Smutný 02/027 | Od Prešpurka cesta rovná strouhana

5 words

Smutný 02/027 | Od Prešpurka cesta rovná strouhana (100%)
Od Prešpurka cesta rovná, strouhana

Bartoš 1901 / 0916 | Jako je nebe vysoko (73%)
[: Jako je nebe vysoko, :] [: tak já mám k myłej daľeko. :] [: A já si tam pro ňu puojdem :] [: a já si ju dom dovedem. :] [: Vezem vám, manko, nevestu, :] [: płakała my cełú cestu. :] [: Izbu, pytvor zametała, :] [: sudzámy ju polievała. :] [: Nepolievaj ju sudzámy, :] [: máš studyenku za dverámy. :] [: Stante, manko, stante hone, :] [: už je šetko porobené. :] [: Už som krávy napojiła :] [: a svyne som opatriła. :] [: Idz my, fľandra, z domu mého, :] [: nejsi hodna syna mého. :] [: Puojdem, puojdem, co bych nejšła, :] [: k mej mamence rovná cesta. :] [: Rovná cesta, rovný chodnýk, :] [: rozłučme sa, mój myłovnýk. :] [: Ked zme išľi cez ty cesty, :] [: přišľi na vysoké mosty. :] [: Zhod ma, myłý, dołů z mosta, :] [: nech som neny ľudom sprostá. :] [: Jako ta já zhodým z mosta, :] [: ked si ty moja nevesta. :] [: Ked zme išľi cez ty ľesy: :] [: Pretni ma tu na dva kusy. :] [: Utni, Janko, strom zeľený, :] [: zakryj moju krv na zemy. :] [: Aby vtáci nezobaľi, :] [: švarný chłapci nepłakaľi. :] [: Aľe vtáci zobat budú, :] [: švarný chłapci płakat budú. :]

Černík 1908 / 069 | Preněščjasná cudzá máci (73%)
[: Preněščjasná, cudzá máci, :] [: némóžem jéj uhověci. :] [: Ani chodom, ani rečú, :] [: ani žjadnú marnú vecú. :] [: Cudzá máci ešče spala, :] [: a já som už poklúdzala. :] [:Staňce, mamko, staňce hore, :] [: už sú kravy podojené. :] [: Cudzá máci hore stala, :] [: do mamičky mi zalála. :] [: Táhni, flandra, z domu mého, :] [: není's hodna syna mého. :] [: Pójdzem, pójdzem, co bych něšla, :] [: k méj mamičce rovná cesta. :] [: Rovná cesta, rovný chodník, :] [: rozlučme sa, mój milovník. :] [: Keď sa my dva rozlúčíme, :] [: dve srdénka zarmúcíme. :] [: Dve srdénka, štvry oči, :] [: budú plakac ve dne, v noci. :] [: Čierné oči, čo plačece, :] [: šak vy moje něbudzece? :] [: Něbudzece, aj něsmíce, :] |! darmo vy na to myslíce. :]

Erben 2/241 | Vsadila jsem záhy dosti (73%)
Vsadila jsem záhy dosti, pěknou růži k svej libosti; ach, růžička opadává, můj milej mne zanechává. Zanechává a mne nechce, že já nemám na tisíce, na tisíce, ani na sta – zarostla k nám travou cesta. Měla jsem milého chlapce, což je po něm, když mne nechce? když k nám přijde, pořád sedí, ani slova nepromluví. Ožeň se, holečku, ožeň, vem si, která je ti roven: na poctivost jsem ti rovná, na bohatství není možná!

Sušil 1146 | Už mó miló dom z kostela (69%)
Už mó miló dom z kostela vedó! Pověz ty mně, má panenko, jsi-li žena má? Už jsu, už jsu, švarný šohajinku, ja, už jsu já všady rovná mezi ženama.

Sušil 0584 | Kdes má milá včera byla (69%)
[: Kdes, má milá, včera byla, :] že jsi ty doma nebyla? Byla jsem, milý, v kostele, modlila jsem sa za tebe, za tvoje srdce fortelné. Dycky’s chodil, dycky’s klamal, až mně můj víneček zvjadal. Prosila jsem ťa pro Boha, že já nejsem tobě rovna. Nemám otca, ani máti, nemám sa kom’ žalovati. Kdekoliv’s mia potkati měl, dycky’s vyminúti hleděl. Nevymíňaj, nevymineš, trestu Božího neujdeš. Ale ťa Bůh trestat bude, až při tom posledním súdě.

Sušil 0593 | Dybych ja byl malym ptačkem (69%)
Dybych ja byl malym ptačkem, letaval bych krajem lesem, letěl bych k svej milej, esli ešče žije. Žije, žije, můj synečku, seče v zahradě travičku, seče a vyžina, jak by smutna byla. Co se, mila, na mne hněvaš, že se mnu nic něrozmluvaš? Či je ti co ně v nos, či tva nerozumnosť? Ja se na tebe něhněvam, ale k tobě chuti němam, že ti vaši laju, chceť ti mne nědaju. Ja jsem děvečka chudobna, ja něni sem tobě rovna, ober sobě radši, ktera je bohatši.

Sušil 0875 | Aj synečku synečku (69%)
Aj, synečku, synečku, máš pěkný černý voči, když se na tě zpomenu, srdce ve mně poskočí. Má tvářičky červený, voči jak fialenka, ani mu néni rovná v tech Medlanech panenka. Voči jak fialenka, tvářičky jak růžičky, nesmí on k nám chodívat, bránijó mu rodičí. Zbraňuje mu matička, zbraňuje mu tatíček, aby on k nám nechodil ten švárný šohajíček. Měli ste mu zbraňovat spíš, než k nám počal chodit, ale včil už nesmíte jeho srdečko ranit. Jeho srdce raněné je tvrdé jako kameň, moje upřímný slova, ty mu ležijó na něm.

Sušil 1145 | Už mó miló do kostela vedó (69%)
Už mó miló do kostela vedó, pověz ty mně, má panenko, jsi-li žena má? Nejsu, nejsu, švarný šohajíčku! Ješče su já všady rovná mezi panama.

Bartoš 1901 / 0556 | Měla sem já synečka (69%)
Měla sem já synečka, měl oči jak filajenka, nebyla mu ve světě žádná rovná panenka. Oči jak filajenka, tvářičky jak růžičky, on k nám nesmí chodívat, zbraňujó mu rodiči. Zbraňujó mu maměnka, zbraňujó mu tatíček, on k nám nesmí chodívat, ten švarný šohajíček. Měli ste zabraňovat spíš než k nám začal chodit, a včil mu nezbraňujte, mé srdečko nermuťte.

Sušil 0457 | Bohoticí mládenci takovi só (69%)
Bohoticí mládenci takovi só, chudobnýho děvčete si nevšímnó. Po bohatéch vočma točí: Chudobná děvčico, jdi mně z vočí. Už sem se já, synečku, dověděla, co na mě tvoja máti namluvila; za nevěstu že mě nechce, že sem já pro tebe špatný děvče. Vožeň se ty, synečku, s Pánem Bohem, a já tobě na statku nésu roveň; na poctivosť su ti rovná, na péchu, na statek néni možná.