Smutný 24/009 | Kerý ftáček na dvoch stromoch sedá

6 words

Smutný 24/009 | Kerý ftáček na dvoch stromoch sedá (100%)
Kerý ftáček na dvoch stromoch sedá

Smutný 01/033 | V tej panskej zahradě pekný ftáček (99%)
V tej panskej zahradě pekný ftáček skáče

Sušil 0082 | Sedí Adam na kopečku (2%)
[: Sedí Adam na kopečku, :] [: na tým zeleným trávničku.:] Přišel k němu milý Pán Bůh: Co, Adame, co tu děláš? Vyjal žebro z boku jeho, udělal mu ženo z něho. To, Adame, žena tvoja, opatruj ji, a tě ona. Chodil Pán Bůh kolem ráje, Adam za ním pospíchaje. Jak do ráje přichodili, mluvil Pán Bůh Adamovi: Ze všech stromů požívejte, jednoho jen vynechejte. Který stojí prostřed ráje, modrým kvítkem prokvetaje, červeným jabkem zasedaje. Učinil se ďábel hadem, svedl Evu i s Adamem.1) Uvinul se po jablůnce, urval jabko na halúsce, dal ho Evě v její ruce. Jez, Evičko, jez to jabko, jak je po něm velmi sladko! Eva vzala, okusila, s Adamem se rozdělila.2) Jez, Adámku, jez to jabko, jak je po něm velmi sladko. Když to jabko okusili, tak se obá prohřešili, obá z ráje pryč museli. Dal jim Pán Bůh po motyce a seménka po trošičce a zaved jich na vinice. Jděte, dělejte, kopejte, chleba sobě dobývejte.3) Kady Adam pokopával, hned se oves rozzelenal.4) Kde Evička pokopala, pšenička se zelenala.5) Ten Adam jest první otec, do velkej nás práce6) doved. A ta Eva první matka, zavedla nás nebožátka.

Bartoš 1901 / 0748 | (1%)
1. Zeľenej se, zeľená travěnko, rozľívej se studená voděnko; rozľívej se po kamení, nastało mně s miłým rozłúčení. Ach łúčení, což je to těžká věc to je těžší nežľi jaká nemoc, od nemoci je zeľinka trhala ju má švarná dívčinka. 2. Kerý ptáček na dvúch stromkách sedá, ten se žádný poctivě nechová tak i jako ten syneček, kerý sedá vedľe dvúch děveček. Přinda k jednéj promłúví słovečko, přinda k druhéj poví jí to všecko; [: ne tak, ne tak, můj synečku, nepovídej všecko na děvečku :] co ona ti povídala, dyž za tebú dveři zavírała.

Erben 2/087 (1%)
Co ten ptáček štěbetá, co na dubě sedá? která panna hocha má, že je vždycky bledá. Mlč, ty ptáčku, mlč, ty lžeš, 1) jak cikánská kůže: však já taky hocha mám, a jsem jako růže. 1) Mlč, ty ptáčku! mlč, ty lžeš, nepovídáš pravdu: a já taky hocha mám, a mám přece barvu. Co ten ptáček tam povídá, co na dubě sedá? která panna dva miluje, že je každá bledá. V hrdlo lžeš, ty malý ptáčku! pravíť Jezuviti: která panna dva miluje, že je jako kvití. Že má ruce jak lilije, tváře jako růže: jenom se jí postarejte o svatební lůže.

Sušil 0976 | Valaši Valaši (1%)
Valaši, Valaši, kde ste ovce pásli? Ztratila sem vínek, který ste ho našli? My sme ho nenašli, ale sme viděli, červené pantličky po vodě plynuly.1) Valaši, Valaši, na lodě sedajte, můj zelený vínek po vodě hledajte. Dybych si najala dvacet párů koní, můj vínek zelený žáden nedohoní. Dybych si zapřáhla sto padesát vozů, můj zelený vínek žádný nedovezú. Neplač, milá, neplač o vínek zelený, já ti kúpím vínek pěkný pozlacený. Jak můžeš přirovnat zlatý k zelenému? Jak by tě přirovnal k synku poctivému.

Sušil 1170 | Po zahradce chodila (1%)
[: Po zahradce chodila, :] rozjabluňku sadila. Rosť, jabluňko, vysoko, rozkladaj se široko. Bilym kvetem prokvitaj a jablečkem zasedaj. Pěknym, bilym, červenym, na me ličko podobnym. Fuč, větřičku, z poledne, shoď jabličko lebo dvě. Fuč, větřičku, z půlnoci, shoď jabličko lebo tři.1) Kaj jabličko dopadně, tam se mila dostaně.2) Do městečka jedneho pro synečka švarneho. Kera dobra děvečka, něch posbiře jablečka.3) Jako sem ja sebrala, za synečkem poslala.4)

Sušil 1219 | A před Volnym stoja dva (1%)
[: A před Volnym stoja dva duby, :]1) na nich tam hrkaju holubi. Co vy tam, holubci, hrkacě, dy vy tam dzěvečky němacě? A zůstal tež po ni klineček, na kerem věšala věneček. Ach, dzěvečka sedi pod lipu, syneček se vodi s muziku. Poď už, ty synečku, poď domů, uviju ci vinek z hedbovu. Potočim ci jo ho harasem, tvoja sem, synečku, tvoja sem. Potočim ci jo ho liliju, tvoju sem, synečku, tvu milu! Potočim ci jo ho pentličku, tvoja sem, tvoja sem, synečku.

Erben 2/434 | Dvě léta tři zimy (1%)
Dvě léta, tři zimy, potěšení moje, co tebe znám; předce tě vyskoumat, má zlatá panenko, nemohu sám: ty jsi mne milovat naučila, sama si na lásku, můj zlatej obrázku, nemyslila. Pamatuj na večer, potěšení moje, v druhém Máji, jak překrásně zpíval, má zlatá panenko, slavík v háji; měsíc jasně svítil, jako ve dne, když jsme se dívali, potěšení moje, kam on sedne. Sednul ten slavíček, má zlatá panenko, na jedličku: tu jsem prvně tobě, potěšení moje, dal hubičku. Od té chvíle užil jsem sladkostí, které se nasytit, má zlatá panenko, nemůž dosti. Kdybys ty bývala, má zlatá panenko, upřímnější, nebylo by v světě, potěšení moje, mně milejší: ale to tvé srdce dvě křídla má, po všelikém kvítí, co se koli třpytí, sem tam lítá.

Galko 1/098 | Čo ten vtáčik povedá (1%)
[: Čo ten vtáčik povedá, :] ej, čo na (tam v) hore sedá; [: kerá (ktorá) panna dvoch ľúbi, :] ej, že je každá bledá! [: To je, vtáčik, to je lež, :] ej, to je neni (ver’ nie) pravda, [: a (i) já sama (teraz) dvoch ľúbim, :] ej, a neni som bledá. (ej, predsa som nie bledá) ([: Červená som, červená, :] ej, ako tá kalina; [: jednoho sa pridržím, :] ej, čo dobrá gazdina.) [: Varila som, varila, :] ej, hrášok pod pokrývkou ; [: tajila som, tajila, :] ej, kým som bola djeukou. [: Tajila som, tajila, :] ej, ale už nebudem; [: hotuj, milý, kolísku, :] ej, já plienôčky budem. [: Už do mojich plienočiek, :] ej, chlapca povíjajú, [: a na tvojej kolíske, :] ej, vtáčkovia spievajú. [: Ej, veď som ich prichystau, :] ej, z jedlovýho dreva, [: ej, veď mi odkázali, :] ej, že sa jej nie treba.

Sušil 0641 | Keré vtáček na dvóch dubech sedá (1%)
Keré vtáček na dvóch dubech sedá, každé si on falešnosti hledá, tak jako ten mládeneček, keré sedá podli dvóch děveček.