Kolberg 06.2 / K0146

2 words

Sušil 2361 | Ta zvezda ta je izišla (100%)
Ta zvezda, ta je [: izišla :] [: z one strane črne gore.:] Ona nam sviti široko, široko ino visoko, v zvezdi stoji dite mlado, v rukah drži ta zlati križ. Na križu je napisano, da je to ditě pravi Bog.

Bartoš 1901 / 0124c | Štyry koně ve dvoře (100%)
Štyry koně ve dvoře, žádné něma neoře. Oře něma syneček, červené jak hřebíček. Zahnáł koně do poľe, zaorávať kókoľe. Jak tu kókoľ zaoráł, na svó miłó zavołáł. Poď, má miłá, poď ke mě, já ti povím, co je mě. Ja, boľí mě hłavěnka, pobiła mě maměnka. Pobiła mě pro tebe, nedajó mi chtěť tebe. Dyž mi tě chtěť nedajó, možeš chodíť za inó. Já za inó nepudu, radši se dám na vojnu. Na vojnu se nedávé, truc rodičom neděłé. Na vojnu se přece dám, truc rodičom uděłám. Dyž mu vłasy střihaľi, otec, matka płakaľi. Dyž mu šaty dávaľi, bratr, sestra plakaľi. Dyž mu koně sedłaľi, kamarádi płakaľi.

Bartoš 1901 / 0539 | Mý srdečko hořem hoří (100%)
Mý srdečko hořem hoří, neví ono, po čem tóží, tóží ono po synečku, po tom łahodným słovečku. Jak on mi jich pěkný dávał, dyž on s inó sedávávał, říkávał mi: Má děvečko, dé mi od sebe słovečko. Jak já ti mám słovo dati, dyž já nesmím tebe chtěti, ani otec ani máti nedajó mi tebe chtěti.

Smutný 48/255 | V tom klobúckém háji na samúčkém (1%)
V tom klobúckém háji na samúčkém kraji, zabil tam

Erben 2/082 | Šla má milá do háječka (1%)
Šla má milá do háječka, do zeleného, potkala tam mládenečka modrookého. „Myslivečku mládenečku! přijďte rej tra k nám, já mám doma bílej šátek, a já vám ho dám.“ Mysliveček mládeneček dvéře otvírá, a ta jeho nejmilejší oči utírá. „Neplač, neplač, má panenko! vždyť se k tobě znám: až se žitko zazelená, ruku tobě dám.“

Erben 2/078 | Kdo mně krmí koníčky (1%)
Kdo mně krmí koníčky, když jsem u svý holčičky? nechtěla mne domů pustit, že až zajdou hvězdičky. Hvězdičky se ztratily, já byl eště u milý: mý koníčky nekrmeny přenáramně řejhtaly. Mlčte, mlčte, koníčky! naseču vám travičky, abyste mi neřejhtaly, když jsem u svý holčičky. Žádnej neví jako já, jak je cesta v noci dlouhá; žádnej neví jako já, jak je cesta v noci zlá. Kdo mně krmí koníčky, když já nejsem v noci doma? kdo mně krmí koníčky, když jsem u svy holčičky? Kdo mně sklidí nádobí, když já v noci nejsem doma? kdo mně sklidí nádobí, když já jsem u svý milý? Vysoký jaloveček, vysoký jako já: kýž mi tě, má panenko, kýž mi tě pán Bůh dá! Proto jsem si kanafasku koupila, abych se ti, můj Jeníčku, líbila: na červenou, na zelenou, na bílou, abysi mně nechodíval za jinou. Šla má milá do háječka, do zeleného, potkala tam mládenečka modrookého. „Myslivečku mládenečku! přijďte rej tra k nám, já mám doma bílej šátek, a já vám ho dám.“ Mysliveček mládeneček dvéře otvírá, a ta jeho nejmilejší oči utírá. „Neplač, neplač, má panenko! vždyť se k tobě znám: až se žitko zazelená, ruku tobě dám.“ Před sousedy na potoce husy se perou: jdi, Jeníčku, vem flintičku, zabí některou. „Já ty husy nezabiju, já je dobře znám: jsou to husy paňmáminy, kam já chodívám. Kdybych já jí jednu zabil, hněvala by se; a kdybych tam potom přišel, vadila by se.“ Před sousedy na potoce husy se perou: Jdi, Jeníčku, vem flintičku,

Erben 2/013 | Už je malá chvilka do dne (1%)
Už je malá chvilka do dne: pojď, má milá, vyprovoď mne, vyprovoď mne přes hájíček, já ti tam dám pár hubiček.

Sušil 0890 | Šla Naninka na travičku (1%)
Šla Naninka na travičku do zeleného hájíčku, nadešel ju mládenec a žádal ju o věnec. »Než bych já ti věnec dala, ráděj bych se rúbat dala, pro věneček zelený z rozmarýnu pletený.« Šla Naninka z trávy domů, trefila se máti k tomu. »Kdes, Naninko, kdes byla, že ses tak porúbala?«1) »»Já jsem byla pro travičku a to v zeleném hájíčku, nadešel mně mládenec a žádal mne o věnec. Než bych já mu věnec dala, ráděj bych se sekat dala, ten věneček zelený, to je mé potěšení.««

Sušil 0886 | Šla děvečka do háječka (1%)
Šla děvečka do háječka, zablúdila v lesi. Potkala tam bednařička, co obruče nosí. Pověz ty mně, bednáříčku, kolej máš obručí? Pobiješ mně mé srdéčko, ať sa nerozpučí.

Sušil 2175 | Husa (1%)
Husa: A ty, pane sousede, vrať mně mého housete; bude-li chromati nebo hlavu lámati, kdo za to bude? Hospodář: Já za to nebudu. Proč do škody chodívalo, z koretečka jídávalo, ze střipečka píjávalo. Husa: Haj na oves.

Smutný 48/277 | Chodila po hájku trhala fialku co (1%)
Chodila po hájku, trhala fialku, co je po fialce