Kolberg 01 / K0160t

4 words

Sušil 0333 | Pošla Kačenka ze mlýna (100%)
Pošla Kačenka ze mlýna, neslatě na rukách syna. Kole Dunaja chodila, do Dunaja ho hodila, jak by jeho máť nebyla. 1) Rybáři ryby lovili, krásné pachole chytili. Mne tu mamička vhodila, leda ve vínku chodila. A na ratúze zvonijú, panenky z města svádijú. 2) Všecky panenky do rady: Našli jsme dítě u vody. Všecky přišly ve věnečku, jenom Andulka v čepečku. Proč, Andulka, vínka nevzala? Lebo tě hlavěnka bolela? Hlavěnka mě nebolela, ale maměnka bránila. 3) Co pak's tam, dítě, robilo, dyž's po vodince brodilo? Jak pak ty, dítě, jak se máš? Kerú matičku svoju máš? Byla má máti bohatá, pošla do smrti za kata. 4) Vemte ju, kati, pod boky, hoďte ju v Dunaj hlyboký. Kati ju vzali pod boky, hodili v Dunaj hlyboky.

Sušil 0241 | Kdy sem ja šel uličku (100%)
Kdy sem ja šel uličku, malu něveličku, nadešel sem svu milu, ona šla z noclehu. Milý, mocny Bože. *) Dal sem ja ji slovečko: Dař Pan Bůh, dzěvečko! A ona se ulekla, slovečka neřekla. Nělekaj se, ma mila, ja na cě něpovim. Což bys na mne povědzěl, dyž na mne nic něviš? A kata ja tež něvim, dy sem byl nad vami, ach, nad vami, nad vami, sam Pan Bůh nad nami. Což’s, mila, udzělala pod lipku zelenu? Pachole’s porodzila, tam’s ho zakopala. Něpovidaj, můj mily, dam ci na košulu, dam ci na košulu, baj ci ju ušiju. Což mi je po košuli? Košula se zdere, košula se zdere na mem hřišnem cěle, pachole něstaně. Něpovidaj, můj mily, dam ci prsteněček, zlaty prsteněček, zelený věneček. Což mi je po prstenku, po zelenem vinku? Prsteněk se zlame. 1) A vinek uvadně, pachole něstaně. Jak už bylo ve středu, už Kačenku vedu, už Kačenku vedu k mistu popravnimu. Pomodli se, Janičku, jednu modlitbičku, jednu modlitbičku za jeji dušičku.

Bartoš 1901 / 0076 | Ten Trenčanský zámek (5%)
Ten Trenčanský zámek. stójí v smutném pľaci, ej, že sa ho mosá bát ty švárný młádenci. Ach, idze mamyčka, vede synka svého tam do toho zámku před pána veľkého. Ach, vytaj, mamička, dała's nám synáčka, synáčka myłého, dakujem za neho. Ty sa domu vrácíš synka nám tu necháš nepłač, nenaríkaj vác ho neuhľídáš. Jakož nemám płakat, já smutné stvorený, ved já už na svete nemám potěšený. Bodaj se złámaly ty Trenčanské mosty, ked mého synáčka maľi tudy vésty. Bodaj sa prepaľľi ty Trenčanský pány ked mého synáčka k asende vołaľi.

Galko 3/100 | V čirom poli studienečka (5%)
[: čirom poli studienečka, :] [: oplakávam šuhajíčka. :] [: Šuhaj, šuhaj čiernooký, :] [: oplakávam tvoje kroky. :] [: Tvoje kroky aj chodníčky :] [: okolo kyslej vodičky. :] [: Voda, voda, kyslá voda, :] [: že si kyslá, to je škoda. :] [: Lebo milý sladkú ľúbi, :] [: preto k nám vácej nechodí. :] [: Skusila som, to som istá, :] [: falešná je reč mládenská. :] [: Keť ti sladké slová dáva, :] [: môžeš vedet’, že ťa sklamá. :] [: Keť ti dáva tý najsladšie,:] [: to sa tý najfalešnejšie. :] [: Klamaj, klamaj, bodajs’ klamau, :] [: bodaj ti boh nepomáhau! :] [: Ani zdraví, ani šťastí, :] [: ani tvém stave malženství. :]

Galko 1/296 | Pri Prešporku verbujú (5%)
Pri Prešporku verbujú, tam som sa dal na vojnu; verbujú každodenne, dal som sa dobrovoľne. Pekný biely kabát mám, šablu k boku pripínam, pantalier povýšený, to je mé potešení. Odpadla mi šablička zo sivého koníčka; poď mi ju, milá, podať, už musím mašírovať. Keď mu šablu podala, žalostne zaplakala: Jaj, bodaj som ťa bola, jaj, nikdy nepoznala. Počkaj, milá, na strane, kým muzika prestane; tam ti ja niečo poviem, že ťa verne milujem. Kto ťa, Janík, kto ťa jal a na vojnu zverboval? Ej, moja dobrá vôľa, ej, tá ma zverbovala.

Bartoš 1901 / 0553 | Včéra před večerem (5%)
Včéra před večerem, ked sem vodu brała, šohajova mama na mňa zavołała. Podaj ně, ceruško, téj studenej vody; šak ten můj syneček dávno k tobě chodí. Vody sem podaľa, syna ně nedała, šohajova mati cigánkú ostała. Keby ně ho dała, týdeň bych í žała, ešče bych í za to mamičko říkała. Aľe ně ho nedá, že sem hrubě bľedá, šohajek červený, až ho barva mění. Šohajova mama, dycky na mňa repce, že ně kupovaľa po toraľi čepce. Po toraľi čepce, po złatém kaničky. To były kaničky od mojéj mamičky. Šohajova mati, veliká cigánka, bodaj í narostła na hłavě pohanka. Dal by ně to Pámbu, kebych í ju žała, ľehe*) by sem í ju s koreněm trhała. Šohajova mama, na mňa odkázała, abych na jejího syna nečekała. Chudobná děvečka v chudobě chovaná, ľepší, ľež bohatá, jak kráva rohatá. A já sem í dała takovú otázku: nech si ho uváže doma na retázku. Doma na retázku, na hedbavnú šňůrku, aby í nechodił za chudobnú dívkú.

Galko 3/007 | Už sa ten moj milý odebiera (5%)
Už sa ten moj milý odebiera, na okénko klope, na okénko klope, smutné volá: Otvor mi, Kačenko, potešenie, aspon na ostatné, aspon na ostatné rozlúčenie. Stala Kačka hore, otvorila: bodaj som ta, Janko, mé verné srdenko nepoznala. A ja som myslela sama sebe, že ja budem, Janko, sivá holubenko, žena tvoja. Na frašteckých lúčkach šibeničky, zalomila Kačka, Kačka, Katerinka svoje ručky. Čo sis’ ty, Kačenko, čos' myslela, ked si svoje ručky na tí šibeničky zalomila.

Bartoš 1901 / 0073 | Hrajte že mi hrajte (5%)
[: Hrajte že mi, hrajte, od konca do konca, :] a ty naša šenkérenko, poď s nama do tanca. [: Šenkérenko tłustá, tancuj s námi zhusta, :] bude tvoja komůrenka aj sýpečka pustá. [: Jura je na hůri, Jano je v komori :] a ty miľá šenkérenko, tancuj si po vůli. [: A ty svátý Fróľo, co sa teba týče ; :] zadžgaj *) že si věchťom ďúru, nech sa ti nesvíče.**) [: Ešče sú hen syry dva lebo aj štyry :] suknička je na klímenže ***) aj ta naša běndže. †) [: O pane hejtmane, kadže pojacháme? :] Už je všecko spakované za ráz pojacháme. [: Nechoďte horami, choďte ľipinami :] by hejtmanščí nepátraľi kadže sme jachaľi. [: Nejeďte horami, ľež jeďte dolami, :] a já sednem na łysého, pojedem za vámi. [: Šenkérenka známá, tancovala ráda ;:] už je její komůrenka aj sýpečka prázdná. [: Muzika dohráła, šenkérka zvołała ::] bodaj by vás čérti vzaľi že sem tancovala.

Sušil 2072 | Ti pavlovčí chlapci (5%)
Ti pavlovčí chlapci sú hodní šviháci, jenom jim to schází, že sú vysměváci. Ti se vysmívajú z chudobných děvčátek, a sami nemajú kabátů na svátek. Kabátů na svátek, ani do kostela, bodaj jich nechtěla šafářova dcera. Šafářova dcera, ona sobě vede, ona sobě myslí, že pro ňu král jede. A on pro ňu přijel hunkovský abdekr, čtyrech psů zapřáhl, pátý mu utekl.

Sušil 0702 | Nebudu já robit (5%)
Nebudu já robit jako sem robíval, co bych za svú milú frajery vodíval. Dy sem s jiným došel, toho zalúbila, ze mňa chudobného posměchy robila. Od ní sem odešel, slzy mně kapaly, po drobném kamení jamky vybíjaly. Přišel tatík domů: Šuhaju, co ti je? Utrkla mia kráva, ta kráva bezrohá. Nebyla to kráva, byla to panenka, bodaj neminula slaměného vínka. Slaměný minula, drnový dostala, bodaj sa jí hlava na prach rozsypala.

Galko 1/214 | Na Ostrej bubnujú (5%)
[: Na Ostrej bubnujú, na Trstiu šturmujú, :] pilianskych mládencov [: na vojnu verbujú. (volajú):] [: Piliansky pán richtár, čo si to dokázau, :] že si mladých chlapcov [: do vojny brať kázau? :] [: Ja som jim nekázau, kázali jim páni, :] že keď sú chudobní, [: nech idú do vojny. :] [: A keď ma povedú ta dolu dolinou: :] postojte, furmania, [: pred tou mojou milou. :] [: Keď oni tam prišli, von ju vyvolali; :] krvavie slzičky [: z očú jej padali. :] [: Ona mu podala zelený majránčok, :] žeby rozvoňalo [: celý táboríčok. :] [: On jej na to podau hodvabnú šatočku, :] žeby ju nosila [: pri svojom srdiečku. :] [: Ona mu podala bielu konvaliu, :] žeby rozvoňala [: celú kompaniu. :] [: Bodaj sa prepadnuu v Sobote radný dom, :] čo môjho milého [: majú ostrihať v ňom. :] [: Keď ma budú strihať, príď sa, milá, dívať, :] a keď ma obliekať, [: prídi ma nariekať. :] [: Bohdaj sa prepadli tie budínske mosty, :] čo môjho milého [: cez ne majú viesti. :] Zpiev. II, 159 Na horách. V 1. vyd. začína nápev notou g1.