Kolberg 01 / K0130t

3 words

Erben 2/317 | U našeho jezera (100%)
U našeho jezera stojí lipka zelená, a na tej lipce, na tej zelenej tři ptáčkové zpívají. Nebyli to ptáčkové, jsou to kavalírové: oj raději se o jednu dívčici, kterej ji z nich dostane. Jeden praví: „Bude má;“ druhej praví: „Jak Bůh dá;“ a třetí praví: „Mé milé srdéčko! co že jsi ty tak smutná?“ Jak pak nemám smutná být? starého mi kážou vzít: rozžehlo se srdéčko moje, nemohu rozveselit. A v tej naší komoře je tam zelené lože: oj lože, lože pěkné zelené! kdo na tobě spát bude? Bude-li tam starý spát, bodejž rána nedočká; a bude-li mladý pěkné úrody, bodejž mu Bůh zdraví dá.

Černík 1908 / 152 | Idze Janosko (100%)
Idze Janoško pres hory, vedze Kačenku ve vozi A tak si ona zpievala dvanásc zbojníků zvolala. Na čo vás dvanásc idzece? Jeden hlavenku zetněce. Povedz, Kačenko, poved z ráz, keho, Kačenko, ráda máš. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po druhé, něch ci hlavenku odrúbem. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po trecí, něch ci hlavenka odlecí. Vytáhnul z pošve šabličku, zecal Kačence hlavičku. Něvešajce mňa na duby zjedli by mňa tam holubi. Les mňa zavesce na jedlu, hdze chodzí milá pre vodu. Keď ona vody nabere, se mňa vtáčata odženě. Ej, heša-heša, vtáčata, už je hlavenka načatá. Ej, heša-heša, z milého, jeho celečka bielého. Ej, heša heša, z ručiček, nosievali mi pierníček. Ej, heša-heša, z nožiček, šlapávaly k nám chodníček.

Bartoš 1901 / 0883 | A (100%)
a) Pojeď hoľečku, pojeď, kupečku, prodáme my ti tú jałúvečku. Tá jałúvečka nebude drahá, dá-ľi Bůh, na rok bude z ní kráva. b) Ode dveří poskakuje, štyry groše vytahuje. Štyry groše pěkné bíłé, mé srdečko roztomiłé. c) Aj toho my chceme, (nebo: Toho my chcem toho) co má čérnú hłavu a na ní kłobúček, vonicu voňavú. d) Aj toho my chceme v čepici, v čepici, co by sa zaľíbił děvčici, děvčici. e) Pojeď, kupečku z Brna, podražiła nám vľna; tá bíłá po patáku tá černá po dukátu.

Bartoš 1901 / 0003a | Na mšu svatú zvónijú (100%)
[: Na mšu svatú zvónijú, :] [: všecky panny na ňu idú. :] [: Krom jedna tá nešła, :] [: aj tá do zahrady šla. :] [: Tři rúže tam utrhła, :] [: tři věnce z nich uviła. :] [: Přišéł jest k ní młádenec :]: [: Daj ně, panenko, ten věnec. :] [: Daj ně, milá, oba dva, :] [: šak su já hodná osoba. :] [: Daj ně, milá, všecky tři, :] [: šak su já hodný jako ty. :] [: Já věnečka nesmím dat, :] [: počała by ně mati lát. :] [: Až ti bude mati łát, :] [: příjdi sa ke mně stěžovat. :] [: Stup si, miłá, na kameň, :] [: s toho kameňa na můj trmeň. :] [: A s tremeňa na koňa, :] [: pojedem społu do poľa. :] [: Jak do poľa přijeľi, :] [: hneď na vráta uderiľi. :] [: Otevřte, tovaryši, :] [: vezem vám těło i duši. :] [: Co to těło činiło? :] [: Na mše svaté nechodiło. :] [: Doneste jí łavicu :] [; a k tomu vína skľenicu. :] : [: Jak to vínko vypiła, :] [ hneď modrý płameň pustiła. :] [: Otevřte okénečko, :] [: nech si občerstvím srdečko. :] [: Proč zvony nezvóníte, :] [: snáď ani o mně nevíte? :] [: Nesmíme ti zvóniti, :] [: nechtěła’s na mše choditi. :]

Galko 1/466 | Ked som išiel z Prešova (100%)
Keď som išiel z Prešova, odpadla mi podkova, podkovička oceľová, čo mi dala v noci ohňa. (Keď som išiel z Ivanky, zlámali sa mi sánky, ej, sánočky javorové, pre mladuchu mú hotové Keď som už bol v Bystrici, ona leží v zimnici; keď sme mali ísť do chrámu, kopali už pre ňu jamu.)

Galko 1/185 | Milá, čo robíš v rose studenej (100%)
Milá, čo robíš v rose studenej? Vijem ti pierko, pierko, pierečko z ruže červenej. Z ruže červenej, aj z majeránu; prídiže, milý, milý, premilý ráno v nedeľu. Čo si neprišiel, keď som kázala; už som ja pierko, pierko, pierečko inému dala! Preč’ si ta dala, ja som nekázal; kýže ti Perun, Perunský Perun zuby ukázal?

Sušil 1802 | Oj masare masaríčku (100%)
Oj, masare, masaríčku, nenakládej na děvečku; co naložíš na děvečku, kup si za to jalovečku. Z jalovečky bude kráva a z panenky stará baba, z jalovečky bude masa, a z děvečky spadne krása.

Černík 1908 / 149 | Ani teho (100%)
Ani teho něbanujem, jako mi je lúto, že som já k vám chodzievával, to něvedzel nihdo. Len ten pekný mesjáček, ten sa na nás dzieval, čo som sa já se svú milú často ráz objímal. Ej, ten pekný mesjáček. ten je smlčenlivý, ten tu našu vernú lasku pred nikým nězjaví. Dobre sa maj, moja milá, tvé pekné pozrenie, že som já k vám chodzievával skoro na zblázněnie. Dobre sa maj, moja milá, tvé červené liečka, že som já k vám chodzievával z verného srdečka. Dobre sa maj, moja milá, tvoje bielé ruce, keré mňa objímávaly na zelenéj lúce.

Erben 3/056 | U oltáře klekla (100%)
U oltáře klekla, sobě rozjímala, když svému ženichu ruku podávala: nemůž‘ jinak býti, musím si ho vzíli, do své plné smrti musím jeho býti. Aj, vy muzikanti! hrajte mi vesele, dokud mám věneček ještě na svem čele: až já odtud pudu, což truchlivá budu! kterak já lu na vás smutná zapomenu! Má matička milá okolo mne chodí, ani to slovíčko ke mně nepromluví: má zlatá matičko! promluvte slovíčko; brzo mne ztratíte, jako strom jablíčko! Což tak, vy družičky! tiše tu sedíte a smutně očičky k té zemi klopíte? nejstarší družičko! promluvte slovíčko; brzo mne ztratíte co z klásku zrníčko! Už mně budou vínek, vlasy rozplítati, bílou pavučinku na hlavu dávali: nemůž‘ jinak býti, musím odejíti, do své plné smrti musím hlavu kryti!

Sušil 0902 | Ta naša lavečka (100%)
[: Ta naša lavečka, aj, už sa polámala, :] [: co sem se synečkem, :] [: aj, na ní sedávala. :] Byla to lavečka z dřeva olšového, byl ten můj syneček srdenka falešného. Ta naša lavečka na dvě sa rozdělila, že naše srdenka obě dvě rozlúčila. Ty naša lavečko, zrůstni sa mi ešče, starodávný galán, navrať sa mi ešče.

Galko 1/025 | Ľudia vravia, že som ja taký (100%)
Ľudia vravia, že som ja taký, že si ja preberám medzi dievčaty; a ja si vyberiem, ak mi pán boh dá, len také dievčatko, čo ma rado má. Švárne dievča perečko vije z červenej ružičky, bielej ľalije; a ja si ho poznám, i ono ma zná, azda mi perečko za klobúčik dá. Či by si mi vedel povedať, prečo ťa radšej mám, ako otca, mať? Ej, na to, dievčatko, odpovedi niet, lebo ťa radšej mám, ako celý svet. Moja mať ti mi to povedá, že mňa, šuhajíčko, za teba nedá; v tom mi nezabráni moja rodina, ani tá uhorská celá krajina.