Kolberg 01 / K005ii
Podobné písně
Neščasný Strážnický zámek, kołem něho čérný ľes, [: ešče sa podívám, :] pojede-ľi miłý dnes. Jeden on si, jede, jede, na svém vraném koníčku, [: on sobě pripíná, :] na ľevý bok šabľičku. Jak to mati usłyšeła, hned na ułic vyběhła: Ach můj miłý synu, do ťa dał na vojnu, do je toho príčina. Dał ňa na tú vojnu, dał, dał, ten Strážnický miłosťpán, [: provazy ňa zvázał, :] ešče ke mně vartu dal. A tá varta u mňa stáła od večera do rána, [: a jak Pámbů dňa dał, :] hned ňa védľi do Brna. Jak ňa do Brna dovédľi, varta stójí u dveri. Otvírajte vráta, vezem vám ľegruta od Strážnického pána.
Sušil 1617 | Když sem já šel po chodníčku (100%)
Když sem já šel po chodníčku, bych navščivil svó děvečku,1) potkali mě vojáci, ptali se mě, odkuď jsi? Já su synek z Kojetína, jdu na hody do Jičína, jdu navščivit děvečku k potěšení srdečku.2) Vemte, drábi, vemte puta, odvedem ho za rekruta, odvedem ho na zámek, šak je hodný šohajek.3) Putečka mně nedáváte, ani ruky nesvážéte, déte mně radš koníčka, bude plakat Anička. Ach, jak bych neměla plakat, dyž slyším podkovy klapat a koníčka vranýho, šuhajíčka milýho.
Sušil 0052 | Na nedělu raničko (61%)
[: Na nedělu raničko :] [: vychodilo slunečko. :] Na tú horu vysokú, na tú lúku širokú. Na ty lúce nic není, edem kostel kamenný. V tom kostele zvonili, by se ludé schodili. Šla matička s cerami, dvě byly pod věncami. A tá třetí nebyla, z krchova se vrátila. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila! Jedno pérko dovíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhé pérko dovíjá, kněz hostiu pozdvíhá. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Pomož Pán Bůh, děvečko, komu viješ pérečko? Daj to Pán Bůh, mládenec, není péro, lež věnec. Dyby přišel mládenec, dala bych mu ten věnec. Dyby přišla osoba, dala bych já jí oba. Daj, děvečko, daj věnec, šak jsu hodný mládenec. Daj, děvečko, daj oba, šak jsu hodná osoba. Daj, děvečko, všecky tři, šak jsem herský jako ty. A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát.1) Matky se ty nic nebůj, víneček mi přece daruj. Stup, děvečko, na kamen a z kameňa na střemeň. Ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Tam’s jak živa nebyla, ani tvoja rodina. Vzal Kačenku na rohy a letěl s ňú přes hory. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli. Po trní a po boří, po ďábelském šáchoří.2) Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku. Zdvihni, milá, kazajku, ať se netkneš turánku. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno. Otevřte, tovaryši, vezu tělo i duši. Chystejte nám stolicu, dajte vína sklenicu, ať se panna napije a s nami tu spočine. Jedni s koňa snímali, druzí vínko chystali.8) Sedni, Kačo, na stolek, vypij vínka s pohárek. Co’s tělo co’s dělalo, že’s do pekla muselo? A to tělo hřešilo, věnečky ve mšu vilo. Ponejprv se napila, hned jí krása změnila, po druhé se napila, modrý plamen pustila. Po třetí se napila, plamenem se chytila.4) Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, měla’s na mšu chodívat.5) Proč, zvony, nezvoníte, a snad o mně nevíte? Zvony začaly zvonit: Nechtěla’s na mšu chodit. Dyby’s byla chodila, tož’s v pekle byt neměla. Dajte ju tam na lože, kde jsú břitvy a nože. A jeli tu formani, velmi biči praskali. O, formani, formani, esli ste vy z mej strany z Holomúca, z Opavy? Řekněte tam matce mé, dcerušky má ešče dvě, by je lepši trestala, než mě hřišnú chovala, do peklach se dostala. Do pekla horúcího, Nevyjdu nikdá z něho.6)
Bartoš 1901 / 0152 | Na potůčku bystré vodě (61%)
Na potůčku, bystré vodě, plače děvče své příhodě, dva ptáčkové ji těšili, neplač, děvče, jede milý. Jede, jede, i přijechal, spad s koníčka a zaplakal; jeho milá uslyšela, padla na zem a omdlela. Neplač, neplač, milá panno, neb již to jest všecko darmo, lepšíť tobě s ditětečkem, nežli mi jest s tvým věnečkem. Ty ditětečko vychováš a nebo ho do lidí dáš; já tvůj věnek nosit musím, který jsem vzal na svou duši. A když přijdu před soud božský, zemdlí ve mně všecky kosti, zemdlí žily pod koleny o tvůj věneček zelený.
Bartoš 1901 / 0309 | Přes vodu koníčky přes vodu (61%)
Přes vodu, koníčky, přes vodu, a to méj miľence do dvoru, je-ľi ona zdravá jako já, nech si potěšéňá nehľedá. [: A ona je zdravá jako ty :] [: má fertúšek złatem vyšitý.:] Do ti ho má miłá vyšívał, já dyž sem já doma nebývał? Vyšívali ně ho dvořané, na téj naší łúce zeľené. Měj ňa, můj synečku, měj ňa rád kúpíme si społu vinohrad, a ty budeš kopat a já žít, budeme sa społu dobře mít. Kúpím ti, má miłá, domeček, za ten tvůj zeľený víneček; ty budeš v domečku přebývat, a já budem k tobě chodívat.
Erben 5/356 | Já tu nebudu (61%)
Já tu nebudu, věru nebudu, nebudu tu sloužit: je tu má milá, holka rozmilá, bude po mně toužit. Já tu nebudu, věru nebudu tu cestičku šlapat: přijde má milá, holka rozmilá, bude pro mě plakat. S Bohem, má milá, holka rozmilá, na koníčka sedám: snad tebe více, mé milé srdce, nikdy neuhlídám. Zajedu kdesi v nory a lesy, do cizí krajiny: však tebe předci milovali chci, mé srdce jediný.
Bartoš 1901 / 0265 | Na jezérečku na tem kopečku (61%)
[: Na jezérečku, na tem kopečku stojijú tři růže; :] [: jedna červená, druhá zelená a ta třetí modrým kvete.:] [: Ide děvečka do jezérečka pro vodu studenú. :] [: Utrhla si tam za kordúlečku růžičku červenú. :] [:Jede syneček na vraném koni, on jede protiv ní. :] [: Dej mi, děvečko, dej mi růžičku, ta mi pěkně vóní.:] [: Jak mu ju dala, hned zaplakala, plakala, želela. :] [:Vrať mi, synečku, vrať mi růžičku, kerú sem já tobě dala.:]
Erben 5/366 | Když jsme na vrany (61%)
Když jsme na vrany koně sedali, tenkrát panenky pro nás plakaly. Panenky od nás, neplačte pro nás: Turka zaženem a přijedem zas.
Bartoš 1901 / 0173 | Ej cos porobil Paveĺenko Pavĺe (61%)
Ej cos porobil [: Paveĺenko, Pavĺe, :] ej ked ťa vezú [: zvázaného v uzĺe, :] Ej postreĺil sem [: na Myjavě koňa :] ej a už ňa ti [: Myjavjané hóňá :]
Bartoš 1901 / 0170 | V tem Mezřickém háji na pěkné (61%)
V tem Mezřickém háji na pěkné rovině, [: pase tam syneček štyry vrané koně. :] Pase on jich pase pěkně přistroja se, [: a gaľánka jeho novinu mu nese. :]
Bartoš 1901 / 0143b | V čirém poľi hruška stójí (61%)
V čirém poľi hruška stójí, vŕšek sa jí zeľeňá, pod ňú stójí moja miłá, je cełá upłakaná. Ja co płačeš a naríkáš pro svůj vínek zeľený, já pojedu do Triestu, kúpím ti pozłacený. A jak ty to možeš rovnat, złacený k zeľenému, tak jak ty sa možeš rovnat k młádenci poctivému? Prestaňte ně koňa sedłat, prestaňte ně trúbiti, já sa mosím na posľedy ze všema rozłučiti. Nájprv ze svojú mamičkú, kerá ňa vychovała, potom ze svú gaľánečkú, kerá ňa miłovała. Děkuju vám, má mamičko za vaše vychování, tobě moja gaľánečko, za tvoje miłování.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu