Rittersberk 1825 / 057 | Nebudu k vám chodívávat

4 words

Bartoš 1901 / 0088 | O ty Čierná Horo (100%)
[: O ty Čierná Horo, čo tak smutne stojíš? :] Povedz mi ľen, povedz, dze je Kovačovic ? [: Ja čo ty ja poviem, ked já sama neviem, :] chodził k nám do škoły, tri roky jeden den. [: Ešče on nevedzeł, kedy noc, kedy den, :] aľe sa dovedzeł, až ked boł prichycen. [: Ked mu ony ručky, do žeľiez dávaľi, :] hore do Mostáru, na hrad odvádzaľi. [: Vojsko za ným ide a gvery ľáduje, :] aby jim neušieł, veľmi ho strehuje. [: Do Mostaru prišieł, hned tam na hrad išieł, :] svého kapitána též on tam už našieł. [: Vitaj Kovačovic, už zme tam obidva, :] . . . . . . . . . . . . . . . . . . [: O vy Rosbachové, nescínajte hłavy, :] nech sa odeberem, do téj Čiernéj Hory.*)

Sušil 0635 | Okolo hájička teče vodička (100%)
Okolo hájička teče vodička, napoj mně, panenko, mého koníčka. Já ho nenapojím, já se tuze bojím, že jsem maličká. Před našimi okny roste olíva; pověz mně, panenko, kdo k vám chodívá. K nám žádný nechodí, mne se každý bojí, že jsem chudobná. Před našimi okny růste z růže květ. Pověz mně, panenko, proč tě mrzí svět? Mne svět nic nemrzí, mne srdenko bolí, plakala bych hned.

Bartoš 1901 / 0663 | Pochválem buď Pán Ježiš! (100%)
Pochválem buď Pán Ježiš! Přišeł sem k Vám: Co robíš? [: Ked si přišeł, vitaj, na mňa sa nepýtaj, podľa mňa si nesedaj. :] Co to miłá hovoríš, snad že o mňa nestójíš, [: nemám v světě jinú, krom teb'a jedinú gałánečku uprimnú. :] A já půjdem na vojnu, słúžit císari pánu, [: tri roky vysłúžím, potom sa ožéním, veznu si ťa za ženu. :] Nechoď, miłý, na vojnu, na vojně ťa zabíjú, [: rači ostaň doma, a já budem tvoja galánečka uprimná. :]

Bartoš 1901 / 0681 | Nezdoruj má milá nezdoruj (100%)
Nezdoruj, má milá, nezdoruj, šak já ešče néjsu manžel tvůj, budeš-li má milá zdorovat, tak já k vám nemusím chodívat.

Bartoš 1901 / 0697 | Daj Kačenko daj oběd (100%)
Daj, Kačenko, daj oběd, sem słužebný pachołek. Co bych já ho dávała, neni sem žena tvoja. Kebych nebył chodívał, k vám gaľánů vodívał, był bych si já, Kačenko, včiľéj s tebú voľívał. Dovédéł sem jedného kamaráda věrného, ja ten mi tak urobił, Kačenku si namłúvił. Aľe budeš banovať, prestanem k vám chodívať, zarostú k vám chodníčky zeľenými trávníčky.

Bartoš 1901 / 0700 | Dyž sem k vám má miłá (100%)
Dyž sem k vám, má miłá, chodívał, měšíček ně pěkně svítívał. Sviť ně ty měsíčku ešče dnes, šak ně už svítívat nebudeš.

Bartoš 1901 / 0702 | Hluboký potůčku (100%)
Hluboký potůčku, nebudu tě brodit, falešná panenko, nebudu k vám chodit. Hluboký potůčku, již jsem tě vybrodil, falešná panenko, již sem k vám dochodil

Bartoš 1901 / 0711 | Naseła sem si marijánečku (100%)
Naseła sem si marijánečku, zešła ně ľebeda ach, co já budu chłapečkom dávať [: běda přeběda :] Ach, vdaj sa, vdaj sa a nečekaj sa dyž sa ti trefuje, ach za rok, za dva, bude ťa haňba, [: nigdo k vám nepůjde. :]

Galko 1/116a | Načo som na svete narodzená (100%)
Načo som na svete narodzená, keď nemám žiadneho potešenia; ani potešenia, ani úfať, jaj bože, prebože, musím zúfať! Zelený rozmarín ako tráva, už ma môj milený zanaháva; keď ma on zanahá, a ja nedbám, v srdci ho nenosím, vrecka nemám. Zase je zelenší ako tráva, zas ma po druhýkráť zanaháva; urob si, milý môj, ako sám chceš, odo mňa vernejšiu nedostaneš. Na váži hodinky smutne bijú, už ma s mojím milým rozlučujú; rozjúčte, rozlúčte s pánembohem, budem si hľadati sebe roveň! Červená ružička s bielym kvitne, už mňa v Tisovníku žiaden nechce; jaj bože, prebože, čo mám robiť, keď ma už prestali chlapci ľúbiť. Vychodí slniečko spoza lesy, už mňa v Tisovníku nič neteší; veru ma tešilo, veď ma už nie, azdaj ma poteší dakde inde. Kúpže mi, môj milý, čo ťa prosím, červené čižmičky rada nosím; červené, červené ako iskra, kúpže mi, môj milý, ešte dneska. Povedz mi, môj milý, čo ťa boli, založ si líštočok javorový; založže si, založ, kde ťa bolí, nejdiže do mesta k doktorovi. Povedz mi, môj’ milá, kde ty bývaš? V prostriedku dedine, však ma vídaš. Povedz mi, môj’ milá, kto k vám chodí? Žiaden, duša moja, lenže prídi!

Bartoš 1901 / 0732 | Vím já jeden hájíček borové (100%)
Vím já jeden hájíček borové, ten je v zémě a i v ľétě zelené; a mě se všecko zdá, že mě moja milá zanechati míní. Dyž sem já k vám přišił v połedně, tys teprv stávała z posteľe; taková panenka žádná hospodyňka do smrti nebude. Ja co je ti, můj synečku, do teho, šak sem já ti neprospała nic tvýho, dyž to tak má byti, přestaň k nám choditi, bude konec všeho.

Bartoš 1901 / 0744 | Povedz my ty Hanuľenka tento týden (100%)
Povedz my ty, Hanuľenka, tento týden, budeš moja či nebudeš, ked k vám prídem? Budeš moja či nebudeš, či ma ty ľen, Hanuľenka, šáľit budeš? Jindá som já ľiétavała jak vták v poľi, robyła som, čo som sceła po svéj vôľi, aľe už včiľ nebudem smet, mosím dycky doma sedet, čo sa v ktorém kúte stane, o tom vedet. Ach Bože môj, Prebože mój, šak som smutná, ked my ten môj najmiľejší nohy putná, ked nemožem nigde íci, mosím dycky doma byci, ach já smutná zarmúcená, což robyci? Povedzte vy staré ženy, šak vy vyéte, jako je to ze złým mužom na tom svete? Ked neumre za mładosci, tak sa mosí smutná trápyt do starosci.