Smutný 08/032 | Spadna do jamy hore nohami

5 words

Smutný 08/032 | Spadna do jamy hore nohami (100%)
Spadna do jamy, hore nohami

Galko 1/188 | Akože ja pôjdem cez tie biele hory (87%)
Akože já pôjdem cez tie biele hory; [: každá má mamičku, :] moja v čiernej zemi. Moja v čiernej zemi nohami do dverí; [: na jej hrobe rastie :] rozmarín zelený. A já ten rozmarín nikdy neotrhnem, [: moju dobrú mater :] nikdy nezabudnem. Jaj, mamička moja, budem sa vydávať; [: príd’teže mi, príďte :] vienočok oddávať. Vienočok oddávať a stoly priprávať; [: jaj, mamička moja, :] budem sa vydávať. Jaj, mamička moja, staňteže mi hore; [: urobte poriadok :] v tom sirotskom dvore. Jaj, djeučička moja, já ti už nestanem, [: už já teba nikdy :] vyprávať nebudem.

Sušil 1667 | Belegrad Belegrad (14%)
[: Belegrad, Belegrad, ta turecká skala, :] [: nejedna mamička :] syna oplakala. Plakala, aj plače, slza jí padajú, na tvrdém kameni jamy probíjajú. Plače aj ta milá o svého milého, že sa jí nevrací z polečka čírého. Máti sa jí pytá, co je ti, dcéro má? Jakú to bolesť máš, že mi nepovídáš? Mamičko má milá, šak mia nic nebolí; než to mně chybuje, že milý nechodí. Aj, skřikla mamička: Sedlajte koníčka! Jeďte pro falářa, omdlívá Anička. Sedlajte druhého, jeďte pro milého a on v ní zadrží sám ducha živého. Běželi, běželi, viděli z daleka, že milý s ostrohú pobodá koníka. Běželi, běželi ze všeckej svej sily, s túto novinečku Aničku křísili. Aničko, srdečko, povstaň hore z lože, už ten lékař jede, kerý ti pomože. Dycky mně noviny za novinama šly, že mého milého na vojně zabili. Ale včil mně přišla novinečka istá, že můj milý přijel od Nového Města.

Erben 5/225 | Pásla ovce (13%)
Pásla ovce, padla s kopce, padla do rokle široký; pásla berany, padla do jámy, padla do jámy hluboký.

Galko 3/052 | Čo sa stalo nové v tom zemanskom dvore (13%)
Čo sa stalo nové v tom zemanskom dvore? Ej, zabili Janíčka farárové kone. A ked ho zabili, po nom pošlapali, ej, košelenku tenkú na nom dotrhali. Košelenka tenká, šitá dole krajom, ej, šila hu má milá pod zeleným hájom. Ked hu vyšívala, pekne si spievala, ej, ked mu hu dávala, žalostne plakala. Načo ti, Janíčko, tá košelka bude, ej, ty pojdeš do vojny, kdo hu nosit bude? Ked ma dorúbajú, bude mi na rany, ej, a ked ma zabijú, bude mi do jamy.

Černík 1908 / 269 | A hdze že si bola (13%)
A hdze že si bola, Hanička moja? »Bola som na báli v tom hrozenském sáli, mamička moja.« Čo ci pic dávali, Hanička moja? »Červené vínečko, bolí mňa srdečko, mamička moja.« A snad nám ty umreš, Hanička moja? »Umrem vám, mamičko, bolí mňa srdečko, mamička moja.« Kerých družbóv chceš mac, Hanička moja? »S nebe dva andělé to budú družbové, mamička moja.« Keré družky chceš mac, Hanička moja? »Kňazovy ručičky to budú družičky, mamička moja.« Kerú chceš širokú, Hanička moja? »S neba smrť vysoká to budze široká, mamička moja.« Hdze ťa pochováme, Hanička moja? »U kostelních dverí, do hubokéj jamy, mamička moja.«

Erben 5/301 | Co se to tam blyští (13%)
Co se to tam blyští za tou voborou? Horažďovsky hoši na vojnu jedou. Dej jím pán Bůh štěstí, aby dojeli, aby žádnej nespad s koně do vody. Žádnej jinej nespad jen ten mlynářojc: bude pro něj plakat Anna kovářojc. Co pak se to blejská tam tou dolinou? Lhotečtí mládenci na vojnu jedou. Dej jim pán Bůh štěstí, aby vyhráli, aby nespad žádnej s koně do jámy. Spadne-li, tak spadne ten šafářovic, bude pro něj plakat Lídka Vaňkovic.

Erben 7/003 | „Kdo to chodí po hřbitově? (13%)
„Kdo to chodí po hřbitově? šlape trávu na mém hrobě. Šlape travičku zelenou, sráží rosičku studenou.“ „Já jsem to, otec duchovní, který slouží služby boží.“ „Když jsi ty otec duchovní, oznam tam mé mladé paní; At mi si je rubáš nový, rubáš nový, spravedlivý. jenž není v sobotu předený, v neděli do mše válený: Že tu v něm nemohu shniti, ani v zemi pokoj míti.“ Paní hnedky klíče vzala, všechny truhly zotvírala, plátno brala, rubáš šila. „Kdo to chodí po hřbitově? šlape trávu na mém hrobě. Šlape travičku zelenou, sráží rosičku studenou.“ „Já jsem to, tvá mladá paní, nesu ti ten rubáš nový, rubáš nový, spravedlivý. Jenž není v sobotu předený, v neděli do mše válený.“ „Když jsi ty má mladá paní, vstup sem ke mně do mé jámy, a klíče nech na znamení!“ Jak jest do jámy vstoupila, jáma se za ní zasula. Vyletěli dva holoubci, vyletěli na zvonici. Tak jsou žalostně houkali, jakoby hrana zvonili. Jak to děti uslyšely, hned tam na hřbitov běžely: „Máti naše, máti milá! komu jsi nás poručila?“ „Komu, mé děti, jinému, než pánu Bohu samému! A vy druhy, co jste hruby, poslouchejte jedno druhy. A pacholátko nejmladší ať mně sám pán Bůh opatří!“

Sušil 0162 | Zpomněl na mně Pán Bůh můj (13%)
Zpomněl na mně Pán Bůh můj, abych vydal počet svůj. Zpomněl na mně s nemocí, nebylo mně k spomoci. Starala se máti má, kde mně Pán Bůh místo dá? Nestarej se, matičko, dá mně Pán Bůh místečko. Na daleckém krchově, tam je místo hotové. Až mně budou zvony hrát, bude hrobař postel stlát. Místo peřin prachových dají třísek jedlových. Místo vrchní peřiny dají mně na vrch hliny. Všickni anjelé s nebe budou na mojí svadbě. Kantor přijde zpívati a přátelé plakati. Vy, přátelé, neplačte, Pánu Bohu poručte! Ponesou mě na marách, jak nevěstu v peřinách. Přátelé se rozejdou a mě tady zahrabou. Zahrabou mě do jámy, kde jsou ščíři a hadi. Tam já musím zůstati, soudného dne čekati. A když přijde soudný den: Vstaňte, mrtví, z hrobů ven. Anděl Páně zatroubí, Pán Bůh všecky rozsoudí. Zlí budou na levici a dobří na pravici.

Bartoš 1901 / 1189 | Košeľenka tenká (13%)
Košeľenka tenká, šitá dołů krajem, šiła ju má miłá pod zeľeným hájem. Ked' ju ona šiła, pěkně si zpjévała; ked' mi ju dávała, žałostně płakała. Na co ti, Janoško, tá košełka bude ? Ty do vojny půjdeš, kdo ju nosit bude ? Ked' ma porúbajú, bude mi na rany, a ked' ma zabíjú, bude mi do jamy.

Bartoš 1901 / 1188 | Seděła má miłá pod zeľeným hájem (13%)
Seděła má miłá pod zeľeným hájem, [: šiła košuľenku :] červeným hedbávem. Komu, ty miľunká, košuľenku šíješ? [: To tobě, synečku, :] až pomaširuješ. Neděłaj, miľunká, neděłaj si škody, [: skovaj košuľenku, :] až já přídu z vojny. To já neuděłám, mně by mamka łáła, [: že sem ti košełky :] do vojny nedała. Esľi ťa poraňá, budeš mět na rany, [: esľi ťa zabijú, :] budeš mět do jamy.