Sušil 2155 | Kolem do kolečka

24 words

Sušil 2155 | Kolem do kolečka (100%)
Kolem do kolečka naše zahrádečka, aby nám Pámbů dal tichého deščička. Deščiček májový, daj nám ho Bůh milý! Aby nám naróstl chlebiček na zemi.

Bartoš 1901 / 0259 | Sadiła Anička modrú (76%)
[: Sadiła Anička :] [: modrú fiałečku, :] [: jak ju zasadiła, :] [: tak Boha prosiła. :] [: Daj Bože deščíčka, :] [: tichého větríčka, :] [: co by sa ujała :] [: modrá fiaľička. :] [: Šohajkovy koně :] [: do zahrádky vešły, :] [: modrú fiałečku :] [: do koła obešły. ] [: Cože ty, Anička, :] [: za tú škodu žádáš, :] [: či koňa vraného, :] [: či synka švárného. :] [: A já vám nestójím :] [: o vašho koníčka, :] [: aľe vy mi dáte :] [: švárného Janíčka. :]

Sušil 0827 | Sadila sadila (58%)
Sadila, sadila fialenku v roli, jak ju nasadila, hned Boha prosila, aby dal pohody. Dej, Bože, dyščíčka, tichého větříčka, [: aby se ujala :] modrá fialečka. Dyščiček nepršel, fialenka zvadla, možeš, milá, vědět, že je láska malá.*)

Sušil 0444 | A když rano raňusěnko (20%)
A když rano, raňusěnko drobny dešč pada, susědova kravarečka kravy vyhaňa. Vyhnala jich v šire pole a tam plela len; přijel tu k ni šohajiček na koňu branem.1) Pomož Pan Bůh, ma děvečko, jak ty pleješ len. Dajž to Pan Bůh, můj synečku, nějeď mi přezeň. Něpojedu, ma děvečko, slub mi moju byť. »Co bym ja ti slubovala? Něumim robiť. Něumim ja kaše vařiť, ani chleba pecť.« Něstaraj se, moja mila, naučím tě přec. Kyj dubovy, kyj dubovy nauči vařiť, a hrabovy, ten nauči těbe chleba pecť. Než bys ty mně, můj synečku, měl kyje chystať, volim radše, můj synečku, těbe zanechať. Už sem ja je opuščeny jak ten polni ptak, kery lice ve dně v noci po horach, dolach.

Sušil 0445 | A když rano raňusěnko (20%)
A když rano, raňusěnko drobny dešč pada, susědova kravarečka kravy vyhaňa.

Bartoš 1901 / 0570 | Prší déšč prší déšč (19%)
Prší déšč, prší déšč, aj rosička padá, nech si žádná panna v łásce nezakłádá. Já som taká boła, čo som zakłádała, nenadáła som sa, žeby ma skłamała. Boła łáska, boła medzi nama dvema, aľe ju zkaziła jenna stará žena. Neboła to žena, ľež to boła dzyévka, aby neznosiła panenského vyénka. Keby boły hory samé papýrové a voda atrament, hvezdy písarové, Keby to spisovał šetek široký svet, ešče by nespísał méj łásky destament.

Bartoš 1901 / 0986 | Ałdamáš ałdamáš (19%)
Ałdamáš, ałdamáš, Kde je ten správčí náš? Už zme domłátiľi, on nám dá ałdamáš. A jak nám pan správčí ałdamášu nedá, nech si na taktorok iných kosců hľedá. A ten náš pan správec ałdamáš nedává, aľe sa před nama do skľepu skovává. Milosťpaní naša ałdamáš nám snášá; snášaj nám ho z łásky zbíraľi zme kłásky.

Sušil 0441 | Aj z hory doly dešč idě (19%)
Aj, z hory doly dešč idě, už můj milý nepřijdě; hej nam, hej, už můj milý nepřijde. A přišel by un, můj Bože, pro zle lidi němože. Hej nam, hej, pro zle lidi němože. Pro ty baby klebetne, pro děvcatka ščebotne. Hej nam, hej, pro děvčátka ščebotne.

Sušil 0303 | Na jednej dolině (19%)
Na jednej dolině snížek poletuje, na druhej dolině vdova dům buduje. Vdovo, milá vdovo, zanech budování, zanech budování a povandruj s námi. Jak bych já ubohá s vámi vandrovala, komu bych ubohé sirotky nechala? Jedno daj bratrovi a druhé švagrovi, a to nemluvňátko povandruje s námi. A dy sú přijeli prostřed bílej hory, Turek jí povídá: Nebral sem tě s dětmi, než sem tě vzal samu za poctivú ženu. Máti nemeškala, bučí zohýbala, vintušek vázala, synáčka tam dala. Dyž bude, synáčku, větřícek fúkati, tenkrát sobě mysli: Kolíbá mě máti. Dyž bude, synáčku, snížek poletovat, tenkrát bude tebe máti nakrmovat. Dyž bude, synáčku, deščíček pršeti, budeš sobě myslet: Napájí mě máti.

Bartoš 1901 / 0016 | Na jednéj doľině (19%)
Na jednéj doľině [: věter profukuje, :] na druhéj doľině [: vdova młýn buduje. :] Vdova, milá vdova, [: nebuduj ty młýna,:] nebuduj ty młýna [: ľež ty pojeď s nama. :] Jak mám s vami jeti? [: kam dám svoje děti? :] Jedno bratru svému, [: druhé švagru svému, :] a toho tretího, [: hájku zelenému. :] Bučka ohýbała [: koľébku vázała. :] A keď bude, synu, [: věter profukovat, :] budeš, synu, mysľet, [: že ťa kolébá mať. :] A keď bude, synu, [: deščíček pršati, :] budeš, synu, mysľet, [: že ťa kúpá mati. :] A keď bude, synu, [: ľísteček padati, :] budeš, synu, mysľet, [: odívá ťa máti. :] A keď bude, synu, [: vychodit hvězdička, :] budeš, synu, mysľet, [: že jde tvá mamička. :] A keď bude, synu, [: vychodit měsíček, :] budeš, synu, mysľet, [: že jde ti tatíček. :] A keď už přijeľi, [: za ty hory šedé, :] ptał sa Turek vdovy, [: ráda-i s ním jede? :]

Bartoš 1901 / 1342 | Na strapačku prší rosa studená (19%)
Na strapačku prší rosa studená, nepůjdem já za młynára, mamko má, młynár tedy najvěc meľe, dyž najvěčí déšč sa ľéje, duša má. Na strapačku prší 'rosa studená, nepůjdem já za sedľáka, mamko má, sedľák tedy kope, ore, dyž najvěčí słunko hréje, duša má. Na to sem sa uči, uči, učiła, a dó školy chodi, chodi, chodiła, abych já tech černookých młádenečků šidi, šidi, šidiła. Jaké moje uče, uče, učení, a do školy chodě, chodě, chodění, na tú łásku, můj obrázku, nasypeme kame, kame, kamení.