Smutný 02/080 | Indá pěkné časy bývaly keďzme
5 words
Podobné písně
Smutný 02/080 | Indá pěkné časy bývaly keďzme (100%)
Indá pěkné časy bývaly keďzme
Sušil 1372 | Indá panny byly pěkně si (87%)
[: Indá panny byly, pěkně si chodily, :] měly vlásky učesané, pantličkama upletané, tak ony chodily. Včilek nerozezná panenky od ženy, ona nosí obalenku, to nepatří1) na panenku, to patří na ženy.2)
Černík 1908 / 157 | Indá panny boly (87%)
Indá panny boly, pekně sa nosily: pekně boly učesané, pantličami zaplecené a tak si chodzily. Včiléj něrozezná panenky od ženy: ona nosí grgulenku, čo něpatrí na panenku, leš vienek zelený.
Černík 1908 / 118 | Ženy (86%)
Ženy, ženy, poradzce mi, šak vy viece, jako je to se zlým mužom na tom svece, se zlým mužom zlé bývaní, ani mi to vyslovici možná nění. Indá som já bývávala prvňá v tanci a včilej už mosím sedzec na kraj peci, na kraj peci mosím sedzec, čo sa v kerém kúce dzeje, mosím vedzec.
Erben 6/002 | Okolo Lysý Lysý (14%)
Okolo Lysý, Lysý jsou pěkný lesy: Špork hrabě tam býval, po Labi jezdíval – kde jsou ty časy! Když on plul tudy, tudy, hrály mu dudy; všude po všem břehu stály v velkém sběhu lidí hromady. Na obě strany, strany měl svy poddaný: házel jim sedmíky, tak ctil on rolníky sobě oddany.
Bartoš 1901 / 1043 | Co ti sedláci vystát musejí (14%)
Co ti sedláci vystát musejí, že panské drva dělat musejí, rubají, sekají a ukládají. Když se v pondělí začne robota, tu sedlák neví, kdy je sobota, každý den, přes týden, trvá ta psota. Příjde neděle, burmistr křičí: hej, sedláče! plať kontrbucí! pošlu ti vojáka exekucí. Sedlák se krčí, hlava ho bolí, v kapci se macá, krejcara není, uprodá kus lúky, zas sena není. Selka naříká, ach, Bože milý! za časy nastaly, za časy nyní co to nastaly za časy nyní. Jaké jsem měla, pěkné rubáče, už jsem jich dala na pomývače, už nemám jiného, jen samé švance.
Černík 1908 / 281 | Sak to Bože (14%)
Šak to, Bože, časy bývaly, keď sme my dva spolu bývali, zasviecil mesjáček na náš dvór, šak to bolo pekné, Bože mój. Čo si taká smutná, Anička, ani si něturmuj srdečka, hdo ťa budze mac vzac, vezně ťa, keď kraj sveta pójdzeš, najdze ťa. Čje je hen to dzievča, ružička, to by bola moja ženička, ani by mi robic něsměla, len by mé srdénko cešila. Čje je hen to šohaj, jak růža, dal by mi ho Pámbo za muža, ani bych mu robic nědala, len bych ho pre krásu chovala.
Erben 2/808 | Nic nedbej jen se vdej (13%)
Nic nedbej, jen se vdej, dokud jsi mlaďoučká; jen se vdej, nic nedbej, dokuds mladá: až ti zvadnou růže,[41] nedostaneš muže; nic nedbej, jen se vdej, dokuds mladá! Nic nedbej, jen se vdej, obkuď jsi hezoučká; jen se vdej, nic nedbej, dokuds hezká: přijdou na tě časy, oblezou ti vlasy; nic nedbej, jen se vdej, dokuds hezká!
Sušil 1053 | Zahučaly hory (13%)
Zahučaly hory, zahuČaly lesy, kam ste sa poděly, [: moje mladé Časy! :] Moje mladé časy neužily krásy, moje mladé leta neužily světa. Mladost, moja mladosť, vyšlas mi na márnosť, vyšlas mi na márnosť pro moju nedbalosť. Mladost, moja mladost, jak sem ťa strávila! Jak bych byla kameň do vody vhodila! Ten kameň ve vodě přece sa obrátí, ale moja mladost nikdá sa nevrátí. Ach, Bože, můj Bože, co sa se mnú vodí, že mia každý člověk zdaleka uhodí! Rozlúčils mia, Bože, se šuhajem švárným, rozluč už mia taky s tímto světem márným.
Smutný 01/037 | Smutné časy nastávajú bude vojna (13%)
Smutné časy nastávajú, bude vojna
Erben 9/004 | Už nebudou víc ty časy (13%)
Už nebudou víc ty časy, které někdy bývaly; už se nebudem tak mívat, jak se naši mívali. Ten svět zlořečený, celý převrácený: nebývalo jindy lak všecko naopak. Kde jsi který z starých Čechů, pohleď trochu z hřbitova; zajisté bys nyní řekl: Umřu já radši znova! Tak se nyní plete v tom zmateném světě: vždyť to nebývalo tak všecko naopak. Rozum lidský na se béře, co unesti nemůže; nepřeměň dobrým loktem na svém těle té kůže. Jak se zdá, tak střelí, necht trefí, neb chybí; myslí, že je dobře tak, zatím naopak. Víry, lásky, upřímnosti ani jiskra nedoutná; za to nyní jen panuje faleš, hana pokoutná. Kdo s koho, ten toho, ne málo, radš mnoho; nebývalo jindy tak všecko naopak. Kde upřímnost staročeská, která někdy bývala? Pominula, zahynula s těma lidma starýma. Kde jindy upřímnost, nyní lež, podvodnost; jest to na tom světě tak všecko naopak. Na starého pána Boha mladí zapomínají, jako by už ani nebyl, mnozí nyní dělají: nepřijde do hlavy, že se smrt dostaví, že nás též obrátí tak všecky naopak.
Indá pěkné časy bývaly keďzme
Sušil 1372 | Indá panny byly pěkně si (87%)
[: Indá panny byly, pěkně si chodily, :] měly vlásky učesané, pantličkama upletané, tak ony chodily. Včilek nerozezná panenky od ženy, ona nosí obalenku, to nepatří1) na panenku, to patří na ženy.2)
Černík 1908 / 157 | Indá panny boly (87%)
Indá panny boly, pekně sa nosily: pekně boly učesané, pantličami zaplecené a tak si chodzily. Včiléj něrozezná panenky od ženy: ona nosí grgulenku, čo něpatrí na panenku, leš vienek zelený.
Černík 1908 / 118 | Ženy (86%)
Ženy, ženy, poradzce mi, šak vy viece, jako je to se zlým mužom na tom svece, se zlým mužom zlé bývaní, ani mi to vyslovici možná nění. Indá som já bývávala prvňá v tanci a včilej už mosím sedzec na kraj peci, na kraj peci mosím sedzec, čo sa v kerém kúce dzeje, mosím vedzec.
Erben 6/002 | Okolo Lysý Lysý (14%)
Okolo Lysý, Lysý jsou pěkný lesy: Špork hrabě tam býval, po Labi jezdíval – kde jsou ty časy! Když on plul tudy, tudy, hrály mu dudy; všude po všem břehu stály v velkém sběhu lidí hromady. Na obě strany, strany měl svy poddaný: házel jim sedmíky, tak ctil on rolníky sobě oddany.
Bartoš 1901 / 1043 | Co ti sedláci vystát musejí (14%)
Co ti sedláci vystát musejí, že panské drva dělat musejí, rubají, sekají a ukládají. Když se v pondělí začne robota, tu sedlák neví, kdy je sobota, každý den, přes týden, trvá ta psota. Příjde neděle, burmistr křičí: hej, sedláče! plať kontrbucí! pošlu ti vojáka exekucí. Sedlák se krčí, hlava ho bolí, v kapci se macá, krejcara není, uprodá kus lúky, zas sena není. Selka naříká, ach, Bože milý! za časy nastaly, za časy nyní co to nastaly za časy nyní. Jaké jsem měla, pěkné rubáče, už jsem jich dala na pomývače, už nemám jiného, jen samé švance.
Černík 1908 / 281 | Sak to Bože (14%)
Šak to, Bože, časy bývaly, keď sme my dva spolu bývali, zasviecil mesjáček na náš dvór, šak to bolo pekné, Bože mój. Čo si taká smutná, Anička, ani si něturmuj srdečka, hdo ťa budze mac vzac, vezně ťa, keď kraj sveta pójdzeš, najdze ťa. Čje je hen to dzievča, ružička, to by bola moja ženička, ani by mi robic něsměla, len by mé srdénko cešila. Čje je hen to šohaj, jak růža, dal by mi ho Pámbo za muža, ani bych mu robic nědala, len bych ho pre krásu chovala.
Erben 2/808 | Nic nedbej jen se vdej (13%)
Nic nedbej, jen se vdej, dokud jsi mlaďoučká; jen se vdej, nic nedbej, dokuds mladá: až ti zvadnou růže,[41] nedostaneš muže; nic nedbej, jen se vdej, dokuds mladá! Nic nedbej, jen se vdej, obkuď jsi hezoučká; jen se vdej, nic nedbej, dokuds hezká: přijdou na tě časy, oblezou ti vlasy; nic nedbej, jen se vdej, dokuds hezká!
Sušil 1053 | Zahučaly hory (13%)
Zahučaly hory, zahuČaly lesy, kam ste sa poděly, [: moje mladé Časy! :] Moje mladé časy neužily krásy, moje mladé leta neužily světa. Mladost, moja mladosť, vyšlas mi na márnosť, vyšlas mi na márnosť pro moju nedbalosť. Mladost, moja mladost, jak sem ťa strávila! Jak bych byla kameň do vody vhodila! Ten kameň ve vodě přece sa obrátí, ale moja mladost nikdá sa nevrátí. Ach, Bože, můj Bože, co sa se mnú vodí, že mia každý člověk zdaleka uhodí! Rozlúčils mia, Bože, se šuhajem švárným, rozluč už mia taky s tímto světem márným.
Smutný 01/037 | Smutné časy nastávajú bude vojna (13%)
Smutné časy nastávajú, bude vojna
Erben 9/004 | Už nebudou víc ty časy (13%)
Už nebudou víc ty časy, které někdy bývaly; už se nebudem tak mívat, jak se naši mívali. Ten svět zlořečený, celý převrácený: nebývalo jindy lak všecko naopak. Kde jsi který z starých Čechů, pohleď trochu z hřbitova; zajisté bys nyní řekl: Umřu já radši znova! Tak se nyní plete v tom zmateném světě: vždyť to nebývalo tak všecko naopak. Rozum lidský na se béře, co unesti nemůže; nepřeměň dobrým loktem na svém těle té kůže. Jak se zdá, tak střelí, necht trefí, neb chybí; myslí, že je dobře tak, zatím naopak. Víry, lásky, upřímnosti ani jiskra nedoutná; za to nyní jen panuje faleš, hana pokoutná. Kdo s koho, ten toho, ne málo, radš mnoho; nebývalo jindy tak všecko naopak. Kde upřímnost staročeská, která někdy bývala? Pominula, zahynula s těma lidma starýma. Kde jindy upřímnost, nyní lež, podvodnost; jest to na tom světě tak všecko naopak. Na starého pána Boha mladí zapomínají, jako by už ani nebyl, mnozí nyní dělají: nepřijde do hlavy, že se smrt dostaví, že nás též obrátí tak všecky naopak.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Smutný 02/080 | Indá pěkné časy bývaly keďzme", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 06 Dub 2025), URL: http://folksong.eu/song/17218