyřmi koníčky: vzadu má vrané, napřed šimlíčky.

Sušil 0602a | Dyby mně tak svítil (16%)
Dyby mně tak svítil, jak mně svítívával, dyž pěkný měsíček naproti bývával. Svítil mně měsíček z hory javorové, ale se zatemnil v síni šohajové. Svítil mi měsíček, hezký šohajíček, ale už nesvítí, zašel za kopeček.

Erben 5/014 | Naše máma vždycky říká (15%)
Naše máma vždycky říká: Neber sobě řemesníka, nemá čím dříví vozit, musíš je v nůši nosit. Sedlák má tři čtyry koně, zapřáhne a jede pro ně: ty budeš hospodyně z komory do kuchyně. A já přec sedláka nechci, nechť si vemu dřiví, kde chci: řemesník má peníze, on si je koupit může.

Sušil 0355 | Uliana krásná panna (15%)
Uliana, krásná panna, také-li by si mě vzala? 1) Ráda bych si tebe vzala, dybych pro bratříčka směla. Umoř bratra, vezmi si mě, budeš míti ščestí ze mně. Jak bych já ho umořila? Dyť sem se to neučila. 2) Di do lesa višňovýho, najdeš hada jedovýho. 3) Uvař mu ho v sladkým mlíce, on ti skoná po hodince. 4) Už bratříček z lesa jede, přeneščasný dříví veze. 5) Hned mu vrata otvírala a koničky odpříhala. Poď, bratřičku, poď k snídaní, máš rybičky přichystaný. 6) Co pak só to za rybičky? Žádná nemá své hlavičky. Hlavičky sem zutínala, sama sem jich posnídala. A dyž první kósek snědl, hnedka jako stěna zbledl. 7) Di, sestřičko, dones vína, už mně mé srdce zemdlívá. 8) Sestřička hned nemeškala, z luže vody mu nabrala. 9) Pi, bratřičku, šak je dobrý, z plnýho sudu nabraný. 10) Dé mně, sestro, dé peřinko, ať položím svó hlavěnko. Donesla mu tvrdé kameň: Spi, bratřičku, tade na něm. 11) Už sem bratra votrávila, tvé srdečko zaslóžila. Dones, milá, tvrdé kameň, já rozdělím srdce na něm. Bratřička sem votrávila, a tebe sem nedostala. 12) Bratřičkovi už zvonijó, Uliánku podpalujó. Bratříčkovi odzvonili, Uliánku podpálili.